• Úterý, 25. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Liliana

Umělci nechtějí jako sponzory Českou zbrojovku či Agrofert, organizátorům přibývají vrásky
Počet návštěv: 2751

Umělci nechtějí jako sponzory Českou zbrojovku či Agrofert, organizátorům přibývají vrásky

Josef Nožička Článek od Josef Nožička

Nesouhlas se sponzorováním kulturních akcí holdingem Agrofert dali někteří čeští umělci najevo již v minulém roce. Letos k tomu přidali protest proti tomu, že mezi sponzory karlovarského filmového festivalu byla Česká zbrojovka.  

K létu patří kromě cestování a pobytů u vody také festivaly všeho druhu. K těm celorepublikově nejznámějším patří například Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Open Air festival v Trutnově či festival Colours of Ostrava. Nejenom tyto festivaly mají každoročně velmi vysokou návštěvnost, ovšem jenom příjmy ze vstupného by jejich organizátoři náklady na jejich pořádání stěží pokryli. Spoléhat musí i na přízeň sponzorů.

V souvislosti se sponzorováním kulturních akcí se v poslední době stále více objevuje polemika ohledně toho, zda je v pořádku, když se část naší umělecké fronty veřejně ohrazuje vůči tomu, že se mezi podporovateli některé kulturní akce vyskytuje ta či ona firma. Začalo to vloni v létě, když známý zpěvák Tomáš Klus veřejně vyhlásil bojkot nejenom všech médií, vlastněných Andrejem Babišem (přesněji řečeno médií, nacházejících se v jeho svěřenských fondech), ale i bojkot všech kulturních akcí, na jejichž sponzorování se podílejí firmy, spojené se současným premiérem.

Ke Klusovu bojkotu se postupně přidali i někteří další umělci, a pravděpodobně v důsledku tohoto počinu následně odstoupil Babišem vlastněný koncern Agrofert od sponzorování některých akcí, konkrétně od výše zmíněného festivalu Colours of Ostrava. Multižánrový hudební festival, konaný v Dolních Vítkovicích, se tak musel po šesti letech obejít bez peněz od Agrofertu. Uplynulý víkend Colours of Ostrava i přesto proběhl, což je určitě dobře. Nicméně dle toho, co jsem si dnes přečetl v jednom článkuna Aktuálně.cz, jeho dlouholeté organizátorce Zlatě Holušové vrásky se sháněním peněz pro něj stále přibývají. Nemluvila sice konkrétně o Agrofertu, nicméně své starosti na tohle téma vyjádřila v jednom rozhovoru větou: "Pokud budou lidé firmám nadávat za to, že rozdávají peníze na kulturu, žádné festivaly nebudou."

Není vyloučeno, že podobné starosti jako paní Holušovou čekají v blízké budoucnosti i organizátory Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Jak asi většině lidí neuniklo, letos poslala karlovarským organizátorům zhruba čtyřicítka režisérů či herců (například Jan Hřebejk, Anna Geislerová, Jana Plodková...) otevřený dopis, v kterém kritizovala, že mezi sponzory festivalu je i uherskobrodská společnost Česká zbrojovka. Podle signatářů dopisu „firma svojí obchodní politikou neodpovídá idejím, na nichž stojí mezinárodní filmový festival.“ Konkrétně například uvedli, že Česká zbrojovka v minulosti vyvážela zbraně do nedemokratických zemí s represivními režimy a vydělávala tak na porušování lidských práv (viz odkaz zde).

Jak dané dilema vyřešit? Určitě se najdou ti, kteří dají zapravdu umělcům a budou razit zásadu, že sebevětší objem peněz by nikdy neměl převýšit určité morální zásady – i za cenu toho, že se některé akce v budoucnu konat nebudou, případně se konat budou, ovšem jejich vystupující již nebudou patřit do světové umělecké extratřídy, ale jen třeba do druhé české ligy. Zrovna tak se však nejspíš najdou i lidé, kteří budou naopak argumentovat tím, že v souvislosti se sponzorováním nejenom kulturních akcí je nesmyslné posuzovat, peníze kterých sponzorů jsou křišťálově čisté, kterých sponzorů méně čisté a kterých zcela špinavé.

A jak tedy danou problematiku vidím já? V případě dvou problematických sponzorů, o nichž je v mém dnešním článku řeč, bych to viděl následovně: Chápu, že Andreje Babiše spousta lidí nemusí, a ani já jeho voličem nejsem (byť mají někteří zdejší diskutéři pod mými články „jasno“ v tom, že jeho stranu zcela jistě volím). Ale přece jak návštěvník, který přijde na akci, sponzorovanou Agrofertem, tak i interpret, který tam vystupuje (bez toho, že by jakkoliv přesvědčoval publikum o tom, proč je dobré ANO 2011 volit), tímto žádnou podporu současnému českému premiérovi nevyjadřuje. A co se týká České zbrojovky: zbrojní průmysl z pochopitelných důvodů u řady lidí velké sympatie nenachází. Ovšem na druhou stranu, konkrétně Česká zbrojovka nevyrábí jen zbraně pro armádu – vyrábí již spoustu let i kvalitní sportovní zbraně či zbraně pro policisty, a ve svém regionu dává práci téměř dvěma tisícům lidí.

Josef Nožička
Rád se podělím o své názory s ostatními. Dělám to i tehdy, kdy jdu vědomě "proti proudu".

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Čeněk Urbanec

Čeněk Urbanec

26.07.2019 13:29

Docela by do toho zapadalo, kdyby ministr financí, s ohledem na zjevnou přefinancovanost festivalu, když jsou významní sponsoři odmítáni, vyhlásil, že se necítí nucen financovat jej... Ministersvo kultury vyčlení prostředky, běžné pro akce tohoto významu, tedy jako pro "Rychnovskou osmičku", "Filmovou školu v UH"... Ale, protože jde o mezinárodní festival, prostředky budou převedeny v Polských Zlotých....


 
SMĚJÍCÍ SE BESTIE 2

SMĚJÍCÍ SE BESTIE 2

23.07.2019 19:49

Bylo by přece hezký, kdyby pořádali jenom to, co si sami zaplatí.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

23.07.2019 19:32

Pane Nožičko,v tomto státě nejsou žádní umělci,ale pouze komedianti.Nyní by měli všichni,kdo sponzorují festivaly,svou pomoc zastavit,ať se komedianti třeba pose-ehm-zblázní.To totiž nejsou umělci,ale docela obyčejný póvl.Všichni do jednoho jsou parazité,protože nejdřív vyberou granty a pak se v nich předvádí.Když nebudou komedianti,nic se nestane.A když nebudou ti,kterými parazité tak okázale pohrdají,tak nebudou mít co do huby a chodit budou v čem?Jedině nazí.To jsou ti,co si o sobě myslí až příliš a bez druhých jsou v pr-yč.


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy