• Úterý, 12. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Benedikt

Kdo jde s proudem, není rebel, ale maloměšťák!
Počet návštěv: 573

Kdo jde s proudem, není rebel, ale maloměšťák!

Eva Hrindová Článek od Eva Hrindová

Idiocie západní společnosti pokročila mílovými kroky k totálnímu sebezničení. Rozumný člověk jen zakroutí hlavou – vybírat si sexuální identitu je pochopitelně zcela nesmyslné – odnesou to ale naše děti, které jsou masírované ve škole, ve veřejném prostoru, od svých mediálních vzorů.

Pamatuji se sama na sebe. Mí rodiče nejsou žádní intelektuálové a celý život těžce fyzicky pracovali. Logicky jsme doma žádné intelektuální debaty nevedli. Vždy bylo důležitější posekat trávu, nakrmit zvířectvo, vykopat brambory, nasekat dřevo. A tak jsem nějakou dobu nebyla před propagandou chráněná. Toužila jsem být jiskřičkou a pak pionýrkou. Hrdinství sovětských vojáků mě dojímalo, obdivovala jsem partyzány. Jak jsem začala brát rozum – v teenagerovském věku – sama jsem si na všechno přišla. Nebylo to tak těžké, doma jsem poslouchali Svobodnou Evropu a lidi v mém okolí měli jasno. Nikdo komunistický režim nebral vážně – kritizovali ho i samotní komunisté. Plno věcí nefungovalo, takže realita se nedala skrýt.

Ale dnes? Ohlupování lidí je považováno za normální a ve veřejném prostoru neexistuje žádný korektiv. Veřejnoprávní média se na vymývání mozků samy aktivně podílejí, mnoho celebrit jásavě současný režim podporuje a ti chytřejší radší drží hubu a krok. Lidé s racionálními argumenty, kteří mnohé stupidity kritizují a jsou schopni předkládat jasné argumenty, jsou vytlačování z veřejného prostoru a dělají se z nich pomatenci. Jak se v tom mají mladí lidé orientovat? Ve škole jsou masírování zleva zprava a doma žádný korektiv nemají, protože alternativa Svobodné Evropy neexistuje.

Začíná být husto a tak lidi raději mlčí a nezajímají se. Vždyť na rozdíl od minulého režimu jsou regály plné zboží a můžeme jezdit na dovolenou k moři. Naše děti jsou tak v mlýnici propagandy osamocené. Nemají to tak jednoduché, jako jsme to měli my… Na straně nastupujícího totalitního režimu jsou dokonce i rockeři, punkeři a celá umělecká fronta.

Nenapadá mě nic, co s tím teď hned dělat. Ale určitě jsem vděčná za každého mladého, který se neuspokojí nalejvárnou propagandy a chce si odpovědi najít sám. Má kde. Protože pořád platí, že jít s proudem není žádné rebelství!

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Michaela Flesarová

Michaela Flesarová

28.10.2019 14:15

Výstižně, děkuji, Míša.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

28.09.2019 19:39

V podstatě je článek pravdivý,až na jednu maličkost.A tou jsou právě ty děti,které jsou údajně osamocené.Ony nejsou osamocené,ale hloupé.Ony totiž nepřemýšlí a jenom opakují to,co jim neziskovky a školní osnovy tlučou do hlavy.Kdy se někoho z vás přišlo ono "osamocené" vaše dítě zeptat na to,jak se na to díváte vy?Kdy je zajímalo,jak to ve skutečnosti bylo za války,německé okupace?O sovětské okupaci vědí i to,co se nestalo.Takže ony děti nejsou osamocené,ale nemyslící.A takoví lidé jsou nejsnáze ovlivnitelní.Nebo mi snad chce někdo tvrdit,že se desetileté dítě zajímá o politiku?To má zájem jedině o to,aby nebylo přistiženo při nějaké lumpárně.Nedělejme z dětí moderní "Ty jsi nejlepší,Ty jediný" a také bychom měli vidět i to,že z nich jsou vychovávány neschopné i vlastní obrany.Kolik se jich zasebevraždilo jenom z toho,že dostaly "kopačky" od svého milovaného protějšku?Neumějí nic,mají vysoké sebevědomí a ani nedovedou řešit své životní situace.A jen ze sebevědomí skutečně nic nedokáží.


 
Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Martin Roman (50) je i dnes v byznysu vnímán jako kontroverzní muž, a to je možná ještě milosrdné označení pro to, jak se o něm po Praze v některých kruzích mluví. Pro Andreje Babiše je něčím jako Voldemort pro Harryho Pottera. Jeho jméno se raději nevyslovuje.

Uplynulo třicet roků od chvíle, kdy se německý národ sjednotil a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN.

Uplynulo třicet roků od chvíle, kdy se německý národ sjednotil a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN.

„Přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat.“ Těmito slovy ohlásil tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989 z balkonu Lobkovického paláce, že bude více než 4 000 uprchlíkům z NDR umožněno vycestovat za svobodou do SRN; v listopadu pak byla zbořena Berlínská zeď.

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Začnu zvesela anekdotou: Slepý zajíc skáče po lese a stoupne na hada. Zajíc: ”Promiňte, neviděl jsem Vás, jsem slepý” Had: “I Vy promiňte, také jsem slepý a neuhnul jsem. A co jste za zvíře?” Zajíc: “Nevím, nikdy jsem se neviděl. Osahejte mne a povězte jaký jsem.” Had se otočí okolo zajíce a povídá: “Máte jemný kožich, velké uši a malý čumák. Vy jste zajíc.” Zajíc se zaraduje. Pak osahá hada a povídá: “Jste tvrdý, studený, slizký a nemáte koule ani páteř… Vy musíte být Kalousek…”

 

Poslední domácí zprávy