• Neděle, 20. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Oleg

Od dvojího metru ke gulagům
Počet návštěv: 1273

Od dvojího metru ke gulagům

Eva Hrindová Článek od Eva Hrindová

Jak kdysi správně poznamenal pan prezident Zeman, holocaust nezačal transporty. Začal první lavičkou, na kterou si nesměl sednout Žid… A lidé mlčeli, protože jim ta selekce nepřišla nijak hrozná. Promlčeli se až k plynovým komorám.

Dnes lidé také mlčí, protože jim ty dvojí metry a nespravedlivé nálepkování nepřijdou také tak hrozné. Vždyť se to týká jim nesympatických osob, a tak před tím dvojím metrem přivřou oči. Mluvím z vlastní zkušenosti. Taky jsem schvalovala odvezení poslance Sládka do vazby a následné hladké těsné zvolení prezidenta Havla. Poslanec Sládek mi byl nesympatický a zpětně přiznávám, že jsem v tomto ohledu souhlasila s mainstreamem. Nepřišlo mi nijak alarmující, že se někomu nesympatickému děje příkoří. Prostě jsem jela na vlně s davem.

Stejně jako to dnes dělá mnoho lidí. Nemyslí a jen přejímají skupinové chování podporované médii a celebritami. Hřeje je pocit, že stojí na té správné straně a identifikují se se správnými lidmi. Pokud mají nějaké pochybnosti, raději je zatlačí hluboko do svého vědomí, protože když se kácí les lítají třísky a vůbec. Nesympatičtí a „špatní“ lidé si trochu nespravedlnosti zaslouží. Jenže tak začínaly všechny totality – nejen holokaust. Na začátku byly malé nespravedlnosti na určité skupině lidí, která byla vybrána jako terč společenské frustrace. Bohatí židé, kteří okrádali chudé Němce, sedláci, kteří měli dost jídla a majetku a bránili se socialistickým experimentům, intelektuálové, kteří dráždili svou svobodomyslností a neochotou přistoupit na revoluční zjednodušování. Pořád je to stejné.

Když hubatého Okamuru nazvou populistou, nikdo se neobtěžuje zkoumat, v čem ten jeho populismus tkví. Není třeba o tom přemýšlet, rozdělení rolí je předem určeno a vlastní uvažování se nevyžaduje. Stejně tak se nikdo nepozastavuje nad tím, když policie stíhá poslankyni SPD za výroky, které jsou pravdivé a jen popisují realitu. Nemusí se vám její srovnání migrace s invazivními druhy rostlin líbit, ale je to jen srovnání. Nevyzývá nikoho k hubení „plevele“ ani nedehonestuje nijak samotné migranty. Jestli toto není šikana, tak už nevím, co jiného by šikanou mohlo být.

Chování policie a médií tak vytváří jasně definovanou skupinu občanů, ke které se bude přistupovat jinak než k ostatním. Vzniká tady skupina občanů s menšími právy. Každá totalita má takové skupiny. Lidi, na které se navádí hněv společnosti, propaganda je ukazuje jako méněcenné a systematicky je jim upíráno právo na spravedlnost. Za tichého souhlasu „lepších“ lidí, kteří dělají vše proto, aby se nějakým nešťastným způsobem neocitli ve skupině méněcenných. Mlčí se k jejich buzeraci na sociálních sítích, mlčí se k jejich pomlouvání v médiích a jejich systematickému špinění, mlčí se k jejich problémům v zaměstnání a k omezování v jejich podnikání. Jsou méněcenní, proto se tolerují jejich menší práva. Ústava neústava.

Chápu, když lidé mlčí čím dál častěji proto, aby si nedělali problémy, protože mají malé děti nebo velké hypotéky. Ale není to správné a každého demokrata by to mělo přimět k aktivitě. K obraně spravedlnosti a práva. K obraně ústavních pořádků, které nejvíce svým mlčením porušují ti, kteří mají demokracie plné huby. Typicky naši „umělci“. Jsou to jen tupí ubožáci, kteří svým chováním přispívají k zavádění totalitních praktik. Demokracie totiž není a nemůže být skutečnou demokracií, pokud jejích výhod mohou využívat jen „schválení“ občané. Pokud existuje skupina lidí s menšími právy – a několik takových skupin tu máme – nemáme demokracii.

Na začátku totality vždy stojí nespravedlivá ostrakizace nepohodlných. Dnes to jsou někteří politici (především SPD a KSČM), lidé, co mají rádi Ortela, lidé, co nemají rádi islám, lidé, co kritizují farmaceutické firmy, lidé, co kritizují gender a LGBT aktivismus. Ti všichni mají prokazatelně umenšená svá práva a požívají statusu méněcenných občanů. Za ohromujícího mlčení těch, kteří by mohli nástup korporátní totality zastavit. Stejně jako mlčeli ti, kteří přehlíželi první lavičky, na které si nesměli sednout Židé…

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

20.08.2019 19:11

Lidé totiž jako celek hloupnou a nejsou schopni myslet.Byl jsem proti vazbě Sládka,protože to byla účelová vazba.Ovšem musím přiznat,že v tom hrála roli i osoba opilce Havla,který se projevil jako podvodník a lhář.Nejvíc mi vadilo,jak běhal po rozpadu státu za Klausem jako pejsek,aby si zajistil nové zvolení.Chtít po někom,aby snad dovedl popsat populismus Okamury je naprostá blbost.Ono se jedná pouze o snahu ho zesměšnit a dále dehonestovat.Proto nemají havlošvábi,sluníčkáři a další vlastizrádci žádné argumenty a používají proruské trolly a pod.Přitom sami neví,co to znamená.Dnes se mluví pouze o gulagách v SSSR a nemluví se o tom,že to byl vynález Holanďanů v búrských válkách a ani se nezmiňují nacistické koncentráky a to,co se v nich dělo.Nejdůležitější jsou gulagy.


 
                                      Jak Západ a EU šlapou na krk Chartě OSN?

Jak Západ a EU šlapou na krk Chartě OSN?

Tři hlavní závazky pro udržení světového míru vložilo padesát států zakládajících OSN (bylo mezi nimi i Československo), do Charty OSN v r. 1945.  Když si je přečtete, uznáte: Ano, kdyby se jen tyto tři zásady ve světě dodržovaly, nebylo by došlo k válce minulé a zmizelo by též nebezpečí války budoucí. 

Různé tváře Pavla Zemana

Různé tváře Pavla Zemana

Mediální zprávy o činech nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nejsou příliš časté. Zřejmě o pozornost médií příliš nestojí.   Jeho přímí podřízení Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan jej zastiňují. Opakovaně jsem se o něm v článcích zmiňoval jako o „brněnské sfinze“.

Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a současnému boji s koronavirem,

Poslední domácí zprávy

Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a...