• Středa, 12. srpen 2020
  • Svátek má Rukojmí Klára

Prezident Zeman „opět“ v nemilosti, anebo kdo chce psa bít, hůl si vždy najde!
Počet návštěv: 1266

Prezident Zeman „opět“ v nemilosti, anebo kdo chce psa bít, hůl si vždy najde!

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

  V souvislosti se jmenováním nového ministra kultury Michala Šmardy dříve, než rozhodnutí prezidenta odsoudíme, nebylo by od věci jeho nejmenování prezidentem Zemanem všestranně a především seriozně posoudit. Je třeba si přiznat, že personální obsazení ministerských křesel v dnešní vládě  (stejně jako v předchozích) není a ani nebylo vždy zrovna nejšťastnější.

    A není to jen tím, že jak se říká, že „nejsou lidi“. Tedy myšleno lidi, kteří mají pro takové  funkce dostatečné předpoklady jak  svým vzděláním ( a zaměřením), tak také  minimální praxí a zkušenostmi v daném resortu. Tím ovšem není řečeno, že i při jisté praxi a zkušenosti musí být kvalita práce vždy bezchybná a zodpovědná. Připočteme-li k tomu nerespektovanou a odpíranou osobní odpovědnost politiků (hlavně neochotu ji uzákonit) platí, že ne vždy je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.

     Prezident Miloš Zeman je nejen starý, ale také dostatečně zkušený na to, aby ve svém rozhodování také obezřetný a odpovědný. Nominace na posty ministrů ze strany ČSSD jsou dostatečně varovné k tomu, aby se nad jménem kandidáta prezident zamyslel a teprve potom odpovědně rozhodl. Ostatně nekompromisní a odpovědný přístup dostatečně jasně vyjádřil už v případě úvah na kandidáta ministra zahraničí Pocheho, nebo dříve nejmenování profesorů a pod. Možná právě ta jeho „nežádoucí odpovědnost“ je trnem oku opozici a antizemanovcům, kterým se nedaří jej donutit  skákat, jak oni pískají.  

       Ať už rozhodne, resp. rozhodl tak či onak, má k tomu své zcela oprávněné  důvody. V případě kandidáta na ministra kultury Michala Šmardy z ČSSD dospěl k názoru, že jej nebude jmenovat, protože na funkci ministra kultury nemá žádné osobní  předpoklady vykonávat funkci ministra kultury, nemá z touto  oblastí lidské činnosti potřebné ani znalosti ani zkušenosti, resp. podle slov prezidenta se nikdy nezabýval agendou či problematikou české kultury. Tvrdošíjně prosazovaná, ničím faktickým či odborným nedoložená kandidatura pana Šmardy ze strany ČSSD, potažmo samotného lídra Hamáčka jen dokazuje, že kandidatura M. Šmardy je vedena více ze stranické  bezradnosti, či spíše (nerozvážné) umanitosti, pokud nejde o tlak jistého velmi vlivného člena vedení ČSSD. Že by byla kandidatura M. Šmardy prosazována z nedostatku někoho lepšího, je nepravděpodobná. Tak bídně na tom snad ČSSD ještě není, jiná věc je, zda je ze strany vedení ochota někoho jiného (kdo není jejich kůň), navrhnout. To je jeden z racionálních pohledů na možno říct odpovědné rozhodnutí prezidenta Zemana.

     Na prezidentovo  rozhodnutí nejmenovat M. Šmardu jsou však také jiné, nutno říct rozdílené  pohledy a hodnocení. Především z řad opozice a lidí tzv. antizemanovců se ozývají kritické hlasy, že prezident ohýbá, nerespektuje, pošlapává Ústavu ČR. Jsou to nejen trestuhodné neznalosti právního výkladu Ústavy (často samotnými právníky, viz. Např. pan Láska), je to především snaha dokazovat neschopnost prezidenta v jeho iracionálním jednání, neschopnosti rozhodování a v neposlední řadě nerespektování Ústavy, což vyvrcholilo ve frenetickém podání „utopistické“ ústavní žaloby ve snaze jej donutit k odstoupení.

     Renomovaný právník Zdeněk Koudelka se k této záležitosti vyjádřil a beze vších pochybností konstatuje, že prezident Miloš Zeman neporušuje ústavu, když odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Ústava dává prezidentovi právo jmenovat ministra, kterého však nemůže jmenovat bez návrhu premiéra. Navrhovací právo však není silnější než jmenovací. Prezident nemusí návrhu vyhovět. Ministři jsou jmenováni za shody prezidenta a premiéra. Hlava státu není podřízena předsedovi vlády a návrhy předsedy vlády prezidentovi republiky nejsou závaznými příkazy.  (Více: http://www.rukojmi.cz/clanky/8665-koudelka-prezident-nemusi-jmenovat-ministra

      Na druhé straně jsou právníci, kteří naopak konstatují, že Ústava je napsána tak, že v době jejího vzniku a následná léta tehdejší politické reprezentaci  plně vyhovovala, dnes, když se politická reprezentace změnila, se Ústava nachází ve stavu, který umožňuje její různý výklad. Pokud by měl Ústavní soud vyhodnotit jednání prezidenta Zemana není vyloučeno, že vsadí na jednu ze dvou verzí interpretace. Jedna, půjde proti prezidentovi, druhá, která bude naopak prezidentovo jednání považovat za relevantní a opodstatněné. Proto by se měla naše politická scéna seriozně zabývat buď s předěláním Ústavy do podoby, která odpovídá současné době, nebo si zvyknout na to, že výklady budou různé, což bude nepochybně vyvolávat „politické dusno“!  Nicméně faktem zůstává, že při dobré vůli (ČSSD) šlo těmto nedorozuměním předejít, stačilo kandidáta na ministerskou funkci buďto předem konzultovat s prezidentem, lépe však kandidáta na (kteréhokoliv) ministra vybírat  s plnou odpovědností v podmínkách, odpovídající odborným předpokladům v daném rezortu a nechutným scénám se tak mohlo předejít. Jenže, „kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde!“

Jiří  B a ť a , 18. srpna 2019

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

19.08.2019 19:28

Prezidentu Zemanovi se nyní mstí jeho snaha,prosadit socany do vlády,když v Bruseli zakázali Babišovi koalici s SPD.Proč to udělal ví jen on sám a možná pár jeho přátel.Po předchozí vládě mu muselo být jasné,že se socany v žádném případě nelze spolupracovat.Jedině ho může omluvit to,že chtěl socany definitivně potopit.Stejně,jako komouši,se z nich staly partaje typu ani ryba ani rak.A něco takového pustit do vlády je na pováženou.Opět se potvrzuje,že jsem měl pravdu ohledně nejmenování Šmardy ministrem kultury.Nebo jeho vzdělání na post ministra stačí?


 
Stephen Lendman: Masové rabování v Chicagu. Mé město v obležení

Stephen Lendman: Masové rabování v Chicagu. Mé město v obležení

Včera, to je v pondělí ráno, jsem se probudil do hrozivé skutečnosti. Mail, zaslaný všem obyvatelům zdejšího obvodu mi sděloval, že během předcházející noci z neděle na pondělí, došlo na nejvýznamnější chicagské třídě, nazvané Velkolepá míle (Magnificent Mile), a patřící do našeho obvodu, k masovému rabování maloobchodních prodejen. 

Pompeo, tys nám tady ale chyběl…

Pompeo, tys nám tady ale chyběl…

Přiletět do země jako představitel zatímní supervelmoci, která se hroutí před očima, tři měsíce předtím, kdy jeho nejvyšší šéf prezident USA má nakročeno k odchodu z Bílého domu, je v podstatě komické. A ještě je komičtější, že přijíždí s tím, aby podpořil fanatické protičínské sunity v podobě Vystrčilů, Fischerů apod. svým vystoupením v Čechy hluboce nenáviděným Senátu.

Poslední domácí zprávy