• Neděle, 17. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Mahulena

Až příliš podivný rok 1968
Počet návštěv: 1182

Až příliš podivný rok 1968

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Byl to podivný rok, svět ještě nezapomenul na hrůzy II. světové války a již byl ve vleku nové války, jak té horké, tak i té studené. Je třeba připomenout, že v roce 1968 vedle našich srpnových událostí probíhala i americká agrese ve Vietnamu (1964 – 1973), v roce 1968, kdy válka vrcholila, bylo tam nasazeno 550tisíc vojáků, po dobu války padlo ve Vietnamu na 60tisíc Američanů a miliony Vietnamců, ukázkou zločinů se stala vyvražděná vesnice My Lai, se stovkami zavražděných.

V samotných USA byli oběťmi atentátů Martin L. King, přední bojovník za občanská práva černochů a Robert Kennedy, rozhodný odpůrce vietnamské války. Také západní Evropa byla v občanském varu, ulice měst byly plné demonstrantů.  A tak se stalo, že  západní svět naše „Pražské jaro“ příliš nezajímalo, měli tam jiné starosti. Brežněv a jeho generálové tak dostali zelenou, agrese mohla bez obav začít, octli jsme se opět ve hře mocných. Svět se zastyděl, ale to bylo vše… Srovnání s Mnichovem 1938 se nabízí.

Dnes je již zcela zjevné, že západní zpravodajské služby věděly s velkým předstihem o přípravách srpnové invaze.  Dokonce USA a jejich spojenci byli o vstupu armád Varšavské smlouvy předem SSSR informováni. Západní politici proti invazi  protestovali jen verbálně a vpád vojsk Varšavské smlouvy nejspíše škodolibě uvítali. Vpád do ČSSR, znamenal pro ně vážný rozkol uvnitř Varšavské smlouvy. Československo bylo politiky západního světa  politováno, z tribun zazněla slova podpory, na náměstích se vybíraly milodary,… byla to ale jen kulisa, události v Československu daly zapomenout na  jejich vnitropolitické trable, ale i na tu krvavou americkou válku ve Vietnamu.

 „Pražské jaro“ tak zapadalo do atmosféry této podivné doby, bylo jen falešnou, až naivní nadějí na tzv. obrodný proces. Po srpnu nastal další exodus desetitisíců předních našich vědců, lékařů, či studentů, na západ. Kolik dnes žije pamětníků  těchto srpnových událostí z roku 1968, resp. 1969?  Jako mladý 25letý kluk jsem prožíval tuto dobu, hltal jsem výzvy z československého rozhlasu, roznášel jsem letáky, před rozhlasem stály barikády z tramvají, hořící tanky, viděl jsem zkrvavené vlajky i  rozpačité pohledy sovětských vojáků,  styděli se za svého Brežněva.

Dnes po 51 letech, využíváme tyto tragické události spíše pro mediální manipulaci. Slovy klasika: „Kdo nezná historii, bývá manipulován“. Dějiny propagandy nám daly mnoho příkladů „úspěšné“ manipulace s veřejností. Připomínám toto rčení zejména v této dnešní mediální době. Již delší dobu jsme hrubým způsobem masírováni a ohlupováni médii, dokonce i představiteli našeho státu.. Samotná zahraniční politika se nese v protiruském tažení.

Historická fakta jsou účelově ohýbána, zpochybňují se výsledky II. světové války, kácí se pomníky válečných hrdinů, znesvěcuje se památka na 140tisíc padlých sovětských vojáků na území ČSR. Vytváří se nové legendy, skuteční hrdinové odboje jsou uráženi. Jejich odkaz je umlčován. Mladá generace, neznalá historie na mnohé výzvy dobře slyší, jsou hýčkáni médii,  stávají se z nich nositelé „nových dějin“. Pravda  mnohdy se octnou ve slepé uličce, přesto to bylo tak krásné, být v centru pozornosti…!  

A srpen 1968 je toho také příkladem. Ale on celý ten rok 1968 byl nějaký podivný, …. Nechci být v pozici  toho prostého sovětského vojáčka, který se u rozhlasu zastyděl…

Přemysl Votava

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

21.08.2019 19:16

Opět se projevila starost USA o náš prospěch.Po ujištění Brežněva,že USA kromě rétorických cvičení nic jiného podnikat nebudou,došlo k sovětské okupaci.On totiž ani v USA nebyl zájem,aby experiment socialismu s kidskou tváří uspěl.Odhalil by v plné nahotě,že ani sovětský sockomunismus a ani americký kapitalismus nejsou tím nejlepším řešením společnosti.Z jedné strany snaha uchovat si vliv,z druhé strany uchování nynějšího stavu rozděleného světa.Stejná rétorická cvičení přece předváděla sovětská strana při amerických vojenských akcích.Vyhovovalo to v té době oběma.


 
Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Tříska se chtěl původně stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček okomentoval v polovině listopadu 2019 zařazení organizace Člověk v tísni na seznam společností, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí. Bude chtít vysvětlení od ruského velvyslance, řekl a na svých sociálních sítích prohlásil, že bude vysvětlení kroku vyžadovat od ruského velvyslance, neboť zákaz této „respektované organizace“ považuje za absurdní.

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Martin Roman (50) je i dnes v byznysu vnímán jako kontroverzní muž, a to je možná ještě milosrdné označení pro to, jak se o něm po Praze v některých kruzích mluví. Pro Andreje Babiše je něčím jako Voldemort pro Harryho Pottera. Jeho jméno se raději nevyslovuje.

Poslední domácí zprávy