• Pátek, 28. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Lumír

Hrdinové a trapné figurky
Počet návštěv: 839

Hrdinové a trapné figurky

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Na ty slavné osobnosti vzpomínáme s úctou, těm figurkám se v hospodě zasmějeme. Figurky jsou často trapné a brzy upadnou do zapomnění. Figurkám se u nás ale daří. Hašek by měl z nich radost. Nedávno jistý pražský starosta chtěl upravit historii osvobození Prahy ve prospěch nacistického spojence, vyrazil do boje s hrdinou druhé světové války. Byl dokonce tak nebojácný, že chtěl odvést sochu sovětského maršála do šrotu. Druhá figurka, pomatený starosta z jedné malé obce, se zviditelnil ještě více. V multikáře s praporem v ruce vyrazil do centra Prahy s cílem vyhlásit válku Rusku. Jako v tom filmu „Myš, která řvala“. Obě figurky vytáhly do boje za rehabilitaci tzv. vlasovců.

Co k těmto klukovinám či výstřelkům dodat. Jsme svědky pokusů upravit vlastně nejen českou historii.  Komu ku prospěchu? V souvislosti s těmito figurkami se nabízí příběh „vlasovců“, který se odehrál v Praze. Prolínají se v něm události  jak z listopadu 1944, tak i z května 1945, ale zasahují i do současné doby.   

V Praze koncem roku 1944 začalo první dějství tragédie „vlasovců“. Německá Říše mlela již z posledního, Evropa si začala užívat prvních dnů svobody,  vojáci Rudé armády a 1.čs. armádního sboru vstoupili přes Karpaty na Slovensko. Říše se hroutila. V té době se v Praze zrodil německý pokus začlenit bývalého sovětského generála Andreje A. Vlasova do protiruského tažení. 14. listopadu 1944 600 účastníků zasedlo ve slavnostně vyzdobené Rudolfově galerii na Pražském hradě. Hlavní projev měl Vlasov. Přítomen byl i vrah z Lidic K.H. Frank, vedle něj předseda protektorátní vlády J. Krejčí a další představitelé protektorátní a německé moci. Zde byl ustaven „Komitét pro osvobození národů Ruska“. Jak lákavý název, jak lákavé heslo i pro dnešní figurky. Tragédie se začala naplňovat.

Osudová cesta bývalého sovětského generála Andreje A. Vlasova a jeho vojáků od hrdinství ke zradě,  je dostatečně známa.    Vlasov vytvořil ze sovětských zajatců dvě pěší divize o celkovém počtu 48 000 mužů. Čas a vývoj války běžel proti těmto snahám. V květnu 1945 začal pro Němce, ale i pro vlasovce,  závod s časem. Byl to zoufalý útěk před valící se Rudou armádou. Poražení Němci prchali do amerického zajetí. Praha se svými mosty přes Vltavu  jim nabízela cestu na západ, povstání českého lidu tuto cestu uzavřelo.  

A právě zde v Praze,  se naplnil tragický osud „vlasovců“. O jejich válečnou rehabilitaci již nikdo nestál. Ani Pražané v květnu 1945…  Přišlo účtování, bylo asi kruté, ale zrada se  všude trestá. Vlasovci se tak stali jen figurkami na šachovnici druhé světové války. Nebyli jistě sami, kdo se vydal cestou zrady. Snahy o rehabilitaci vlasovců jsou dnes součástí širokého protiruského tažení. Jsou zároveň urážkou milionu padlých hrdinů z období boje proti nacismu. Tedy i těch 140.000 padlých rudoarmějců na území Československa, stejně tak i tisíců dalších,  kteří padli za naši svobodu. A v kácení soch, v tom jsme mistři…. 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

01.12.2019 19:39

Pane Baťo,musím Vás opravit.Starosta té malé obce není pomatený,on je hloupý od přírody.Jinak by mne docela zajímalo,zda si zaplatil taxu za soukromě použitou Multikáru v pracovní době a jakou vlastně tuto dobu má,když se může projíždět po Praze v době,kdy by měl být v úřadu!Ale to by mělo zajímat hlavně občany Řeporyj.


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy

Neziskoví škůdci

Neziskoví škůdci

V pondělí proběhlo u Krajského soudu v Pardubicích jedno docela zajímavé a poučné stání. Pětice už dříve odchycených migrantů z...