• Úterý, 14. červenec 2020
  • Svátek má Rukojmí Karolína

Malá klimatická předpověď: „Globální oteplování“ končí.   (Příspěvek ke Konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu 2. – 13. 12. 2019)
Počet návštěv: 1933

Malá klimatická předpověď: „Globální oteplování“ končí. (Příspěvek ke Konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu 2. – 13. 12. 2019)

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

Úvod. Zlí jazykové tvrdí, že předpovídat počasí je jako věštit ze skleněné koule. Není to tak úplně pravda. V dnešní době máme k dispozici soubory dat (z hlediska objemu i časové přímky), které nám umožňují poměrně přesně předpovídat počasí alespoň na několik dní dopředu. Pravděpodobnost úspěšné předpovědi na 24 hodin se pohybuje kolem 90%, na 48 hodin kolem 70% a na tři dny kolem 60%. Úspěšnost delší předpovědi klesá k 50 % a tím ztrácí význam. Předpovědět změny klimatu je mnohem těžší, neboť na jeho stav působí mnoho krátkodobých a dlouhodobých, pozemských i mimozemských faktorů. Naprostá většina vesmírných i pozemských dějů má cyklický charakter. Galaxie a jejich kupy provádějí složité manévry při pohybu kolem jejich těžiště, slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy, planety kolem hvězd, střídají se roční období, den a noc, příliv a odliv. Také podnebí a počasí kolísá a mění se v závislosti na mnoha faktorech. Podívejme se tedy na počasí a podnebí a jejich vývoj a změny v posledních i příštích letech trochu blíž.  

Definice.

 

Počasí:

Počasí představuje okamžitý stav ovzduší na konkrétním místě. Počasí je ovlivňováno stavem veškerých atmosferických jevů: teplota vzduchu, rychlost a směr větru, stav oblačnosti, množství srážek. Počasí závisí také na poloze místa na planetě Zemi a na nadmořské výšce.

 

Podnebí:

Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, určený energetickou bilancí Sunce, cirkulací atmosféry a oceánu, polohou místa na Zemi, charakterem zemského povrchu a nadmořskou výškou. Příčinou změny podnebí je vliv mnoha vesmírných a pozemských faktorů a tyto změny mohou probíhat jak pomalu, v dlouhých časových úsecích, kumulací vlivu jednotlivých faktorů, tak i skokem při překročení kritické meze jednoho nebo součtu více z nich.

 

Atlantická dlouhodobá oscilace (AMO):

Je definována jako dlouhodobá, přirozená změna teploty mořské hladiny v Atlantiku. Byla objevena teprve v r. 2000 a její periodicita se pohybuje v rozpětí 60 – 70 let. Souvisí s polohou Slunce vůči středu sluneční soustavy a oběhem velkých planet kolem Slunce.

 

Severoatlantická oscilace (NAO):

Je definována jako rozdíl tlaku mezi azorskou tlakovou výší a islandskou tlakovou níží. Byla objevena v r. 1920. Teplý a vlhký vzduch odpařený v rovníkové části Atlantiku „teče“ od azorské výše k islandské níži, kde je strháván severozápadními větry nad střední Evropu. Jsou li oba tlakové útvary dobře vyvinuty, nastává pozitivní fáze, severoatlantická oscilace je silná, u nás máme spíš oceánské klima, když severoatlantická oscilace slábne (negativní fáze), uplatňují se více vlny kontinentality s vpády studeného vzduchu od severu až severovýchodu. Cyklus změn fází je 7 – 9 let.

 

Pacifická dlouhodobá oscilace (PDO):

Byla definována mořským biologem S. Harem teprve v roce 1996 na základě úlovků aljašského lososa a později potvrzena na výnosu sardinek a dalších ryb. Její základní cyklus od minima k maximu je stejně jako u AMO zhruba sedmdesátiletý a dá se dělit na 30–40 let trvající chladné období a stejně dlouhé období teplé. Hlavní výkyvy PDO začínají na začátku nového 22-letého Haleova cyklu změn magnetického pole Sunce a výskytu slunečních skvrn.

 

El Nino (+ la Nina):

Pacifická obdoba NAO, trvající 6 – 18 měsíců a opakující se ve dvou až pětiletých cyklech.

 

Schwabe-Wolfův cyklus výskytu slunečních skvrn:

Cyklus jedenáctileté aktivity Slunce objevený roku 1843 německým hvězdářem Heinrichem Schwabem. Je polovinou Haleova cyklu změny polarity magnetického pole Slunce.

Současný 24. sluneční cyklus začal v lednu 2009 a očekává se, že bude podobně dlouhý jako předchozí 23. SC (trval více než 13 let), který však byl mnohem silnější.

Amplituda Schwabe-Wolfova cyklu kolísá s periodou přibližně 90 let (Gleissbergův cyklus) a 210 let (Suessův cyklus slunečních minim).

Cyklus se projevuje na kolísání průměrných celosvětových teplot i o více než 0,1°C.

 

Bondův cyklus:

Cyklus kolísání klimatu (teplot, přibývání a tání ledovců na Aljašce, v Grónsku a ve Skandinávii, výšky hladiny oceánů a sluneční aktivity) v délce 1470 + 500 let.

Objevilo ho nezávisle na sobě několik výzkumných týmů v ledovcových vrtech (např. vrt GISP 2). Byl nazván po Geraldu Bondovi z Columbia University, který objevil stejný cyklus v mořských sedimentech, když zkoumal výkyvy v množství plovoucího ledu v Severním Atlantiku, a jeho analýzu zveřejnil v r.1997.

 

Výchozí stav:

 

Evropská civilizace na počátku 20. let 21. století se nachází:

  • v mírném podnebném pásu severní polokoule

  • v chladném klimatickém období, trvajícím posledních 2,8 mil. let

  • v době meziledové, trvající přibližně 12.700 let

  • v teplém období mezi dvěma Bondovými periodami (1850 – 2250?)

  • za vrcholem tisíciletého teplotního optima (1998 – 2008)

  • v období slunečního minima (2009 – 2040), podobného Daltonovu minimu (1790 – 1830)

  • v malém pluviálu (deštivém období) mezi lety 1995 – 2035

  • v čase začínající negativní fáze Atlantické dlouhodobé oscilace (AMO) (2010 – 2040)

  • v letech pozitivní fáze Severoatlantické oscilace (NAO) (2019 – 2026).

 

Stručné zhodnocení počasí a klimatu v r. 2019:

 

Po dvacetiletém období charakteristickém prudkým střídáním výrazných až extrémních klimaticko-meteorologických jevů (povodně 1997, 2002, 2009 a 2013, suchá a horká léta 1999, 2000, 2003, 2015 – 2018, extrémní zima 1995/96, velmi teplá zima 2005/06 a 2006/07) byl r. 2019 z pohledu počasí a klimatických změn ve střední Evropě takříkajíc normální. Proběhla typická středoevropská zima s převládajícím západním až severozápadním prouděním, oproti předchozím rokům s výrazně bohatší na sníh a bez mimořádných teplotních výkyvů. Ještě poměrně suchý březen a duben vystřídal typicky studený a na srážky bohatý květen. Suchý konec června a chladný a suchý počátek července odpovídal projevům chladnějších roků 70. a 80. let 20. století. Srážkově bohatší srpen a září přinesly po několika letech dostatek zeleně až do pozdního podzimu a také bohatou houbařskou sezónu. 30 tropických dní v tomto roce je mimořádně hodně, ale na úrodu a celkové vyznění léta to nemělo podstatný vliv. Podobně na tom byly roky 2000 a 2003, které se ale odlišovaly dlouhými týdny sucha a letními teplotami od počátku května až téměř do konce září. Nádherné babí léto v říjnu, teplotně lehce nadnormální a na srážky bohatý listopad a klasicky proměnlivý prosinec podtrhly návrat počasí ke středoevropskému normálu.

Shrnuto – v roce 2019 u nás většinou panovalo standardní středoevropské počasí (každé tři dny jinak) s mírnými odchylkami v teplotách na konci února, června a srpna a částečně v průběhu října a listopadu.

 

Podle výsledků celosvětových měření v posledních deseti letech globální teploty od r. 2008 stagnují. Nic na tom nemění horká a suchá léta v Evropě v letech 2015 – 2018 a sucho v Kalifornii a v dalších oblastech USA. Začínající negativní fáze AMO a PDO přinesou, ve spojení se slunečním minimem, ve dvacátých letech další pokles gobálních teplot. Vrátíme se do počasí podobnému tomu, které panovalo v 60 – 80. letech 20. století: chladné zimy, deštivá jara a léta a častější výkyvy směrem k silným mrazům v případě negativní fáze NAO.

Negativní fáze PDO a El Nino mohou tyto trendy ještě posílit.

 

Obr. 1: Cyklus AMO v korelaci s průměrnými teplotami od konce malé doby ledové

 

 

Co nás čeká příštích třicet let:

 

V r. 2021 začne další, 25. sluneční cyklus. Podle pravidla „čím je sluneční cyklus delší, tím je ten následující slabší“, bude i 25. sluneční cyklus slabý, tzn. hodnoty Wolfova čísla (průměrný denní počet měsíčních skvrn) se v maximu ( cca 2026 ) budou pohybovat kolem 70 – 80. Sluneční aktivita bude nízká až velmi nízká a od toho se budou odvíjet i změny počasí. Po horkých a suchých létech 2015 – 2018 se počasí ve střední Evropě vrátí ke svým standardním projevům. Negativní fáze AMO bude v první polovině 20. let eliminována pozitivní fází NAO a počasí bude odpovídat běžnému středoevropskému průběhu (každé dva až tři dny změna). Je to dáno „spoluprací“ islandské tlakové níže a azorské tlakové výše, která bude určující pro chod počasí ve střední Evropě v této fázi NAO.

 

Ve druhé polovině 20. let se projeví souběh tří „ochlazujících“ faktorů:

slabý 26. sluneční cyklus, vrcholící negativní fáze AMO a nástup negativní fáze NAO. Na počasí v Evropě se projeví více vliv kontinentality, což přinese chladné zimy a horká léta. Na synoptické mapě a v předpovědi počasí to bývá ohlášeno vznikem silné tlakové výše nad severní Evropou, kolem které proniká do střední, jižní a částečně západní Evropy v zimě studený a v létě horký kontinentální vzduch. Západní proudění z Atlantiku se posune k jihu a jednotlivé fronty, které k nám od jihu proniknou, nás budou zasypávat v zimě množstvím sněhu a v létě přívalovými dešti. Všechny tyto jevy budou mít také vliv na objem a kvalitu zemědělské produkce. Vyšší srážkové úhrny jako projev malého pluviálu ukončí období sucha ve střední Evropě. Celkově však budou ve 20. letech globální teploty stagnovat, případně se lehce sníží pod úroveň v předchozích dekádách.

 

V polovině 30. let by se měla fáze AMO překlopit na pozitivní a spolu s další negativní fází NAO přinesou spíše výkyvy jak v teplotách, tak ve srážkách. Zažijeme návrat k 70. a 80. rokům 20. století: zimy plné sněhu, deštivý máj, dobrá úroda, lesy plné hub a celoroční dostatek vláhy i vody pro lidskou civilizaci se budou nepravidelně střídat s teplejší zimou a sušším létem. 26. sluneční cyklus (cca 2033 – 2044) by se měl vrátit k obvyklé délce 11 let a běžným hodnotám Wolfova čísla a od poloviny 40. let by se mělo začít pozvolna oteplovat.

V důsledku tohoto průběhu klimatu budou světové průměrné teploty příštích 30 let stagnovat, v případě let s tuhou zimou nebo chladným létem se mohou snížit. Na počátku 50. let by světová průměrná teplota měla odpovídat teplotám v letech kolem r.1990. Doznívání malého pluviálu v letech 2030 – 2040 by mělo ve střední Evropě definitivně ukončit období srážkového deficitu, který byl vynulován během vlhkých 20. let.

 

Vývoj počasí a klimatu v letech 2050 – 2100:

 

Obr. 2: Očekávaný průběh AMO v nejbližší budoucnosti

 

 

Červená čára: AMO

Modrá čára: NAO

 

Po skončení slunečního minima se od 50. let 21. století teploty a charakter počasí začnou vracet do podoby z konce 20. století. Přechod z negativní do pozitivní fáze AMO přinese větší výkyvy ve srážkách a častější možnost extrémních teplot ve více zimách (zejména při souběhu pozitivní fáze AMO a negativní NAO). Tyto změny se budou projevovat stejně jako dříve v 7 – 9 letých cyklech (NAO). Popsaný šedesátiletý cyklus kolísání klimatu se bude opakovat znovu v letech 2070 – 2130, 2130 – 2190 a 2190 – 2250. Po celou tuto dobu se bude s mírnými výkyvy udržovat podobné počasí, jaké známe posledních 150 let.

Přibližne od poloviny 22. století je možno očekávat nástup další Bondovy periody a s ní začátek dlouhodobého ochlazování (nejen) evropského klimatu.

V polovině 23. století přijde další sluneční minimum a někdy kolem r. 2500 obdoba Maunderova minima s další „malou dobou ledovou“, která může trvat až do r. 3000.

Kolem r. 5000 se začnou objevovat příznaky nástupu nové doby ledové, která zásadně změní podmínky života na celé planetě a na severní polokouli především.

 

Závěr:

 

V nejbližších 100 letech nás žádná výraznější klimatická změna nečeká. Počasí a podnebí se bude nadále řídit přirozenými cykly sluneční činnosti, oteplování a ochlazování oceánů a cirkulace atmosféry. Nic na tom nezmění odstavení jaderných a uhelných elektráren v Německu ani plánovaný celosvětový přechod na elekromobily.

Dlouhodobě působící klimatické faktory (Milankovičovy cykly, desková tektonika) se v průběhu lidského života na podnebí ani počasí nijak neprojeví a na krátkodobé cykly kolísání počasí je lidstvo dávno zvyklé. Neměli bychom tedy zbrkle reagovat hloupými nápady a nesmyslnými opatřeními na nepatrné vybočení průběhu počasí z dlouhodobých trendů. Země se chová podobně jako živý organismus a komplex planetárních systémů se jeví sice na jednu stranu jako zdánlivě křehký a lehce ovlivnitelný, na druhou stranu jeho setrvačnost, paměť a systém zpětných vazeb zaručuje jeho dlouhodobou stabilitu. Nepokoušejme tedy ďábla klimatického inženýrství a zaměřme se raději na to, jak planetu ochránit před škodlivým vlivem člověka nikoliv z pohledu emisí CO2, ale především z hlediska ničení životního prostředí a biotopů, hubení zvířat, produkcí odpadů a drancováním všeho, co prý přináší lidem užitek, pohodlí a snazší život. Nežijme na úkor jiných tvorů, planety a klimatu obzvlášť.

 

Historie nás učí, že za zánikem říší a celých civilizací stojí buď válka (Chetité, Kartágo, Velká Morava, Aztékové, Osmanská říše) nebo klimatická změna, přesněji řečeno globální ochlazení (Akkadská říše, Harappa, Egypt - Stará říše, Mayská říše), případně obojí (Řím). Té první možnosti se, doufejme, lidstvo vyhne. Skutečné globální ochlazení (nový Bondův cyklus), které je takříkajíc za dveřmi, nás brzy názorně a prakticky přesvědčí o tom, kde děláme chybu. Na pochopení důsledků a přípravu k přežití máme „pouhých“ cca 100 let. Tak je nepromarněme.

 

 

http://www.nwoo.org/2012/02/12/sedesatilety-klimaticky-cyklus/

 

https://www.zsch.cz/news/klima-na-zemi-a-slunecni-aktivita-pavel-kalenda/

 

https://adoc.tips/klimaticke-zmny-jejich-cyklicita-piiny-a-rizika-vaclav-cilek.html

 

http://www.osel.cz/5708-za-klimatickymi-zmenami-muze-byt-pohyb-slunce.html

 

http://www.osel.cz/6695-nezastavitelne-globalni-oteplovani-kazdych-1500-let.html

 

http://www.osel.cz/7639-v-eske-republice-se-v-poslednich-15-letech-neotepluje.html

 

http://www.antimeloun.cz/?p=3899

 

https://adoc.tips/dialog-mezi-moem-nao-tekuta-asomira-severoatlanticke-oscilac.html

 

http://svobodnenoviny.eu/kombinace-cyklu-slunce-amo-a-pdo-reprodukuje-globalni-klima-minulosti/

 

https://www.meteopress.cz/vysvetleni/co-rika-index-severoatlanticke-oscilace-o-letosni-zime/

 

http://www.osel.cz/5260-konec-mytu-o-klimaticke-citlivosti.html

 

http://www.osel.cz/6886-diky-statistickym-trikum-zmeny-klimatu-postupuji-rychleji-nez-kdo-cekal.html

 

http://www.antimeloun.cz/?p=4038

 

http://www.antimeloun.cz/?p=8203

 

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-6/odlozene-globalni-oteplovani.html

 

https://www.awashop.sk/bonduv-cyklus-c2751/

 

http://www1.fs.cvut.cz/cz/u12110/hlavac/solar/

 

https://howlingpixel.com/i-cs/Klimatick%C3%A1_zm%C4%9Bna

 

http://www.rukojmi.cz/clanky/4224-jak-je-to-s-klimatickymi-zmenami-aneb-strucny-pruvodce-historii-bludu-o-globalnim-oteplovani-a-skutecnymi-pricinami-zmen-klimatu-na-zemi

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

07.12.2019 19:50

Pane Bradávko,já tomu rozumím,co mi sdělujete.Jen se mi nezdá,že čím dražší mají meteorologové zařízení na předpověď,tím jsou jejich předpovědi vzdálenější realitě.Spoléhání na přístroje způsobilo,že si už nevšímají náznaků,které jim sama příroda dává.Jsou od přírody odtrženi a jejich schopnosti zmizely.To jsem zase chtěl říci já!


 
Jaromír Bradávka

Jaromír Bradávka

06.12.2019 20:15

Pane Majevský, úspěšnost předpovědi počasí máte hned v úvodu. A proč někdy nevyjde ani ta na dva dny? Chod a změna počasí jsou řízeny teorií chosu.Vždy je ve hře mnoho faktorů a jejich kombinace mají různou
pravděpodobnost. Někdy stačí jen zcela nepatrná změna jednoho faktoru a
počasí druhý den je jiné, než říkala přepověď před několika hodinami...


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

06.12.2019 19:23

Planeta Země má dokonalý systém zvaný termoregulace. To znamená: Čím více se její povrch zahřeje, tím více vody se vypaří v celosvětovém měřítku. Přibydou mraky. Tím se omezí sluneční svit. Nastanou deštivější léta a zimy plné sněhu. I populární "mapa republiky" v Krkonoších letos utála mimořádně pozdě. Došlo k tomu mezi 8 - 9 srpnem. Zároveň pozorujeme, že deště se přesunuly směrem k jihu. Itálii trápí záplavy (poslední v Benátkách). Polepšil si též sever Afriky. Letní teploty se tak srovnaly s těmi středoevropskými. ....Mějte se hezky.


 
Ti

Ti "Člověci" si nedají pokoj

V minulém týdnu nás opět v Rusku svérázně „proslavila” organizace Člověk v tísni. Při vyhodnocování nedávno skončeného, všelidové hlasování o změnách ruské ústavy v Dumě, ruském parlamentu, dostal slovo i Předseda parlamentní komise pro zahraniční zásahy, Vasilij Piskarjev. A servítky si rozhodně nebral. Natvrdo vyjmenoval státy a organizace, které se pokoušely negativně zasahovat do průběhu hlasování a které během něj šířily protiruskou a rozkladnou propagandu. Včetně, bohužel, České republiky a Člověka v tísni

Omluva

Omluva

Rád bych se touto cestou přes Rukojmí cz. veřejně omluvil Jarkovi Nohavicovi, že jsem ve svém článku omylem uvedl, že pomluvil Karla Gotta a že chtěl těžit z jeho smrti. Toto není pravda a tato slova patří Jaroslavu Hutkovi se kterým jsem Jarka nechtíc zaměnil. Vše o panu Hollanovi však v článku platí. Tato chyba jde na můj vrub, a jelikož se snažím žít a jednat čestně, tak se Jarkovi moc omlouvám. Svým dílem mi Jarek pomohl tuto mou chybu objevit a já mu děkuji. Upozorňuji čtenáře, že Jarek byl takový grand, že mě ani k narovnání této záležitosti nevyzval.                            Ještě jednou se Jarkovi omlouvám, ale také čtenářům a Ostravakum. Jsem to prostě vůl.
 
 
Po koronaviru další otřes: Němcová nevylučuje prezidentský úřad

Po koronaviru další otřes: Němcová nevylučuje prezidentský úřad

Ty nebolestnější události vám setrvávají v hlavě i se všemi  obrazy, které je doprovázely. Vracel jsem před sedmi lety v rychlíku Leo z Prahy do Ostravy a hleděl na televizní obrazovku, umístěnou na stěně vagónu metr nad mou hlavou - šly tam zrovna zprávy ČT – a hned ta první mi vyrazila dech z těla. Po pádu vlády Petra Nečase navrhuje ODS za premiérku Miroslavu Němcovou a její nejbližší usednutí do  premiérského křesla je prý už hotovou věcí.

Poslední domácí zprávy

Omluva

Omluva

Rád bych se touto cestou přes Rukojmí cz. veřejně omluvil Jarkovi Nohavicovi, že...