• Pondělí, 16. prosinec 2019
  • Svátek má Rukojmí Albína

Kam zmizeli ti dělníci z ČKD?
Počet návštěv: 987

Kam zmizeli ti dělníci z ČKD?

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Televize již měsíc do nás buší, abychom nezapomněli… Slavíme listopadové výročí, hudba hraje na náměstích měst, přijdou studenti, herci i politici. Zvykáme si, že bývalý hrdina revoluce, či listopadový miláček davu, může být provolán jako zemský škůdce. Však také není věnec jako věnec, není svíčka jako svíčka. Věnec může být vyhozen, svíčka zadupána.

Náš Listopad 1989 se zrodil až dlouho po Polsku, později než v Maďarsku, Německu, Bulharsku, za námi bylo jen Rumunsko, ten starý režim se samovolně sypal a StB do něj ještě kopla. Jako první na tvrdý zásah policie proti studentům reagovala Československá strana socialistická, vydala k tomu své odsuzující prohlášení. Její deník Svobodné Slovo a balkon Melantrich se tak staly tribunou lidu. Svobodné Slovo, to bylo denně až 400 tisíc výtisků! Četlo se po celé republice.

Třicáté výročí 17. listopadu 1989 vede k otázce, kam zmizely ideály sametové revoluce? Kam zmizela ta revoluční atmosféra, kam zmizeli ti dělníci z ČKD, kteří na čele se slavným kovářem Petrem Millerem, pozdějším ministrem, svým pochodem na Václavské náměstí rozhodli o pádu komunismu? Kdo si na ně dnes vzpomene? Bude slavit i ten slavný kovář?

Po vítězném Listopadu jsme si užívali chvilky opojení. Svět nás plácal po ramenech, ve Washingtonu prezidentovi tleskali ve stoje. Politici hovořili o světovém míru, o zániku vojenských paktů, o rozpuštění Varšavské smlouvy i NATO. Představitel SSSR Gorbačov dostal za sjednocení Německa Nobelovu cenu míru, rozpustil i Varšavskou smlouvu. Mohl nastat konečně mír, nebylo kolem nás nepřítele. Svět zářil štěstím.

My občané jsme se dočkali těch vytoužených banánů, pomerančů, mohli jsme vyrazit za nákupem do Vídně, Paříže, nebo do Bavorska na pivo, nebo si tam koupit západní ojeté auto.

Ze zahraničí přijížděli poradci, nebo zvědavci, kteří se porozhlédli po východním, ještě nezmapovaném teritoriu. Stali jsme se zemí netušených možností, vše bylo za babku…. A tak se stalo, že ti šikovnější, se vrhli do podnikání, rodili se Kožení, Bakalové a další podnikavci.

V tom samém opojení ze svobody se nám rozpadlo Československo. Přesto nám ve světě tleskali, jací jsme to pašáci, kteří se rozešli bez výstřelu. Suverenita státu, po které jsme tak toužili, se stala jen iluzí. Dnes bojujeme v Bruselu o suverenitu, můžeme se stát pro EU jen pouhým východním teritoriem s lacinou pracovní silou…

Po dálnicích se prohání tisíce kamionů, místo cukrovky, obilí, řepy, rostou na orné půdě velkosklady. Vesnice skomírají, lidé tam bojují o svou školu, prodejnu potravin, autobus i o svého lékaře. Hospodu už také zavřeli. Do republiky dovážíme i brambory, maso vepřové i kuřecí, vajíčka i jogurty. Naopak jsme obohaceni o nové pojmy, jako je exekuce, osobní bankrot, státní dluh, charita, bezdomovci, podpory, sociální dávky, noclehárny, sbírky na vše…

Doba se změnila, máme se lépe než před 30lety. Můžeme cestovat, studovat či pracovat v zahraničí, můžeme říci svůj názor, sice nemáme všichni stejný mediální prostor, jako ti vyvolení, přesto nejsme za něj zavíráni. Máme svobodné volby, ještě se musíme naučit respektovat výsledek těchto svobodných voleb!

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

11.11.2019 20:05

Pan Votava má sice pravdu,ale je nám to k ničemu.Svobody se nenajím a když mám platit nehorázné peníze za bydlení a pak být ze zbytku živ,tak to příliš svobodné není.Zkrátka nejsem ten typ,co se dokáže po zádech svých přátel a mnohdy i členů vlastní rodiny drát o místo na slunci.Jen k těm důchodům bych měl malou poznámku.Aby mohl stát důchodcům přidat peníze,musí je někde vzít.A cesta zvyšování daní se ještě nikdy nikde neosvědčila.A miliardy vyhazuje oknem i vláda Babiše!


 
Květoslav Vícha (Kvido)

Květoslav Vícha (Kvido)

11.11.2019 14:05

Ano, pane Votava. Je to tak, jak píšete. Máme svobodu, ale mně to příliš nezajímá, pač vidím kolem sebe "nové" prvky demokracie s nimiž se nedokážeme vyrovnat. Západ nás (jeho podnikavci s našimi blbci - Klaus, Dlouhý ...) využil. naši Inženýři pracují na páse v montovnách, případně řídí autobusy, mnozí starší politici převlekli po Listopadu kabáty a jsou ještě dravější než za komunistů, kradou a mluví sprostě. Je to smutné zjištění. Co s tím. Největší chudáci jsou důchodci, i když jsme pracovali 35 a více let, nemohou se vůbec výši důchodu rovnat k seniorům v Rakousku či Německu . Konečně Babišova vlády s tím něco dělá, ale bude to dlouhá cesta k vyšším důchodům.


 
Ten luxus neměli předchůdci Borise Johnsona; ani iniciátor referenda David Cameron či Theresa Mayová. Johnson dosáhl nejlepšího výsledku od éry premiérky Margaret Thatcherové v 80. letech; po více než 9 letech, co jsou konzervativci u moci

Ten luxus neměli předchůdci Borise Johnsona; ani iniciátor referenda David Cameron či Theresa Mayová. Johnson dosáhl nejlepšího výsledku od éry premiérky Margaret Thatcherové v 80. letech; po více než 9 letech, co jsou konzervativci u moci

Je třeba jásat? Kolik bude stát skoro čtyřleté pídění se po brexitu? Tomuto mnoha miliardovému tunelu nejen v Evropě na úkor daňových poplatníků nenapomůže drtivé vítězství konzervativců Borise Johnsona; znamená brexit na konci ledna a proměnu Británie podle konzervativních plánů v následujících měsících a letech.

Vzpomínka: Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny vzkaz od Tomáše Etzlera: „Tem patetickym cechackym utokum na moji osobu se smeji. Utocit na meho 30 let zesnuleho otce je jina vec. jste dobytek. Prekrocil jste hranici Olsere. Snad Vas potkam…“

Vzpomínka: Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny vzkaz od Tomáše Etzlera: „Tem patetickym cechackym utokum na moji osobu se smeji. Utocit na meho 30 let zesnuleho otce je jina vec. jste dobytek. Prekrocil jste hranici Olsere. Snad Vas potkam…“

Jak baron Prášil, pardon, ne šlechtic, nýbrž právě ten potulný žvanil Tomáš Etzler poskytl nedávno dlouhatánský rozhovor pro SeznamZprávy mimo jiné odpovídal na otázky. Čína, kam se podíváš. Česko už několik týdnů řeší spory s touto komunistickou zemí.

Jan Padych - Lámání křížů (5.)

Jan Padych - Lámání křížů (5.)

Hezkých pár hodin trčel ve svém pokoji. Sotva mrštil tašku s učením do mezery mezi skříní a knihovničkou, hodil se na lůžko a ležel jako mrtvola. Kdosi několikrát nahlédl, ale on ani neuznal za vhodné se pohnout, aby viděl. Nechtěl se hýbat. Manuel se taky nehýbe. Drží ho někde v lednici, má úplně všechno za sebou. Satan s ním!

Poslední domácí zprávy