• Pátek, 17. leden 2020
  • Svátek má Rukojmí Drahoslav

 DYCKY MOST?
Počet návštěv: 717

DYCKY MOST?

Eva Hrindová Článek od Eva Hrindová

Ještě nedávno se lidé bavili u laskavého seriálu České televize s propagandistickými prvky…  Realita je ale mnohem méně idylická. V Chánově je nezvladatelný nepořádek a jeho obyvatelé dluží na nájemném skoro 50 milionů. Přitom nájem tamního třípokojového bytu činí třeba jen 1 000 korun…

Situace se nijak nelepší, a to stát platí spoustu neziskovek, které mají pomáhat s integrací romské komunity. Špatné návyky komunit se prohlubují a prohlubují. Má tedy smysl podporovat tu armádu aktivistů, když evidentně nemají žádné výsledky? Nebylo by lepší z těch peněz přispívat městu Most na úklid?
V Chánově vidíte v praxi, jak dopadá pozitivní diskriminace. Romové se nijak netrápí tím, že bydlí prakticky zadarmo a považují to za standard. Když jim město nabídlo přestěhování do kontejnerových nových domů, odmítli. Nechtějí bydlet jako prasata. Argument, který se dá jen těžko pochopit – sami vyhazují odpadky z oken, demolují byty, které nejsou jejich a ani v nich neplatí nájemné a kladou si požadavky? Představitelé neziskovek plánují, že by město mělo postavit nové byty a tam Romy přestěhovat. Na základě čeho? Copak si lidé, kteří společnosti nic nepřináší, mohou klást neustálé naprosto nemístné požadavky?

Je mi Romů líto, protože pozitivní diskriminace je naprosto devastuje. Elitní členové jejich komunit si udělali zlatý důl z různých grantových programů a nejsou nijak motivovaní pracovat na zlepšení situace. Jediným jejich cílem je dostat další grant. Státní úředníci a politici na ministerstvech zase potřebují vykázat nějakou aktivitu, tak vymýšlí další dotační integrační programy. A kdo to nakonec odnese jsou samotní Romové, které systém stále více a více izoluje, protože je nijak nenutí se zapojit a pracovat. Dalším poraženým jsou místní samosprávy, které nemají šanci zběsilou integrační státní politiku porazit a nastolit ve svých obcích normální poměry.

Hloupí aktivisté, podpoření propagandou, dál nutí politiky a média mluvit o Romech naprosto nerealisticky. Nůžky mezi tím, co je třeba a tím, co ve skutečnosti škodí, se tak stále rozevírají. Romské etnikum se tak čím dál víc stává mezi lidmi neoblíbeným. Každá další kampaň o toleranci to jen zhoršuje. Protože to kampaň nezmění, to změní jedině samotní Romové. Až se začnou chovat jako běžní občané – začnou pracovat, platit za služby, které čerpají a přestanou obtěžovat své okolí. Až se přestanou vymlouvat na diskriminaci a začnou sami něco dělat, lidé ty aktivní a ochotné pracovat zase budou mít rádi.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

20.11.2019 19:34

Paní Hrindová,jási dovolím s Vámi trochu polemizovat.Protože dostávají větší množství peněz,než je mzda pracujících,nic je nenutí ke změně.Je třeba pohledět pravdě do tváře.Je pár cikánů,kteří pracují a sami sebe nazývají cikány.Většina etnika jen natahuje ruce pro bezpracný zisk.Pokud něco chtějí,tak se dovedou ozvat,ale jejich požadavky končí slovy "gadžo,zaplať".Za komančů pracovat museli,jinak byli trestáni.Dnes nemusí a proto jsou jejich požadavky stále drzejší.A úřady lžou o výši dávek,které jsou netahavým vypláceny.Národ si to nechá líbit a proto nemůže dojít k žádné změně.Pokud máte jiný názor,rád si ho přečtu!


 
Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron, přezdívaný "Arik" a později také "král Izraele" se narodil jako Ariel Scheinermann 26. února 1928 v kibucu Kfar Malal v Palestině, kam jeho rodiče utekli před pogromy v Sovětském svazu. V roce 2006 zemřel. Třináct let byl v komatu, kdy po mozkové mrtvici lékaři prohlásili, že jeho mozek přestal reagovat a že žil jen zásluhou umělého dýchání. Přesto ho jeho synové odvezli do farmy v Negevské poušti...

Smutné výročí: Rozsudek, který poslal Marion Jonesovou na půl roku do vězení, byť jen na dva roky dlouhou podmínku, padl 11. ledna 2008 u soudu ve White Plains. Byl to vůbec poprvé trest pro atletku za doping; z USA ne z Ruska

Varovné výročí: Rozsudek, který poslal Marion Jonesovou na půl roku do vězení, byť jen na dva roky dlouhou podmínku, padl 11. ledna 2008 u soudu ve White Plains. Byl to vůbec poprvé trest pro atletku za doping; z USA ne z Ruska

Sportovní kariéra Marion Jonesové (nar. 12. října 1975 v Los Angeles) byla impozantní až do té chvíle, kdy byla obviněna a usvědčena z dopingu. Vracet musela nejen medaile, ale i vyhrané peníze. Jedna z první sportovkyň – milionářek se ocitla prakticky na mizině.

Jan Padych - Lámání křížů (10.)

Jan Padych - Lámání křížů (10.)

 Manuel měl až nevídaně rozvité příbuzenstvo. Jejich vozy obklíčily kostel a skoro celý hřbitov. Aut a černých postav přibývalo, trochu to připomínalo výsadek před útokem. Brzdovi se zdálo, jako by z postav vycházelo něco divně mrazivého, vyvěrajícího odněkud z podzemí.

Poslední domácí zprávy