• Úterý, 25. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Liliana

Podporuji Elizabeth Warren jako prezidentskou kandidátku
Počet návštěv: 889

Podporuji Elizabeth Warren jako prezidentskou kandidátku

Jiří Vyvadil Článek od Jiří Vyvadil

Já vím, že mi okamžitě někdo namítne, že je šílená a teď nemyslím možná její excesivní ekonomické nápady. Snažím se Američanům přiblížit a jestli to chápu dobře, ta tu přízemní část zpravidla republikánských voličů, spíše zajímá, zda za svou poctivou práci je někdo ocení, samozřejmě finančně, a ta elitářská liberální část pluje na příklad v tom, zda bude či nebude transgender, a polotransgender, homo či bi prosazena v oblasti lidských práv, zejména v přístupu například k armádě…  

Proto vždycky když blbeček – a jinak to neumím nazvat –předseda ODS Petr Fila chce mermomocí na Západ a zejména do USA, tak já za svou osobu říkám: Nikdy.

My u nás v Čechách jsme většinově zcela normální. Ani bigotně stále neopakujeme Go dis good, ani nepreferujeme společensky výrazně menšinové sexuální abreviace. A jak vyplývá z posledního průzkumu, Putin je u nás oblíbenější než Trump, a ještě více než Merkel.

Ale zároveň – a to nežertuji, plně respektuji, že dnešní Západ a USA zvlášť nezadržitelným tempem směřují s láskou a nadšením ke světu, kterému my obyčejní lidé východní Evropy nerozumíme.

Za rozpadávajícího se Říma se to nazývalo dekadencí…

Nuže, je to přesycenost pocitu, že všechno už mají a unavuje je to. A chtějí dramatickou změnu.

Ne že by řekněme i u nás cca 25 % populace to nevnímalo podobně.

Jo, potkávám je s logem Chvilek. Logo je nápadité, jako kdysi logo OF.

Usmívám se na ně. A oni si snad myslí, že jim držím palce.

A vlastně jim držím…

Tak jako Elisabeth Warren je šílená, jsou šílení i oni.

A ruku na srdce: V šílené americké společnosti by ona mohla teoreticky zvítězit proti pragmatickému Trumpovi… A bylo by dobré, aby se ukázalo, jací šílenci mohou za údajně nejsilnější zemi světa kandidovat na prezidenta a snad i zvítězit.

Znovu zdůrazňuji, že poslední americký prezident, kterého jsem bezvýhradně podporoval byl D.W. Roosewelt. Spolu se Stalinem zachránili svět před zánikem.

A můj Trump je hold jediný z prezidentů po roce 1945, který nezahájil agresivní válku.

Pro někoho málo, pro mne momentálně všechno.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

24.11.2019 19:06

Kdo chce USA,může tam přece svobodně odejít!Problémem bude jenom to,zda tam budou Fialu s jeho spolkem chtít vpustit.A o jednotlivých kandidátech na prezidenta USA je zbytečné mluvit.Primitivní americká společnost ještě nedorostla k tomu,aby přijala ženu do vrcholné funkce prezidenta USA.To raději zvolili černocha,který se ani v USA nenarodil,jak přikazuje ústava.Mně USA rozhodně nechybí a musím přiznat,že Rusko také ne.Jejich politika není politika míru a souznění!


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy