• Čtvrtek, 21. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Albert

Neskočme na klimatický alarmismus. Zničilo by nás to
Počet návštěv: 478

Neskočme na klimatický alarmismus. Zničilo by nás to

František Matějka Článek od František Matějka

Klimatický alarmismus je nebezpečnější, než si mnoho lidí připouští. Otevírá stavidla tzv. „nouze“, tedy stavu, pod který se legálně schovají zakázky z ruky bez výběrových řízení, krádeže a různé formy znárodňování. Ale nejen to.  

Pod opatření ve stavu tzv. „klimatické nouze“ lze schovat opravdu leccos. Tento stav může být a bude použit pro legální obcházení standardních schvalovacích procesů. Funguje to tak už dnes. Například v České republice byl institut „nouze“ použit v době záplav. Zakázky byly dávány tzv. z ruky přímo vybraným dodavatelům služeb, přičemž kritérium ceny se nezohledňovalo. Důležité bylo vyřešit nouzi. Nemám důkazy, abych mohl přijít a doložit, jak moc a kdo zbohatl a kolik politiků a jejich přátel bylo po povodních za vodu. Ty povodně ale, na rozdíl od klimatického šílenství, opravdu byly. Institut „nouze“ má své opodstatnění, když už se něco opravdu stane. V případě boje se změnami klimatu už nás ovšem aktivisté a politici staví před utrácení neskutečných peněz z veřejného na něco, na čem se ani odborníci neshodnou.

Sleduji intenzivně domácí i zahraniční politiku dlouhé roky. Za tu dobu už po světě proběhlo hodně afér, jejichž podstatou byly krádeže veřejných peněz přes zakázky, které měly na oko pomáhat. Je to stále stejné. Vyhlídnou si oblast, která nejde moc kontrolovat, natož aby šly exaktně měřit výsledky pomoci. Prostřednictvím emočně slabších lidí, kteří sahají po kapesníku, jakmile vidí chytře postavený televizní spot či reportáž, a k nim (ne)ziskových organizací a institucí, které se těší na další dotační žití, začnou vyvolávat mediální paniku z nepomoci. Zpravidla v lidech vyvolají pocit viny a v kalendáři vyznačí soudný den. Pro média jsou to vděčná témata. Vyvolá to reakce z obou stran, a tudíž vyšší prodejnost. A když už lidé sklopí uši a začnou se stydět za to, že by snad odmítli pomoc, otevřou se veřejné kasy a začnou téct neskutečné peníze. Lidem to nemizí přímo z účtu, takže se jich to vlastně jako netýká. Slabší povahy dokonce podlehnou do té míry, že nad rámec svých brutálních daní ještě pošlou něco z toho, co jim zbylo. Výsledky akcí většinou nejdou změřit a zatímco z těch veřejných peněz a sbírek doputuje ke skutečně potřebným minimum, cestou se pár skupin napakuje.

Klimatický alarmismus je v tomto ohledu vlastně geniální tah. Zatím nejvyšší level. Vždyť kdo by nechtěl zachránit planetu. Jen si na něj ukažme. Dá se pod to schovat všechno. V zájmu „záchrany planety“ to zasahuje do všech oblastí našich životů. Jídlo, pití, bydlení, oblečení, doprava, práce, škola, daně, odvody, koníčky, zábava, ale i vyvlastňování a novodobé znárodňování, kdyby snad soukromoprávní vlastníci měli jiný názor, nebo použití síly a vynucení si akceptace legalizace nelegální migrace. Když zachraňujete svět, tak prostě létají třísky.

Odmítnout klimatický alarmismus neznamená kašlat na přírodu. Máme na světě nejvíc chráněných oblastí a parků v historii lidstva. Většina lidí nejsou nesvéprávní blbci, kteří zamořují planetu. Zároveň je potřeba říct, že změny klimatu byly, jsou a budou po dobu existence planety Zemi přirozené, a že přírodní síly, které za to mohou, člověk neovlivní. Pokud chceme jako druh přežít, musíme se přizpůsobit, nikoliv se změnou klimatu draze a marně bojovat.

Chtít peníze všech na změnu teploty planety by mohlo být jen pošetilým bláznovstvím, kdyby to nebylo hlavně super byznysem pro pár vyvolených a nebezpečím pro svobodu všech ostatních. Odmítnout klimatický alarmismus neznamená zničit planetu. Znamená to bránit zbytky občanských svobod před predátory a za určitých okolností dost možná bránit nakonec i životy, zdraví a poctivě prací nabytý majetek.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

20.08.2019 19:31

Neviděl bych to zase tak černobíle.V jistém smyslu má Greta pravdu,což dokladuje brazilský prezident kácením amazonských deštných pralesů.Jen je s podivem,že tam se žádní "aktivisté",jako je Gréta,vůbec neodváží.Takto to vypadá,že se o klima bojuje jen tam,kde aktivistům nehrozí nebezpečí.Do jihoamerických pralesů zcela určitě nepůjdou protestovat,aby snad nepřišli k úrazu.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

20.08.2019 11:07

Gréta to rozhřeší. Stačí chodit za školu a mít halucinace, pardon vidinu zkázy naší planety, která se odpařuje ve vedrech do blízkého vesmíru. Tfuj, to jsme se celosvětově zapotili, a bude hůř! Na naší planetě přibyli bezdomovci, kterým roztálo v polárních oblastech iglů. Je strašné pomyšlení, když Inguši, Laponci a Ujgurové mají pár dní tepla! Kruci, tomu se musí zabránit! V Jakutsku padají v zimě teplotní minima pouze k -68 stupňům! S tím se musí rozhodně něco dělat, protože ještě před pár roky šlo minimum na -70 stupňů. Mne osobně to zcela rozhodilo. Ty dva stupně rozdílu v teplotě v Jakutské oblasti mi nedají spát. Děti tam nejdou do školy, pokud je teplota nižší, než -50. Představte si, že děti chodí dnes do tamních škol o čtyři dny déle, než je limit pro dopady globálního oteplení. A tak to dál nejde! Z malé doby ledové v pozdním středověku jsme se dostali na samý práh invaze uhrofinských kmenů na sever, kde v následujících ledových letech uvízly. Ranný středověk umožňoval osídlení severu, protože probíhalo období oteplování planety. Ale nic netrvá věčně. Pozdní středověk byl ve znamení zimy, neúrody a hladu. Severské národy tedy podnikaly nájezdy jižním směrem. Jejich invazi je možno chápat jako boj o přežití. Kdo by počítal s tím, že rozlehlá území severu se stanou v průběhu staletí zmrzlou, neúrodnou zemí. A tak bijme na poplach! Naši planetu zaprděly krávy, vyrábějící ve svých žaludcích metan. Nevím, co vyrábíme my, ale nic lepšího to nebude. .....Mějte se hezky. .....PS: Napsal Jiří Přibyl.


 
Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Uplynulo třicet roků od chvíle, kdy se německý národ sjednotil a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN.

Uplynulo třicet roků od chvíle, kdy se německý národ sjednotil a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN.

„Přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat.“ Těmito slovy ohlásil tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989 z balkonu Lobkovického paláce, že bude více než 4 000 uprchlíkům z NDR umožněno vycestovat za svobodou do SRN; v listopadu pak byla zbořena Berlínská zeď.

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Tříska se chtěl původně stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

V USA mají děsivý rekord; letos bylo ve Spojených státech spácháno 369 masových střeleb (incidentů, při kterých zemřou čtyři nebo více lidí, u 160 lidí odsouzených od roku 1973 k trestu smrti se později prokázal justiční omyl

V USA mají děsivý rekord; letos bylo ve Spojených státech spácháno 369 masových střeleb (incidentů, při kterých zemřou čtyři nebo více lidí, navíc u 160 lidí odsouzených od roku 1973 k trestu smrti se později prokázal justiční omyl

Faktem je, že loni se 251 hromadných masakrů v USA událo za 216 dnů. Násilí je vyvoláváno každý den svou nenávistnou agendou a rasismem. Umírá více lidí, protože se naopak nebojuje proti bělošským super nacistickým teroristům. To jsou ti, kdo nenávidí Ameriku...

Poslední domácí zprávy

Ukradená spravedlnost

Ukradená spravedlnost

Při oslavách 30. výročí Sametu jakoby nebylo vhodné zmínit negativa dosavadního vývoje. Například téměř milion lidí postižených exekucemi....

 DYCKY MOST?

DYCKY MOST?

Ještě nedávno se lidé bavili u laskavého seriálu České televize s propagandistickými prvky… 
Realita je ale mnohem méně idylická. V...