• Úterý, 25. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Liliana

Jestli on Putin s tím rozpadem EU nebude mít pravdu…
Počet návštěv: 849

Jestli on Putin s tím rozpadem EU nebude mít pravdu…

Jiří Vyvadil Článek od Jiří Vyvadil

Jak známo, Vladimír Putin vypustil nedávno lakonickou poznámku, zda do roku 2028 některé z nově přijatých východoevropských zemí neodejdou z EU, jakmile přestanou dostávat dotace a stanou se čistými plátci příspěvků…

Tak jednoduché to jistě nebude, ale souhrn nových okolností a měnícího se světa může alespoň pro obyvatele některých zemí vést k zamyšlení, jak dál.

Česko se vyznačuje zvláštními charakteristikami. Na jedné straně stále více narůstá politická rusofóbie i politický odpor vůči Číně a do čela těchto až fanatických tažení se v rámci získání politických bodů řadí starostové či i primátoři opozičních stran TOP 09,Pirátů či ODS, ba dokonce předseda Senátu. Na druhé straně ale zároveň platí, že, Česko i přes lehké zlepšení patří k nejkritičtějším zemím pokud jde o vztah k EU.

Když včera drtivě zvítězil euroskeptik Boris Johnson a Británie se posunula k téměř již jasnému odchodu z EU, i to může být jeden z faktorů, který v budoucnu bude vyhodnocován.

Nejen tedy fakt, že se změní plátcovské postavení mimo jiné i Česka, ale i vyhodnocování, jak si povede Británie coby nečlen EU.

Nicméně možná ještě důležitější bude, jak se bude vyvíjet a co přinese vlajková loď nové komise, tj. nový zelený úděl. Von der Leien má pravdu, že jde o přelomový koncept a i ona nezastírá, že z hlediska akceptace je zásadně odlišná situace v bývalých východoevropských zemích a v bývalých západoevropských zemích. Pro evropský Západ vcelku nerozporně uhlíková neutralita je novým náboženstvím a masivní posílení zelených stran na západ od našich hranic i v Rakousku je toho dokladem. V jistém smyslu lze říci, že západní Evropa je oblastí vítání uprchlíků a až fanaticky pojímaného boje za zlepšení životního prostředí. Vidíme to na Grétě, v samotném Švédsku jí pokládají za nástupce Krista a západní představitelé se předhánějí ve snaze se jí vlísat, vidíme to na až fanatickém oslavování německé kapitánky, která porušila všechny možné mezinárodní předpisy, aby násilím přivezla migranty, mezi nimiž bylo – jak se následně ukázalo – několik džihádistů.

Co je ovšem ještě podstatnější a za osm let se to už jasně ukáže, zda nová zelená politika EU nepodváže možnosti východní Evropy dohnat západní v oblasti životní úrovně, když se nám to nepodařilo za třicet let. To bude kruciální otázka...  

Ještě specifické uvažování budou mít Češi, kteří se nakonec nechali zlomit pro dohodu, zatímco Poláci odkladem do roku 2050 ji v podstatě odpískali. Nebude-li to mít vliv na českou ekonomiku a tím i sociální úroveň lidí, pak je to fajn. Ovšem budou- li Poláci růst a my spíše strádat, bude to v českém již zmíněném euroskeptickém národě vyvolávat silné kontraverze…

Dalším nebezpečným bodem, který ve své standartní šílenosti podpořil s radostí v oku náš ministr Petříček, je politika „silového“ prosazování jednoty v zahraniční politice EU, se kterou přichází nový ministr zahraničních věcí EU Borell. Jako bychom zapomněli, kam nás ta jednota zavedla. Celoevropské nekontrolované přijímání migrantů na pouhou mediální výzvu Angely Merkelové, kterou následně a téměř povinně přijímala EU jako celek, stejně jako podpora ukrajinskému puči, který vedl k občanské válce a rozvalu této země a následném eldorádu protiruských sankcí, by přece měly být vážným varováním. No zdá se, že nejsou a zřejmě nás čekají další těžké kroky.

Osm let je ovšem dlouhá doba a bude záležet, i jak se technologicky i geopoliticky bude vyvíjet dosavadní Východ. Není pochyb o tom, že se bude prohlubovat ekonomický předstih Číny před naším světem a při pokračujících porážkách USA na Blízkém východě i v Afghánistánu, nepochybně bude posilovat geopolitická síla Ruska, které se stane jedinou geopolitickou (nikoliv ekonomickou) evropskou supervelmocí.

A budou se také měnit nálady voličů. A to je dobře... Věci jsou od toho, aby se měnily.

Vznikne-li geopolitická o ekonomická entita od Lisabonu po Vladivostok s pružnou a nedirektivní organizací, bylo by to jen dobře.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

13.12.2019 19:12

Do čtvrté německé říše jsme neměli vůbec lézt!Dobro v ní viděli jen politici a přesvědčovali celý národ o výhodách.Jen lidem neřekli,že ty výhody budou jen pro někoho,v tomto případě pro politiky a miliardáře s milionáři.A zpitomnělý národ poslouchal politiky,včetně Zemana.A opět se nikdo neptal,v čí prospěch.Pak nás ODS vinou Topolánka odsoudila k podřízenosti západu a novodobí otroci nad tím jásají.A když chtějí těmi otroky být,tak ať jsou.Jen beze mne.Nejsem občan čtvrté říše.Narodil jsem se v Československu,které právě politici rozbili.Jsem tedy občan České republiky a nějakou čtvrtou říši,zvanou EU,neuznávám.A za mne nemá nikdo právo mluvit!


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy