• Středa, 13. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Tibor

GENERÁLNÍ ŘEDITEL STÁTU
Počet návštěv: 723

GENERÁLNÍ ŘEDITEL STÁTU

- Zdeněk Jemelík - Článek od - Zdeněk Jemelík -

Žabomyší válka kolem výměny ministra kultury je nepochybně důsledkem podivných rozhodnutí Jana Hamáčka, který nejdříve nevzal na vědomí podporu vedení strany Antonínu Staňkovi a přiměl jej k resignaci, aby pak začal na uvolněné místo prosazovat Michala Šmardu, místopředsedu ČSSD, na něhož se dosud ministerské prebendy nedostaly. Narazil s ním u pana prezidenta. Trvání na jeho jmenování se stalo  spolu s nároky sociálnědemokratických ministrů na příděl peněz ze státního rozpočtu pro jejich resorty základem pro vydírání hnutí ANO hrozbami odchodem z vlády: buď bude Michal Šmarda ministrem a Alena Schillerová vyjde vstříc rozpočtovým nárokům ČSSD, nebo ministři za ČSSD z vlády odejdou a s odkazem na příslušné ustanovení koaliční smlouvy se budou dožadovat také  resignace ministrů za ANO.

Doprovodem vydírání byly útoky na pana prezidenta, který s vědomím odpovědnosti vůči svým voličům zafungoval jako pojistka proti hlouposti politiků a nejdříve se zdráhal přijmout resignaci Antonína Staňka, ale následně dával najevo nechuť jmenovat Michala Šmardu na jeho místo. Prezident republiky má ústavní právo vetovat zákony, od nichž se očekává dlouhodobá účinnost. Nepobuřuje mě postoj pana prezidenta, který odmítá být jmenovacím robotem a přisvojuje si právo klást odpor hlouposti ve věci daleko menšího významu, kterou je jmenování ministra, jenž na dlouhodobé působení ve vládě  nemá  příliš velkou šanci. Kritizující pidižvíci zapomínají, že všecka moc pochází z lidu, který projevil panu prezidentovi daleko větší důvěru než komukoliv  z nich. Připomínám, že Miloš Zeman nikdy přímo neřekl, že Michala Šmardu nejmenuje: pouze pidižvíci si tak vyložili okolky, s nimiž k tomuto problému přistupuje. Nelze vyloučit, že by nakonec po dalším zdráhání ustoupil stejně jako v případě resignace Antonína Staňka.

Daná situace posloužila jako základ pro útoky na Andreje Babiše, kterého jeho odpůrci označují za slabého předsedu vlády, jenž si neporadí s prezidentem a odmítá podat kompetenční žalobu. Že by Ústavní soud s největší pravděpodobností o ní rozhodl až hodně dlouho „po válce“, velkoryse přehlížejí.

Andrej Babiš se dlouho ve sporu mezi ČSSD a panem prezidentem choval zdrženlivě jako zprostředkovatel, jak se na předsedu koaliční vlády sluší a patří. Je ovšem pochopitelné, že se pro něj koaliční partner postupně stal stále větší zátěží, vyvolávající zbytečné ztráty energie a času, a protože čas jsou peníze, i peněz. Nabit energií po dovolené roli zprostředkovatele náhle opustil  a hned po příjezdu vzkázal přes média koaličním partnerům, že hra skončila. Je možné, že se ani nestačil poradit s vedením své strany, natož aby se ještě pokusil o dohodu s Janem Hamáčkem. Nepřímo vzkázal koaličním partnerům, že nic nebude podle jejich představ: Michal Šmarda ministrem nebude a rozpočtový schodek se nad 40 miliard kvůli nim zvyšovat nebude. Mají na výběr dvě možnosti : podřídit se jeho diktátu nebo z vlády odejít. Jeho rázný postoj v sobě skrývá hrozbu porušení koaliční dohody neuskutečněním resignace ministrů za ANO nebo vypsání mimořádných voleb. Obě možnosti by asi měly pro ČSSD katastrofální důsledky. Na to  ovšem Andrej Babiš spoléhá a vyjádřil přání, aby koaliční  spolupráce pokračovala.

Andrej Babiš kdysi vysvětlil, že si přeje řídit stát jako firmu. Teď víme, co tím myslel: v daném případě vybočil ze standardního chování předsedy koaliční vlády a prvního mezi rovnými ve své straně, ale přisvojil si pravomoc diktátora.  Je to tak překvapující, že jeho odpůrci mezi politiky a novináři nespustili poplašný křik a náměstí nezaplnily davy „chvilkařů“, protestujících proti ohrožení demokracie. Nezbývá než doufat, že po překonání krize se Andrej Babiš dobrovolně vrátí k dosavadnímu stylu vládnutí, protože zřejmě neexistuje síla, která by bránila volnému průchodu jeho sklonu k chování diktátora.

Protože vše souvisí se vším, je na místě zamyslet se nad důsledky odchodu ČSSD pro jeho trestní řízení. Ministerstvo vnitra, které má vliv na policii, by se dostalo do přímého nebo nepřímého vlivu hnutí ANO. Na jeho trestní stíhání již ale policie nemá vliv, protože svou práci skončila. Další vývoj je v rukou státního zastupitelství a případně soudů.

Vývoj událostí nemění nic na tom, že vyvoláním trestního stíhání Andreje Babiše došlo ke zneužití nástrojů trestního práva k revizi volebních výsledků a i pro nejmocnějšího muže ve státě platí presumpce neviny. Ať se již pan Trojjediný zachoval vůči koaličnímu partnerovi jakkoli, a bez ohledu na to, že dal průchod sklonu k diktátorství, trestní stíhání by  nemělo být překážkou jeho působení ve vysoké politice.     

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

18.08.2019 19:10

Nejvíc vždy povykují ti,kteří jsou ještě horší a ke všemu ani neznají ústavu.A že jich v politice máme!


 
Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Martin Roman (50) je i dnes v byznysu vnímán jako kontroverzní muž, a to je možná ještě milosrdné označení pro to, jak se o něm po Praze v některých kruzích mluví. Pro Andreje Babiše je něčím jako Voldemort pro Harryho Pottera. Jeho jméno se raději nevyslovuje.

Uplynulo třicet roků od chvíle, kdy se německý národ sjednotil a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN.

Uplynulo třicet roků od chvíle, kdy se německý národ sjednotil a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN.

„Přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat.“ Těmito slovy ohlásil tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989 z balkonu Lobkovického paláce, že bude více než 4 000 uprchlíkům z NDR umožněno vycestovat za svobodou do SRN; v listopadu pak byla zbořena Berlínská zeď.

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Začnu zvesela anekdotou: Slepý zajíc skáče po lese a stoupne na hada. Zajíc: ”Promiňte, neviděl jsem Vás, jsem slepý” Had: “I Vy promiňte, také jsem slepý a neuhnul jsem. A co jste za zvíře?” Zajíc: “Nevím, nikdy jsem se neviděl. Osahejte mne a povězte jaký jsem.” Had se otočí okolo zajíce a povídá: “Máte jemný kožich, velké uši a malý čumák. Vy jste zajíc.” Zajíc se zaraduje. Pak osahá hada a povídá: “Jste tvrdý, studený, slizký a nemáte koule ani páteř… Vy musíte být Kalousek…”

 

Poslední domácí zprávy