• Pátek, 24. leden 2020
  • Svátek má Rukojmí Milena

Je třeba zabranit utrpeni migrantu a přijmout kvoty 1:1
Počet návštěv: 433

Je třeba zabranit utrpeni migrantu a přijmout kvoty 1:1

Ladislav Větvička Článek od Ladislav Větvička

Možna si myslite, že sem se zbalznil, ale neda se nic robit. Stara Merklica před paru rokama vydala signal, že nelegalni překročeni hranic neni zločinem a od te doby mafia převaža přes moře a přes Balkan hordy lidi, keři překračuju zakon.  

Zelenolevicova banda od piratu po topkaře jasa, že se nic neděje, bo tady nikdo nikdy žadneho migranta neviděl, dalši pomatenci jak ta pambičkařska tetka z Kroměřiža neustava ve snaze ukradnut si svojeho sirotka a za penize ostatnich se o něj starat pomoci neziskovek, kere tež nežiju ze svojich peněz.

Jenže ten pruser, kery už je v zapadnich zemich mirovyma prostředkama nezvratitelny, se převali k nam. Je jedno, jestli v lednu, nebo o rok později. Je třeba jednat. Proud lidi neustane enem proto, že o něm propagandysti z českych televizi mlči. Pokračuje furt dal, aktualně se zviditelnil v Bihači, bo Chorvati začali přisněji hlidat hranicu a tisice migrantu se začalo hromadit na bosenske straně hranice. Chorvati se totiž snaži vstupit do šanghajskeho prostora, tak chtěju ukazat, jak dobře ovladaju svoju hranicu.

Možna si myslite, že to je kajsik daleko. Neni. Jen diky maďarskemu plotu fčil nemusime řešit tento problem my a nemusime sledovat, jak centra našich měst okupuju mladi chlapci ve značkovych bundach s drahyma mobilama. Za bezmocneho přihližani policajtu se tak obyvatele Bihača stali menšinou. Na ulicach převladli synci s batužkama, do kerych nakupuju nepraseči potraviny a po setměni se vydavaju pěšky směrem k šanghajske hranici.

Ty, kere policajti chytnu, vyvezu zase zpatky do Bosny a situace se opakuje.

Jenže chlapci v bundičkach nepočitali, že jim na cestě bude kdosik branit a už si mysleli, že budu pobirat davky kajsik v teple německych měst.

Je třeba jednat, bo jinak hrozi nemoce, omrzliny, vyhladověni (pravě probiha hladovka v taboře u Bihača na protest proti temu, že se chorvatšti celnici snaži dodržovat zakony).

Je třeba se dohodnut na kvotach a každa země by se měla postarat o čast migrantu. Neni třeba vymyšlat jakesik složite zakony. Každa země podle svoji ekonomicke sily by měla přebrat poměrny počet migrantu, ve svojem hlavnim městě je posadit do letadla a v poměru 1:1 je odvezt do zemi, odkud pochazaju. Kluci v Bihaču su z ruznych světa kraju - od Pakistanu přes Iran až po Afryku. Nevšimnul sem si, že by kdekoliv z těch zemi aktualně probihala valka (pokud ju zas kdosik ze zapadu nerozfuka, že...)

Pokud třeba Lucembursku chybi bankovni uřednici, Švycarsku hodinaři nebo Polsku instalateři, možu si samozřejmě přislušne profese ponechat, pokud chtěju. Ale to nic na tym neměni, že to je kolonyjalistycka zvrhlost, vabit tady mlade, zdrave, ynteligentni chlapce, krast je jejich domacim zemim, kde by se pravě tito chlapci měli stat elitou naroda.

Nebuďme svině, pomožme jim vratit se tam, odkud přišli.

Je to kura tak složite?

Ať žiju kvoty 1:1! Odkud si přišel, tam se vrať, synku a starej se o svoju zem, ne o našu.

Ladislav Větvička
Ladislav Větvička je svéráznou postavou ostravského regionu. Jeho svébytné texty, kresby, fotografie, hudba, divadelní, filmové scénáře a další a další aktivity si již více než dvacet let nacházejí své fanoušky nejen v Ostravě, ale i v celé České republice a okolních zemích, speciálně v Polsku a na Slovensku. Možná je to dáno tím, že jak říká - v každém Ostravákovi je kus Slováka, Poláka, Prajzáka, Moraváka a možná i kousek Čecha. Veřejnosti je znám převážně jako trojnásobný zlatý bloger roku a autor aktuálních postřehů a blogů na serveru iDNES a jako autor čtyř knih - "Ostravaci sobě", "Mamulovy děti", „Tajemství bohatých Ostravaku“ a „Osudové setkání 1913“. Ve svém díle využívá lašského dialektu a slangu, ale neomezuje se jen na dění v ostravském regionu. Právě naopak. Ostrava je pro něj domovským místem. Místem, odkud čerpá svůj sarkasmus a černý humor a vyráží na spanilé jízdy po zemích českých i daleko za obzor střední Evropy, aby vám o nich s humorem sobě vlastním povyprávěl na stránkách svého blogu.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

10.12.2019 10:52

Ideální by bylo, kdyby muslimové provedli stejnou invazi z bombardováním našich zemí, tu samou, jako jsme provedli my jim. Potom bychom byli nuceni prchat do jejich zemí a hledat u nich "humanitární" pomoc. Pak by se nám hodily i nafukovací madrace, pokud by nebyly zničené střepinami. Takto bychom jim vše vrátili i s úrokem. ....Mějte se hezky.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

09.12.2019 19:14

Jenže na tato slova neslyší spousta českých občanů.A jsou to celé partaje,které občané volí.A hlavní koordinátor ohledně "syrských dětí" už prohlásil,že on si je vzít nemůže,protože má nemocné dítě.Ale druhým by je nacpal!Pan Miko,sám napůl cikán.A právě netahaví by je měli vyhazovat,aby jim nesnižovali sociální dávky.Jak by pak uživili své výrobní prostředky?Nemyslící národ je odsouzen k zániku.


 
Zahájení 2. sv. války - Landsmašaft – Polsko. Šéf rakouského Landsmanšaftu Zeihsel poznamenal: “Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”Zahájení 2. sv. války - Landsmašaft - Polsko

Zahájení 2. sv. války - Sudety – Benešovy dekrety. Šéf rakouského Landsmanšaftu Zeihsel poznamenal: “Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”

Když bylo v říjnu 1918 vyhlášeno Československo, němečtí předáci v pohraničí vyhlásili provincie Sudetenland. Třeba ta opavská vznikla 30. října téhož roku a měla i svoji zemskou vládu. Dle historika Ondřeje Koláře ze Slezského muzea v Opavě, kdysi hlavním městě zdejšího pouze jen několik, týdnů existující vlády Sudetenlandu.

 

Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron, přezdívaný "Arik" a později také "král Izraele" se narodil jako Ariel Scheinermann 26. února 1928 v kibucu Kfar Malal v Palestině, kam jeho rodiče utekli před pogromy v Sovětském svazu. V roce 2006 zemřel. Třináct let byl v komatu, kdy po mozkové mrtvici lékaři prohlásili, že jeho mozek přestal reagovat a že žil jen zásluhou umělého dýchání. Přesto ho jeho synové odvezli do farmy v Negevské poušti...

Poslední domácí zprávy