• Sobota, 25. leden 2020
  • Svátek má Rukojmí Miloš

Učitel napadl žáka – a dostal výpověď
Počet návštěv: 1460

Učitel napadl žáka – a dostal výpověď

- Lubomír Man - Článek od - Lubomír Man -

Stalo se na nejmenované střední škole a k případu se vyjádřil ředitel školy takto: „Došlo k fyzickému napadení studenta ze strany vyučujícího. Student to oznámil zástupci ředitele, který hocha poslal na lékařské ošetření a posléze jej doprovodil na policii, kde vše oznámili.“ Ředitel školy, který v den incidentu nebyl ve škole, hned následující den provinivšího se pedagoga ze služby propustil.

Četl jsem tuhle zprávičku, tak, jak ji teď čtete vy, a na jednu epizodu ze svého školního života jsem si přitom vzpomněl. Bylo to za protektorátu a stalo se na tehdy tzv. měšťanské škole (dnes poslední třídy devítiletky), v Třebíči na Podklášteří. Po skončení poslední hodiny jsem se se svým dobrým kamarádem Jirkou Oulehlou ve třídě popral. Chodbou kolem právě kráčel náš třídní učitel matematik Kremláček, zvuky rvačky zaslechl, a vtrhl do místnosti tak, jak do údolí vtrhává vichr z hor. Tu nakládačku, kterou nám naložil, mám před očima dodneška a vzpomínám na ni  nejen v dobrém, ale v nejlepším. A víte proč? Protože údery, které nám z vytrénovaných rukou třídního (šlo o velkého sportovce). padaly na hlavu, nám až do konce naší školní docházky vzaly chuť řešit naše další případné spory rukama nebo nohama. Což se týkalo nejen nás dvou, ale i spolužáků, kteří naší původní pranici i následnému výchovnému výprasku přihlíželi. A vlastně nejen jich, ale i žáků všech dalších tříd, kteří se o našem monumentálním výprasku později dověděli. Rvačky krátce a dobře se na podklášterecké měšťance staly tabu.

Po zhruba čtyřiceti dalších letech jsme na srazu bývalých spolužáků spolu s Jirkou Oulehlou panu učiteli Kremláčkovi za jeho dávnou výchovnou lekci,  resp. za to, že jsme po ní už nikdy nepodlehli nutkání se rvát, dodatečně poděkovali.

Byla to tehdy holt jiná doba.  Přenádherná a kouzelná doba – chce se mi říct - kdy ještě vládl zdravý rozum.

Lubomír Man

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

08.09.2019 19:21

Kdoví,jak to vlastně bylo.Fakani dnes znají jen svá práva a povinnosti je nezajímají.Podle toho tento dementní národ také dopadne.


 
Zahájení 2. sv. války - Landsmašaft – Polsko. Šéf rakouského Landsmanšaftu Zeihsel poznamenal: “Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”Zahájení 2. sv. války - Landsmašaft - Polsko

Zahájení 2. sv. války - Sudety – Benešovy dekrety. Šéf rakouského Landsmanšaftu Zeihsel poznamenal: “Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”

Když bylo v říjnu 1918 vyhlášeno Československo, němečtí předáci v pohraničí vyhlásili provincie Sudetenland. Třeba ta opavská vznikla 30. října téhož roku a měla i svoji zemskou vládu. Dle historika Ondřeje Koláře ze Slezského muzea v Opavě, kdysi hlavním městě zdejšího pouze jen několik, týdnů existující vlády Sudetenlandu.

 

Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron, přezdívaný "Arik" a později také "král Izraele" se narodil jako Ariel Scheinermann 26. února 1928 v kibucu Kfar Malal v Palestině, kam jeho rodiče utekli před pogromy v Sovětském svazu. V roce 2006 zemřel. Třináct let byl v komatu, kdy po mozkové mrtvici lékaři prohlásili, že jeho mozek přestal reagovat a že žil jen zásluhou umělého dýchání. Přesto ho jeho synové odvezli do farmy v Negevské poušti...

Poslední domácí zprávy