• Úterý, 07. červenec 2020
  • Svátek má Rukojmí Bohuslava

Není pravda, že otázka reparací je uzavřená
Počet návštěv: 1030

Není pravda, že otázka reparací je uzavřená

Tomio  Okamura Článek od Tomio Okamura

Všechno jde, když se chce. Německo možná v jiné podobě uhradí Polsku část požadovaných válečných reparací odhadnutých na v přepočtu 23 bilionů korun. V Berlíně se uvažuje o příspěvku na polské památky či zřízení fondu budoucnosti.

Německo nám dluží podle ministerstva zahraničí 306 miliard korun v tehdejší měně, což je v dnešní měně mnohanásobně více – částka jde řádově do bilionů korun. Hnutí SPD už dlouho prosazuje, aby to česká vláda vymáhala. Bohužel premiér Babiš to odmítá! On se vzdal, my se ale nikdy nevzdáme.
 
Německá koaliční vláda křesťanských a sociálních demokratů sice oficiálně označuje otázku reparací za právně i politicky uzavřenou, nejmenovaní poslanci sociální demokracie i opozičních Zelených jsou ale jednání o odškodnění Varšavy otevření. Podle deníku Dziennik Gazeta Prawna uvažují někteří v Berlíně o zřízení „fondu budoucnosti,“ přes který by do Polska přitekla neupřesněná částka. Jinou možnou formou kompenzace je prý příspěvek Německa na obnovu Saského paláce ve Varšavě, který v roce 1944 nacisté zničili.
 
V minulosti polská vláda hovořila o částce 850 miliard dolarů (asi dvacet bilionů korun). U příležitosti 80. výročí začátku druhé světové války o polských požadavcích ohledně odškodnění ze strany Německa mluvili premiér Mateusz Morawiecki i prezident Andrzej Duda.
 
Také Řecko předalo v červnu Německu diplomatickou nótu, v níž Berlín vyzývá k zahájení rozhovorů o reparacích za škody, které země utrpěla za první i druhé světové války. Řecká expertní komise před třemi lety vypočítala dlužnou částku na 290 miliard eur (7,46 bilionů korun)
 
Samo Ministerstvo zahraničí ČR přiznalo, že české nároky na reparace existují ve výši 306 mld. Kčs, vyjádřeno v dobové měně, přičemž Československu bylo ze strany Německa vyplaceno pouhých 230,1 mil. Kčs.
 
Pokud někdo tvrdí, že reparace jsou chiméra, tak připomeňme, že Německo splatilo poslední část reparací z první světové války v roce 2010 a to dokonce skupině soukromých finančníků, kteří pohledávky skoupili. Je vidět, že když se chce, tak to jde.
 
Též připomeňme, že Západní Německo vyplatilo Izraeli od roku 1952 v následujících čtrnácti letech sumu čítající 3 miliard marek; 450 milionů marek bylo dále zaplaceno Světovému židovskému kongresu. Německo tak platilo Izraeli jakožto dědici obětí, jejichž rodiny nepřežily. Peníze byly investovány do izraelské infrastruktury a sehrály významnou roli v založení ekonomiky nového státu. Samotné reparace se staly rozhodující součástí příjmů izraelského státního rozpočtu (například v roce 1956 tvořily 87,5 % příjmové části rozpočtu).
 
Takže není pravda, že otázka reparací je uzavřená. Když se chce, všechno jde.
Tomio Okamura
Tomio Okamura je český podnikatel a politik moravsko-japonsko-korejského původu. Od října 2013 je členem Poslanecké sněmovny za hnutí Svoboda a přímá demokracie do níž kandidoval v předčasných volbách v roce 2013. Zvolením mu zanikl mandát senátora, který vykonával jako nezávislý od října 2012 v obvodu Zlín.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

25.11.2019 19:26

Pan Okamura by se měl porozhlédnout,co dělají jeho europoslanci a nechat všechno ostatní bokem.Svou partaj nezvládá a každý si tam dělá,co ho napadne.A pan Okamura přitom tady vystupuje jako ochránce českého národa.Přiznávám,že jsem SPD volil a stydím se za to,co se z nich stalo za vlastizrádce.Už nikdy se voleb nezúčastním,protože povolební dohody zcela změní to,co chtějí voliči.Vítěz se tak stane opozicí podvodnických dohod poražených partají!


 
Putin a náš svět…

Putin a náš svět…

Zatímco USA den po dni prohlubují svůj rozval, zatímco EU, kromě sankcí proti Rusku nezvládla ve své "vyspělé" západní části koronavirus a lidé umírali po desetitisících, Rusko ukázalo světu jak je semknuté, jak si drží tolik potřebné tradiční hodnoty.

Nechci zpoplatnit Sněžku. Bude to pro bohaté

Nechci zpoplatnit Sněžku. Bude to pro bohaté

Cestou z Velehradu hlásili v rádiu, že se uvažuje zavést poplatek za to, že půjdete v Krkonoších na Sněžku. Ač obyvatel obce (Pec pod Sněžkou), chodím nahoru jen tak 2x za rok. Při Svatovavřinecké pouti 10. srpna jdeme většinou celá rodina a pak obvykle ještě jednou nějací známí, co na Sněžce ještě nebyli, nebo tak něco. Takže by mne to finančně nezruinovalo. Ale věc má širší rozměr než peněžní.

Poslední domácí zprávy