• Sobota, 20. červenec 2019
  • Svátek má Rukojmí Ilja

Milý Vladimíre, odjížděl jsem z návštěvy a setkání s Vámi s hlavou plnou myšlenek.
Počet návštěv: 440

Milý Vladimíre, odjížděl jsem z návštěvy a setkání s Vámi s hlavou plnou myšlenek.

Teď se musím přiznat, že mi v Zašové tělo dávalo varovné signály, že jsem překročil míru únosnosti, ale ustál jsem to. Problémy jsem zamlčel i Vlaďce, proč si stěžovat, viďte? Pak jsem se s Vlaďkou v Trojanovicích rozloučil a zamířil k domovu; jel jsem soustředěně, opatrně, dojel jsem na Čeladnou k Laře a pak - zčistajasna - jsem si uvědomil, že mířím ke slovenským hranicím, do Čadce.

Nakonec jsem vše zvládnul a po ujetí asi dvou set kilometrů jsem zaparkoval doma. Na cestě mě děsily kolony automobilů (automobilismus je nádorem, velice zhoubným nádorem této epochy!), mnoho objížděk, mnoho světelných signálů, nedostatečné značení, prostě náš domácí svinčík. Viděl jsem přehradu Šance, viděl jsem - stejně jako Vy - nádherná lesní oddělení, ale také naprosté holoseče.

Vzmáhá se ve mně vztek nad prvním prolomením Benešových dekretů, protože i slepému a hluchému musí být jasné, jak Němci dobývají naše území bez jediného výstřelu. A mohu jen opakovat, že řešení je jediné: vlastizradu trestat stejně, jako kdyby bylo vyhlášeno stanné právo. Nemáme žádnou osobnost, nemáme žádného vlastence, který by byl ochoten obětovat své pohodlí pro záchranu národa.

S těmi myšlenkami, které se mi v průběhu návštěvy v Zašové usadily v hlavě, budu pracovat. Obávám se však, že ke zrození pesimistického pohledu nepřispěji... Situaci vidím jako fatální. Buďte zdráv a pokuste se, stejně jako se pokusím i já, přijít na něco světoborného, co by přispělo k obrodě vlastenectví a touhy být pyšní na svou vlast. S úctou a srdečně zdraví Štěpán

Vážení přátelé,
 

k dnešnímu slunovratu Vám přeji dobrou náladu. Dobrá nálada se stává nedostatkovou komoditou. Já jsem si ji celý týden dobíjel v rodině dcery v Beskydech. Dopřáli mi, abych viděl nejen ty hrozné kůrovcové holoseče, ale také porosty, kde se  lesníkům daří tlumit  expanzi agresora, i nádherně zelené smrky, jedle a borové háje.  To je radost, o které se bohužel média většinou nezajímají, přestože právě to vyvolá dobrou náladu.

 Mám  radost z kvetoucích  luk s mnoha druhy rostlin, které jinde herbicidy zlikvidovaly. Snad ještě není úplně pozdě, pokud bude existovat aspoň záblesk svědomí, zdravého rozumu a citu.  Maximalizace zisku to všechno bezpečně pohřbívá.

Proto zásadně nesouhlasím s profesorem Švejnarem podporujícímu zvyšování nájmů a cen bytů. Možná, že by mluvil trochu jinak, kdyby mu spekulanti zvýšili nájem na výši jeho příjmu.

Stát může provádět sociální bytovou politiku jedině tehdy, bude-li mu patřit významná část bytového fondu, aby mohl rozumnou regulací nájmů ovlivnit výši nájmů obvyklou „v dané lokalitě“.

Když stát musí svým  občanům přispívat na nájemné, je něco shnilého ve státě českém.  Bydlení je jedním ze základních lidských práv, je to veřejný zájem. Spekulant, který mne vyštval z domova, když bude byt pronajímat návštěvníkům Prahy za 1 500 Kč za den, pak mu to hodí těch jeho 34 000 až  45 000 Kč měsíčně  podle obsazenosti.

V poslední době mne velmi znepokojily zdánlivě pokojné zprávy.  Asi je to tím, že jsem rodák z předválečných Karlových Varů a pamatuji hrůzy války „auf eigenes Haut (na vlastní kůži.) Volksgenosse Posselt“ navrhuje  příští „Sudetendeutschelandsmannschaftstagung  in Böhmen abzuhalten“ (Sudetoněmecký sraz pořádat v Čechách), k čemuž mu „Herr Minister Seehoffer“ dává své otcovské požehnání. A nikdo to nepovažuje za mezinárodní skandál, nikdo z těch českých „Untermenschen“(= podlidí - odborný výraz nacistické ideologie pro rasově méněcenné) se neohradí.

„Kriegskameraden“(Váleční kamarádi) soudí, že ti, kdo dýchali stejné ovzduší s prezidentem Masarykem, vymírají, a současná generace v touze po penězích a pohodlném živobytí, zapomněla na to, že její existenci jejich dědové a pradědové vybojovali a uhájili před konečným Heydrichovým řešením, v němž nebyl prostor pro Čechy v Čechách. 

 Něco o tom ví historik  Mgr. Vojtěch Šustek, Ph.D.  Viz interview v časopise Téma z 30.11. 2018.

Potvrzením  tužeb německých přesídlenců je rozsudek Nejvyššího soudu, který uznává nárok "des Wehrmachtoffiziers"(důstojníka wehrmachtu) Defour Walderode,  za války  státního občana "Grossdeutschesreichs"(Velkoněmecké říše),  na panství Hrubý  Rohozec v hodnotě stamilionů Kč. Ty fotografie a dokumenty o říšské příslušnosti a vojenské službě Herrn Defour Walderode ve Wehrmachtu byly zveřejněny a sotva byly zpochybnitelné.  Byly tam i fotografie dlouhých červených praporů s hákovým křížem visícími za zámku Hrubý Rohozec.

Rozsudek se opírá jen o jediný bod a to , že v roce 1947 bylo jemu, říšskému příslušníku, uděleno státní občanství ČSR (jakou záhadou či za kolik?). To je proti smyslu poválečného uspořádání v ČSR  a v Evropě  po porážce nacistické Velkoněmecké říše Sovětským svazem, Spojenými státy a v neposlední řadě Velkou Británií a Francií.   Čechy, Slováky, Rusíny a Židy na území ČSR to stálo na  380 000 padlých, popravených a umučených v nacistických vyhlazovacích táborech a další miliony občanů, kteří válkou utrpěli škody na zdraví i majetku.  Můj strýc Vilík jako jeden z mnoha naturalizovaných amerických Čechů v Pattonově armádě  nám vyprávěl, jak ostřílení američtí vojáci zvraceli z otřesných pohledů, když osvobozovali vězně z německých koncentračních táborů.  "That can never be forgotten."

S tím korektně utajovaným revanžismem  je to jako s kůrovcem. Pan profesor Podrázský mi sdělil, že oni jako lesnická fakulta již před 5 lety upozorňovali ministerstvo zemědělství na nutnost účinných zásahů proti kůrovci. S překvapením a v rozporu s §32 o ochraně lesa z.č. 289/1995 Sb., Lesního zákona, se dozvěděli, ať si nedělají starosti, že z ministerstva zasáhnou, až toho bude víc, a pak to zpracují najednou! Tak teď se mluví o kůrovcové apokalypse, tuzemská cena dříví klesla na polovinu a s tím také cena lesních pozemků.

S novelou §4 Lesního zákona o nezcizitelnosti lesů v majetku státu jsme v parlamentu o 3 hlasy lidovců neuspěli. Budou se lesy podvodně privatizovat jako domy a  byty  nebo provozování vodohospodářské infrastruktury?  Znovu mohu jen opakovat: Bude-li mít stát ve vlastnictví významnou část lesních porostů, bude moci prosazovat obnovu trvale udržitelných  lesů na typologickém základě.

Jinak za každé opatření, za každou nicotnost bude muset soukromníkům valit těžké peníze a ničeho nedosáhne stejně  jako tomu je "v ochraně" zemědělského půdního fondu.  Již 4 roky platný zákon o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění z.č. 41/2015 Sb. z 6. března 2015 jako by neexistoval. Navíc na MŽP se nechalo rozpadnout oddělení pro ochranu půdy a na MZe ho podle zpráv, kterých se mi dostalo, rovnou zrušili. Franz Kafka by měl námět.

A do té branže roz(pro)dávání národního majetku patří i zbožná vyjádření německých vysídlenců. Připojuji k tomu slova  prezidenta Dr. Edvarda Beneše z poválečných let.

Léto budiž pochváleno.

Váš

VLADIMÍR VALENTA
- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

25.06.2019 10:15

Die Versöhnung - smíření... Kdo by netoužil po tom hodit flintu do žita v tom opravdovém slova smyslu. Vykašlat se na válčení a smrtonosnou hru na vojáčky. Jak je to jenom možné, že vůdce zařve od řečnického pultíku a zfanatizovaný národ je ochoten povraždit všechny, na něž ukáže ten arcidebil ráznou a rozhodnou rukou. Co se to jen v hlavách postižených děje? Jaký zkrat je příčinou lidského selhání? Vždyť i ti, kdo ženou národ do války, byli pokakánkové, jimž měnila matka plíny, kojila je, krmila je. Krutost je v plném protikladu k té skutečnosti, že bez péče a lásky bychom nebyli zplozeni a ani nevyrostli. Kdy začali ti, kteří mají na svědomí desítky milionů lidských životů snít svůj sen o celosvětové nadvládě. O své vyjímečnosti... Když se zamýšlíme nad krutostí, potom v lidské společnosti vzniká fenomén, který odporuje všem zákonům přírody, a to je zákon o přežití. Pokud bourám základy, dříve nebo později mi spadne střecha na hlavu. Fenomén fašismu a nacismu má své nuance, "díky" nimž přežívá dodnes. To, že nejsme schopni zavrhnout, zakázat projevy nacismu a jeho militarismus například na Ukrajině svědčí o tom, že ve světovém společenství jsou takové síly, které si s nacismem pohrávají, jako s beranidlem proti RF a Číně. Není přece možné podporovat takové síly, které mají na svědomí na deset tisíc zavražděných civilních obyvatel na jihovýchodě Ukrajiny. Benešovy dekrety v žádném případě neřeší nástup nové bestiality s požehnáním USA a vazalských států. Ani proměna těchto sil zla se nekoná. Bestiálně zavražděné, zohavené Poláky ukrajinskými banderovci, včetně dětí s hřeby přibitými tělíčky ke stolům, trámům, či pověšenými jako hrozen těl, jenž se při doteku otáčel. Na stotisíc mučedníků takto našlo svou smrt a skončilo zohavených s vyřezanými, vyhřezlými vnitřnostmi. Polský film využívající dokumentární podklady, záběry "Volyň" nelze u nás přehrát. Je blokovaný. Lze ale spustit italský dokument televize RAI 3 "Kosovo - nekonečná válka" se slovenskými titulky. Dokud budu naživu, budu bojovat proti všem projevům neonacismu. Je to povinnost nás všech, kteří dodnes žijeme díky nesmírnému štěstí našich rodičů, že hrůzy nacismu přežili, upozorňovat na nesmírné nebezpečí, jež se zdálo být definitivně zažehnáno. Ta krvelačná bestie se opět budí a opět ohrožuje mír ve světě. V Evropě prožívá mnoho lidí utrpení a bojuje o své přežití, životy. Desítky kostelů jsou v srbském Kosovu v rozvalinách, rozběsnělý dav muslimů strhává z kostelů kříže a pak zapálí lavice. Fekáliemi je "nakreslen" u vchodu kříž. V další fázi se mění kostel v ruiny. Křesťanské hřbitovy jsou zničeny. Náhrobky jsou roztlučeny. Muži sklízející obilí jsou na poli zcela bezbranní posříleni. Fašismus se dostal do své vrcholové fáze. O hrůzách, kterých se ty bestie dopouští, nemáme vědět, tak jako Němci nevěděli o bestialitách, jichž se dopouštěli gestapáčtí zplozenci pekel v továrnách na smrt. Jsme stejně tak ukolébáni, abychom nereagovali na zlo, co máme uprostřed naší společnosti, civilizace. Na zlo, které se šíří všemi směry. Na zlo, jež nás má v poslední fázi zcela pohltit. Pokud v sobě nenajdeme morální sílu, sílu k odporu, budeme jím zcela ovládnuti. .....Mějte se hezky. ....PS: Napsal Jiří Přibyl.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

24.06.2019 19:21

Pane Neuwirthe,Benešovy dekrety byly prolomeny hned po převratu díky zaprodanci Havlovi.Nárok na vrácení majetku Schwarzenberk neměl,protože jim byl zabaven majetek ještě před nástupem komunistů k moci.A od toho se odvíjí všechno ostatní,včetně hospodaření se zemědělskou půdou a lesy.Je to vina prodejného soudce,že byl vrácen majetek těm šlechtickým šmejdům.Jak se vyjádřil nedoučený hajný,je třeba obnovit šlechtu a národ mlčí.To budou čekat,až "šlechtici" začnou požadovat opět právo první noci,nebo kdy?Debilní český národ jen sleduje,jak je okrádán.


 
Čtení na prázdniny: Podivné setkání

Čtení na prázdniny: Podivné setkání

Na louce u lesa si hrály děti. Některé si hrály na honěnou, jiné si prohlížely pestrobarevné květy a další se vzrušeně o čemsi dohadovaly u malého mraveniště.

Pojďte sem,děti, posaďte se a já vám budu vyprávět pohádku,“ svolal je k sobě učitel.

 
SMŮLA NA PATÁCH

SMŮLA NA PATÁCH

Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti jsem 17. července 2019 zkritizoval paní ministryni Marii Benešovou v článku Nesnesitelná lehkost vládnutí II.

 

(Ne)milý Jane Hrušínský,

(Ne)milý Jane Hrušínský,

sice jste nás občany láskyplně oslovil slovy „Milí voliči Miloše a Andreje, milí odpůrci eura. Milí největší odpůrci eura v Evropě!“, ale ve mně se v ten moment vybavil jistý vlastizrádný představitel KDU-ČSL, který na sjezdu bavorského Landsmančaftu oslovil přítomné německé delegáty slovy: „Milí krajané“! Je to náhoda, nebo záměr, pane Hrušínský? Proto také to „(ne)milý“ v oslovení. Ostatně, pro mne (a nejen pro mne mě) nebudete nikdy milý, i kdybyste se o to snažil sebevíc, což je vám jistě zcela lhostejné, protože Vy máte svůj okruh „přátel“, které milujete a oni milují Vás. Tak si to užijte! Ale k věci.

Poslední domácí zprávy

SMŮLA NA PATÁCH

SMŮLA NA PATÁCH

Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti...