• Pondělí, 18. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Romana

Genderová a multikulturní indoktrinace dětí v mikrojeslích podle Ministerstva práce a sociálních věcí
Počet návštěv: 480

Genderová a multikulturní indoktrinace dětí v mikrojeslích podle Ministerstva práce a sociálních věcí

Tomáš Vyoral Článek od Tomáš Vyoral

Příručka Ministerstva práce a sociálních věcí mimo jiné radí vychovatelům a vychovatelkám v mikrojeslích: „Pokud je to možné, vybíráme hračky, např. panenky, i jiné než světlé barvy pleti atd.“ nebo „vybíráme také příběhy, ve kterých se vyskytují různé modely rodiny nebo které nepracují s tradičními stereotypy v rolích mužů a žen“. Orwellovo 1984 nebo Boyové Kallocain se začínají naplňovat. Pro děti od 6 měsíců do 4 let. Už brzy. Příjemnou indoktrinaci vašim dětem přeje Ministerstvo práce a sociálních věcí!

Server iDnes informoval o zajímavé Příručce pro zřizovatele mikrojeslí, která je k dispozici na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Našel jsem si ji a přečetl. Hromada balastu. Několik málo zajímavých věcí, které jsou dle mého spíše než pro smysluplný vhled do tématu pro odborníky určeny snad některým vojákům či fotbalistům rekvalifikujícím se na vychovatele.

ZATÍM GENDERISMUS A MULTIKULTURALISMUS. GRETA AŽ V PŘÍŠTÍM VYDÁNÍ

A potom nezbytná trocha programově ideologické indoktrinace. Ve jménu dvou velkých témat současného žádoucího směru: multikulturalismus a genderismus. Environmentalismus na první pohled v základní formě, tak jak to rozumný člověk chápe – chovat se slušně k přírodě, živočichům a šetřit zdroji. V příštím vydání už však zcela jistě tvůrci nezapomenou na věrozvěstku a nejprotežovanější záškolačku na světě – Švédku Gretu.

Je docela dobře pochopitelné, proč tyto tendence novodobí šiřitelé žádoucí ideologie mají potřebu tlačit do hlaviček co nejmenších dětí. Železo je třeba kout, dokud je žhavé. Stejně jako ohýbat proutek. Chceš porazit nepřítele? Vychovej jeho děti. Jen obrazem. Kdo je nepřítel, to tady rozebírat nebudu.

POTÍRÁNÍ PŘEDSUDKŮ O MUŽÍCH A ŽENÁCH. PŘÍŠTĚ POTÍRÁNÍ NEŽÁDOUCÍCH?

Ale konkrétně k oné příručce dostupné například ZDE.

V textu se třeba dozvídáme některé „příklady etických principů, ze kterých vychází profesionální péče a výchova v mikrojeslích“.

„Děti jsou vedeny k vědomí rozdílnosti a různorodosti v lidské společnosti z hlediska kulturních a hodnotových odlišností, k vědomí odlišnosti mezi lidmi, s důrazem na potírání předsudků o mužích a ženách.“

Potírání zdá se mi býti trochu silným výrazem. Nemyslíte? Začíná to potíráním předsudků, hned záhy následuje takzvaná „nenávist“ a „fake news“ a končí to potíráním nežádoucích názorů a jejich nositelů.

„Neříkáme, že nějaká hračka či aktivita je jen pro chlapce, nějaká pro dívky. Pokud je potřeba děti rozdělit, mělo by to být z funkčního důvodu, nikoli jen podle pohlaví či věku (takové rozdělování vytváří hranice mezi dětmi tam, kde přirozeně nejsou, a utvrzuje děti ve stereotypním vnímání, že dívky a chlapci se na něco hodí víc jen na základě jejich pohlaví).“

HOLČIČKY BUDEME NUTIT HRÁT S VOJÁČKY A KLUKY NA PRINCEZNU JASNĚNKU

„Speciální pozornost věnujeme stereotypnímu rozdělení rolí mezi muže a ženy, zařazujeme aktivity, které toto vnímání nabourávají. Povzbuzujeme dívky a chlapce ke společným hrám, které jsou běžně přisuzovány pouze jednomu pohlaví (např. uspořádáme závody v posílání autíček pro všechny, každé dítě si vybere autíčko, pojmenuje ho a s ním pak soutěží; každé dítě si vezme s sebou na hřiště panenku a bude jí dělat maminku/tatínka, připraví oblečení, jídlo, budete vozit v kočárku atd.).“

Rozdělení dětí podle pohlaví vytváří hranice, kde přirozeně nejsou? A to psal prosím který novodobý sociální inženýr? Nejsem sice biolog ani psycholog, ale aspoň z vlastních zkušeností vím, že jsme se naopak coby kluci a holky přirozeně „rozdělovali“, nebo spíše skupinkovali sami. Vyplynulo to přirozeně na základě zájmu o určité hry a hračky, který mají obecně (ač to není 100% pravidlem) pohlaví odlišný. Ostatně v rámci určitých činností a zájmů to přece pokračuje i v dospělém věku.

VYBÍRÁME HRAČKY I JINÉ NEŽ SVĚTLÉ BARVY PLETI

Teď mají evidentně vychovatelé „povzbuzovat“ dívky, aby si hrály na Ramba s vojáčky, na Tarzana či Želvy Ninja, a kluky naopak na princezny se zlatou hvězdou na čele. To je ten pokrok. A to předesílám, že jsem sám jako malý – přirozeně, aniž by mě k tomu někdo „povzbuzoval“ – taky vozil kočárek s panenkou. A na žádný coming out to u mě nevypadá. 

„Pokud je to možné, vybíráme hračky, např. panenky, i jiné než světlé barvy pleti atd.“

„Při čtení pohádek vybíráme, mimo klasických českých nebo evropských, i pohádky z jiných kulturních okruhů. Vybíráme také příběhy, ve kterých se vyskytují různé modely rodiny nebo které nepracují s tradičními stereotypy v rolích mužů a žen…“

„Pokud se ve skupině vyskytuje dítě, které je něčím pro ostatní výrazné (jiné etnikum, jiný jazyk, zdravotní postižení…), použijeme tuto odlišnost pro obohacení celé skupiny, s dětmi si povídáme o tom, že svět je velmi různorodý a to jej dělá krásný…“

POZOR NA JAZYK VÁŠ I VAŠICH SVĚŘENCŮ!

Ke všudypřítomné genderové indoktrinaci taky trocha multikulturalismu. Panenky i jiné než světlé barvy pleti. Odhaduji, že v příští verzi příručky bude „panenky výhradně nebílé barvy pleti“. Bílá pleť je přece vada, jak přednášel Miroslav Donutil v Pravdivém příběhu o Sněhurce, kterou na závěr „obohatil“ černoch, s nímž měla krásné hnědé děti, které už tu její „vadu“ neměly.

„Cíleně vybíráme vhodné knihy a písničky s různorodým zaměřením, zařazujeme jak klasické české pohádky, tak moderní (např. i pohádky, které nabourávají genderové stereotypy a rozšiřují jeho kulturního obzor).“

 „Člověk má tendenci mimoděk sklouzávat ke stereotypnímu chování a s tím souvisejícímu vyjadřování. Je třeba si při kontaktu s dětmi dávat pozor, vyvarovat se větám typu: ‚Takhle se správný kluk nechová/chová.‘, ‚Tohle je přece pro holky!‘. Při aktivitách typu ‚povolání‘ pracovat s oběma rody (např. na kartičkách s obrázky mít i genderově netradiční povolání, pojmenovávat profesi oběma rody, ptát se nestereotypně)….“

Jestli je tenhle pamflet myšlený pro dobro našich dětí, tak já jsem papež Tomáš a Tomáš Halík je duší skutečně křesťanský kněz. Nebo raději jen to první, to druhé už je příliš silná fantasmagorie.

Tomáš Vyoral
Divadelník, písničkář, básničkář, sportovec, čitatel, pisatel, cestovatel, degustovatel, PRista, nevěřící Tomáš, který tuší, že pravda se neleskne a netřpytí...

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

20.10.2019 13:43

Pan Vyoral tomu špatně rozuměl.Je tam přece psáno,že i holčičky si budou moci občas hrát s panenkami.Jen o chlapečcích a autech se tam nějak zmínka ztratila.Nakonec co chcete od socanky,když celá partaj je nakažená genderpolitikou.Dělali to i za Sobotky.


 
Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Tříska se chtěl původně stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček okomentoval v polovině listopadu 2019 zařazení organizace Člověk v tísni na seznam společností, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí. Bude chtít vysvětlení od ruského velvyslance, řekl a na svých sociálních sítích prohlásil, že bude vysvětlení kroku vyžadovat od ruského velvyslance, neboť zákaz této „respektované organizace“ považuje za absurdní.

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Začnu zvesela anekdotou: Slepý zajíc skáče po lese a stoupne na hada. Zajíc: ”Promiňte, neviděl jsem Vás, jsem slepý” Had: “I Vy promiňte, také jsem slepý a neuhnul jsem. A co jste za zvíře?” Zajíc: “Nevím, nikdy jsem se neviděl. Osahejte mne a povězte jaký jsem.” Had se otočí okolo zajíce a povídá: “Máte jemný kožich, velké uši a malý čumák. Vy jste zajíc.” Zajíc se zaraduje. Pak osahá hada a povídá: “Jste tvrdý, studený, slizký a nemáte koule ani páteř… Vy musíte být Kalousek…”

 

Poslední domácí zprávy