• Pondělí, 23. září 2019
  • Svátek má Rukojmí Berta

Je to už 35 roků, co v Měděnci zahynulo v plamenech 26 chovanek Ústavu pro mentálně a tělesně postižené. A vznikl Renčův umělecký film Requiem pro panenku; „umělecké pozměňování a manipulování“ lidských osudů.
Počet návštěv: 1979

Je to už 35 roků, co v Měděnci zahynulo v plamenech 26 chovanek Ústavu pro mentálně a tělesně postižené. A vznikl Renčův umělecký film Requiem pro panenku; „umělecké pozměňování a manipulování“ lidských osudů.

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Jiří Bartoška prohlásil 54. ročník filmového festivalu za zahájený: tak vypadal poslední červnový pátek 28. června 2019 v Karlových Varech. Festival promítl v návalu filmových kýčů i legendární debut Filipa Renče v rámci filmů 90. let a jeho kasa film Requiem pro panenku podle povídky Josefa Klímy.

Dílo v rámci literární licence dal především vyniknout zrzavé Aňe Geislerové, ve skutečnosti Aňa Geislerová alias Marika Fárová, co nemá s tehdejší žhářkou společného vůbec nic. Žhářka se jmenovala Eva Kováčová, která se později (v roce 1999) nechala přeoperovat na chlapce - Reného.

„Trochu mi to připomínalo Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem v českém vydání. Cítil jsem obrovský potenciál v symbolice života v socialismu. Toho, co symbolizuje ústav pro mentálně postižené – nedotknutelné sestry, násilí, teror, nemožnost protestovat. To bylo synonymum života před revolucí u nás,“ vrací se Renč drze ke lživému příběhu Requiem pro panenku skoro třicet let po "sametové" revoluci. Výsledek obrázku pro Měděnci na Chomutovsku 26 mrtvých

Dvojjediná Marika Fárová, alias Eva Kováčová, byla úředním omylem poslána místo dětského domova do ústavu pro duševně choré. Projekce filmu Requiem po panenku proběhla v rámci retrospektivy českých filmů devadesátých let. Je zbytečné hovořit o úrovni 54. filmového festivalu, stačí uvést výše zmíněný Renčův film Tento režisér je specialista a expert rovněž na „umělecké pozměňování a manipulování“ lidských osudů.

Film „Requiem pro panenku“ uviděli před několika dny jako kasa dílo i napomádovaní diváci v Karlových Varech, co se nechali opít filmovou lží století. Je to už pětatřicet roků, co v Měděnci na Chomutovsku zahynulo v plamenech 26 chovanek Ústavu pro mentálně a tělesně postižené.Filip Renč si vo svojom filme dokonca aj zahral. Na foto s Aňou Geislerovou.

Filip Renč si ve svém filmu dokonce i zahrál. Na fotu s "cikánkou" Aňou Geislerovou...

Filip Renč měl jasno: "Případ z roku 1984 jsem využil jen jako motiv, Requiem pro panenku je umělecký film." Ovšem v úvodních titulcích se však objeví věta: Film byl natočen podle skutečné události. Requiem pro panenku mělo úspěch – jen roku 1991 na něj do kin přišlo na půl milionu diváků. Ti získali pocit, že se v Měděnci odehrálo přibližně totéž, co viděli na plátně. Omyl.

Bartoška a jeho karlovarský byznys: http://www.rukojmi.cz/clanky/8375-bartoska-ziskal-na-dotacich-vic-nez-babis-na-capi-hnizdo-statni-penezovod-mu-letos-na-festival-vystriknul-pres-48-5-milionu-korun-a-to-neni-cele

Ústřední postavu – černovlasou cikánku – paradoxně hrála bledá blondýnka Aňa Geislerová – panenka, co ze žalu a frustrace zapálila skříně a usmrtila desítky žen. Bezcitná cigánka přece nemohla být frustrována a navíc by určitě byla málo sexy. Autoři scénáře Filip Renč a Igor Chaun měli přece vše ve spisech normalizačních bolševických soudů, jimž najednou tolik důvěřovali. Lidé kolem ústavu je nezajímali, ani jejich pohledy na tragédii.

Mladý reportér Josef Klíma ve své knize „Brutalita“ o tragédii v Měděnci označil za viníky vychovatelky. Jenže se nechal svést na falešnou stopu, resp. přijal oficiální stanovisko vyšetřovatelů a soudců, kteří chtěli zahladit stopy, že ústav nebyl proti požáru zabezpečen. Kniha se pak stala námětem pro film „Requiem pro panenku“, drama, kde filmové vychovatelky “brutálně týrají” bezbranné chovanky. Filmová fikce přitom byla na hony vzdálena realitě.

Jaké asi kolovaly v hlavě režiséra Renče myšlenkové pochody? Možná si uvědomil, že film, aby upoutal české diváky, musí být "dílo" s mnoha vraždami, dojemnými a vzrušujícími scénami lesbické lásky či incestu. Hlavně nemohla být ústřední hrdinkou všemi diváky nesnášená cikánka, ale všemi milovaná oběť komunistické zvůle.Eva Kováčová

Eva Kováčová (Marika) – René… foto: Otto Kamenský, Vladimír Kolář, MF DNES

Ve filmu se přece musela objevit rovněž kritika totalitního omezování osobní svobody, šikany a nespravedlnost, na níž jsou pokrytečtí Češi nadmíru vysazeni. Celkový dojem musel prostě vyznít ve smyslu, že totalita hororově zachází též s nešťastnými retardovanými dívkami.

A kdo by fandil nenáviděné cikánce…? Musel být zkrátka vytvořen kontrast - zvlčilá komunistická chátra a proti ní bezbranná, týrané dívenka, jež byla zneužita vlastním tátou i krutým režimem. Tragédie chudinek chovanek těžké totality musela mít přece své jasné opodstatnění. A jaká byla dobová, sametem posedlá recenze na tento škvár? V ní se zasvěceně praví:

“Český psychologicko – společenský snímek zachycující osud čtrnáctileté dívky Mariky, která se poté, co je znásilněna vlastním otcem, dostane administrativním omylem do Ústavu sociální péče pro mentálně postižené dívky. Pokouší se upozornit na omyl, a když nikdo nereaguje, pokouší se uniknout. Dostává se do sporu s cynickým personálem i lhostejným ředitelem. Život v ústavu připomíná peklo. Sadistické vychovatelky týrají postižené dívky a udržují je pod silnými dávkami prášků. Zoufalá Marika naráží na nezájem a hradbu lhostejnosti, ale nepřestává doufat. Podaří se jí sice uprchnout, je však donucena k návratu, její spory s brutálními vychovatelkami se vyhrocují a vedou až k tragickému vyvrcholení…“Výsledek obrázku pro olser geislerová

Lež vedle lži; pravda však byla zcela jiná. Eva Kováčová (Marika), pouze svým opilým otcem při údajném znásilnění přilehnuta, utekla, jelikož opilec místo incestu usnul. Proto její postavu vytvořila nazrzlá gadžovka Aňa Geislerová, jejíž eroticko-dramatické scény mají svůj patřičně nabroušený divácký náboj, přestože nemohla mít s tehdejší žhářkou společného vůbec nic.

Geislerová, a když pýcha předchází pád: http://www.rukojmi.cz/clanky/8420-jana-zwyrtek-hamplova-vzkaz-pro-anu-geislerovou-pycha-predchazi-pad

Eva Kováčová nebyla krásná ani hodná dívka, nýbrž těžko zvladatelná, temperamentní transsexuální Romka, mimo jiné s lesbickými sklony. Panenka Eva-René zůstala odbojnou i ve vězení, kam ji soud původně poslal na pět roků, ale její trest zkrátila amnestie prezidenta Havla. Ve vězení se dvakrát pokusila přizabít bachaře. Na svobodu šla v listopadu 1993 a ujal se jí jezuitský páter František. Taková jsou fakta, na které se ve filmu nedostalo…

V reálném životě poté transsexuální Eva, jež se pomalu začínala měnit v Reného, svedla páterovu švagrovou. Ti dva spolu pak žili přes deset let, než se rozvedli a René, jako patologický palič, zapálil byt, který si společně vybudovali. Tentokrát naštěstí nikdo nezemřel, přestože ohrozil nic netušící sousedy… Renč, který toto vše pominul, se brání, že případ z roku 1984 využil jen jako motiv. Tvrdí, že „Requiem pro panenku“ je přece hlavně umělecký film... Bla, bla, bla...Výsledek obrázku pro foto olser renč Requiem pro panenku

V úvodních titulcích se však objeví věta: „Film byl natočen podle skutečné události“. Hlavní však pro něho bylo, že jen roku 1991 na kasa film přišlo půl milionu diváků. Uvěřili lži o minulé režimu a stejně tak tomu, že podle Renče šlo v Měděnci o zámek hrůzy, i když ve skutečnosti byl ústav pěknou vilou se zahradou plnou růží…

Jednou z vychovatelek byla i Jiřina Nováková, která zřejmě už měla lží tak akorát, proto později mj. napsala: “Četla jsem spisy, poznala jsem aktérku příběhu osobně, jak se chovala, ale s realitou to nemá nic společného. A jaká že to byla panenka? Žádná zakřiknutá a nevinná dívka s milou tváří a světlými vlasy, jak byla ve filmu prezentována Geislerovou, ale agresivní a nepřizpůsobivá cikánka. Evu Kováčovou si pamatuji dobře ve vztahu k tomu příběhu, a také proto, že byla dost problematická," vypráví…

"Dočetla jsem se, že dnes se už tak nejmenuje. Už to není ta dívka nebo žena, ale o pětadvacet let starší muž. Nechala si údajně změnit operativně pohlaví. Všechno se jí v Měděnci příčilo, chtěla pryč. Vzala krabičku sirek, otevřela dvířka skříní a škrtla. Vznítily se “hadry”. Mluvila o všem chladně, jako by se nic nestalo. Jako by právě tak řekla, že škrtla sirku a zapálila si cigaretu…

Tenkrát mladý režisér Filip Renč natočil příběh podle reportáže Josefa Klímy, který měl podklady jen ze soudních spisů. Ani jeden z nich s Evou nemluvil, nikdy ji neviděli. Nikdo nemluvil ani s vychovatelkami. I když byly odsouzeny…” tvrdí bývalá vychovatelka Jiřina Nováková z Mědence... A snobové z Varů na červeném koberci jen vzdychali uměleckým blahem...

Inu, všechny naše statistiky 54. ročníku festivalu ovšem doslova zboural muž, který do Varů poslal „jen” video. Herec Petr Čtvrtníček se v něm svým typickým humorem vyjádřil ke kauze peněz České zbrojovky na festivalu, proti nimž někteří filmaři otevřeně vystoupili. Až absurdní kauzu odstartoval její plakát k MFF KV: We love shooting. Věta se totiž dá přeložit do češtiny dvěma způsoby: Milujeme natáčení/Milujeme střílení.

Kterým červenokobercovým exhibicionistům se karlovarský festival s rozpočtem na úrovni trestního Čapího hnízda líbil, a kdo se ho vůbec nezúčastnil: https://www.novinky.cz/mff-kv/509737-mff-kv-herce-a-filmare-smazl-ten-kdo-neprijel-petr-ctvrtnicek.html

Foto: Profimedia.cz

PS: Mejdan pouze pro vyvolené svolala Česká televize do vinárny Bokovka. A byl to snad nejdrsnější večírek letošního karlovarského festivalu. Vrcholem párty bylo placené vystoupení Jiřího Buriana (41) alias Kapitána Dema. Ten si přizval i kamarády v čele s Emmou Smetanou (31). Podle přítomných svědků rozpoutali takovou divočinu, že musela dýchánek hvězd o půl jedné ráno rozpustit policie.

Na mejdan České televize bez pozvánky nelez! Do karlovarské vinárny Bokovka se dostaly jen spřátelené hvězdy. A už těsně po setmění zadělaly na nejdivočejší párty letošního festivalu. K velkému překvapení dorazil třeba Ivan Trojan (55), mezi hosty ale nechyběl ani Adam Mišík (22) s novou přítelkyní Barborou Mudrochovou (28), Tonya Grave (49), Klára Melíšková (47) nebo Vojta Kotek (31) se staronovou partnerkou Valerií Rónovou, dcerou známého sochaře.

Vrcholem večera mělo být placené vystoupení uskupení Kapitán Demo. Jiří Burian (41), Jordan Haj (30), Emma Smetana (31) a Léna Brauner (27) ale začali své svérázné představení nepochopitelně poz­dě. Když se o půl jedné ráno rozeznělo okolní zástavbou dunění, přihlížel tomu i generální ředitel ČT Petr Dvořák (54), co dostal přes dva melouny odměnu z peněz televizních koncesionářů. „A to až do chvíle, kdy přijela policejní hlídka. Ta bujarou zábavu za veřejnoprávní peníze okamžitě ukončila pro porušení nočního klidu,“ říkají svědci. https://www.extra.cz/divoka-party-ceske-televize-ve-varech-zasahovala-policie-hvezdy-se-utrhly-ze-retezu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/filip-renc-otevrene-prace-pro-politiky-je-jako-polibek-kobry-75574?dop-ab-variant=17&seq-no=2&s

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Bylo jich cca 300 000 tisíc pivařů a párkařů, co se se zadarmo tísnili na Dnech NATO, bez sebereflexe, jako národ, co byl zbrojnicí Hitlera, pak zase Stalina a dnes leze do zadku USA.

Bylo jich cca 220 000 tisíc pivařů a párkařů, co se se zadarmo tísnili na Dnech NATO, bez sebereflexe, jako národ, co byl zbrojnicí Hitlera, pak zase Stalina a dnes leze do zadku USA.

Bydlím nedaleko mošnovského letiště, takže mi v uších ještě doznívá hukot hlavně bombardéru B-52 a mně nezbývá si připomenout si, jak v jednom obskurním plátku se na hlavní straně tloukly dva titulky vedle sebe: „Myslivci skolili 230 tisíc kanců“ a signifikantní pro tento bulvár - „NATO v Ostravě a 220 000 diváků…“ Nechci nikoho urážet, ti divočáci za to nemohou, že onemocněli, byť geneticky jsou lidem blízké…

Jak to bylo s Čáslavskou nejen v roce 1968, ale i s jejími protisovětskými gesty, jak je v minulých dnech okázale prezentovala ČT, když pouze ukázala předávání medailí jí a sovětské gymnastce; Čáslavská odvrací svoji tvář od vlajky SSSR

Jak to bylo s Čáslavskou nejen v roce 1968, ale i s jejími protisovětskými gesty, jak je v minulých dnech okázale prezentovala ČT, když ukázala pouze předávání medailí jí a sovětské gymnastce; Čáslavská odvrací svoji tvář od vlajky SSSR

V České televizi před několika dny závěru srpna 2019 odezněla jen laciná propaganda roku 1968, když při předávání medailí jí a sovětské gymnastce Čáslavská okázale odvrací na protest svoji tvář od vlajky SSSR. Ani slovo o tom, jak přišel říjen 1968 a sedminásobná olympijská vítězka - gymnastka Věra Čáslavská a stříbrný olympijský medailista - běžec Josef Odložil si před více než půl stoletím řekli 26. října 1968 své “ano“ během letních olympijských hrách v Mexico City.

Bude se FAMU distancovat od svého nejznámějšího absolventa Emirá Nemanja Kusturici kvůli vyznamenání od prezidenta Zemana k 28. říjnu 2019?  Na FAMU, kterou proslavil, se prý proti němu chystá velká akce

Bude se FAMU distancovat od svého absolventa Emirá Kusturici kvůli vyznamenání od prezidenta Zemana k 28. říjnu 2019? Na FAMU, kterou proslavil, se prý proti němu chystá velká akce "vítačů" uprchlíků a odpůrců Zemana

„Je možné, že se FAMU bude chtít od Emira distancovat ještě dřív, než vyznamenání od prezidenta dostane. Teď se o tom začíná mluvit, ale nejvíc se to rozjede až v říjnu, kdy začíná výuka a fakulta bude naplno žít. Některé katedry jsou dost angažované a většinu tam tvoří lidi levicově-progresivistických názorů,“ sděluje redakci ParlamentníchListů.cz zdroj z fakulty pod podmínkou zachování anonymity. 

První premiér Ben Gurion vedl Izrael 13 roků, před 71 lety připomněl komuny zvané kibucy; řekl, že “socialismus byl pro židovský stát stejně důležitý jako hebrejská Bible”..

První premiér Ben Gurion vedl Izrael 13 roků, před 71 lety připomněl komuny zvané kibucy; řekl, že “socialismus byl pro židovský stát stejně důležitý jako hebrejská Bible”..

Chci širokou vládu národní jednoty“, prohlásil centrista Benny Ganc po úterních předčasných volbách v Izraeli. Vyjádřil radost nad výsledkem své koalice Modrá a bílá, hlavní soupeř stávajícího premiéra Benjamina Netanjahua se ale vítězem voleb neprohlásil. Volby pravděpodobně skončí patem.

Poslední domácí zprávy