• Úterý, 25. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Liliana

Lidé nechtějí vědět, že je jim ukrajována svoboda
Počet návštěv: 687

Lidé nechtějí vědět, že je jim ukrajována svoboda

Eva Hrindová Článek od Eva Hrindová

Je to tak, lidé žijí v nevědomosti a na pomalu ubývající svobodu si prostě zvykají. Jsou jako ty žáby, které nevyskočí z pomalu se zahřívající vody, a nakonec se prostě uvaří. Plíživé změny jsou prostě efektivnější než ty razantní, kterých si každý všimne. Možná si řeknete, když si zvykáme, není to tak hrozné. Jenže to zvykání je vlastně podvolování. Ne každý je ochoten se podvolit, ale bohužel kvůli těm, kteří jsou líní se informovat, tak nakonec budeme muset učinit. Bezvýhradně se podvolit a stát se otroky.  

Co to znamená v praxi?

Sice frfláme, že se to s tím klimašílenstvím přehání, ale tu ekologickou daň stejně zaplatíme. Někteří si dokonce koupí elektroauta, které jsou pro normálního člověka extrémně drahé a doufají, že si tak koupí odpustek a budou mít klid. Přizpůsobíme se a zvykneme si jezdit ve starých autech, protože na nová a předražená už nebudeme mít. Auta se začnou zase prodávat načerno (bez přepisu), protože daň bude neúměrně prodejce a kupce zatěžovat. Už dnes se setkávám s tím, že fakticky se auto prodá, ale prostě se nepřepíše, protože je to komplikované a drahé. To se dá zvládnout a lidi se přizpůsobí.

Kdo z nich si ale uvědomuje, že to bude pokračovat? A že v určitou chvíli se to nebude dát obejít a mnozí zůstanou bez aut, a tedy bez svobodného pohybu? Až taková situace nastane, bude už pozdě. Přitom by stačilo dnes trochu přemýšlet a nevolit ty politiky, kteří se rádi podvolují debilním nařízením z EU. Je to jednoduché, kdo volí třeba Piráty, posouvá nás k nepříjemným koncům. Ví to jejich voliči, uvědomují si to? Obávám se že ne.

V oblasti podpory feminismu je to podobné. Fakt si feministky uvědomují, že přispívají k likvidaci rodiny a k tomu, že si ženy nemohou najít slušné partnery? Obávám se, že si to ani náhodou nepřipouští, což je ale neomlouvá. Hlásat líbivé věci bez toho, že si promyslím důsledky, je nezodpovědné. Kdyby ale šlo jen o hlásání, feministky mají bohužel přes neziskovky a média v rukou ohromnou moc. Ony a jen ony likvidují přirozený řád věcí. Poškozují tím především děti, které se nemohou bránit. Jejich zvrhlé představy prorůstají do státní správy a přes OSPODy se nechutně vtírají do života rodin. Ovlivňují i justici, která podléhá tlaku a podle toho rozhoduje v soudních sporech o děti.

Lidem je to jedno, řeknou si – „co je mi po nějakých potrhlých feministkách, mě se to přece netýká“. Ale týká – protože když dnes nepřispějeme třeba k odmítnutí Istanbulské úmluvy, vše se zhorší a pařáty genderových šílenců začnou ukazovat na ty, kteří se nebudou ochotni podvolit jejich představám o „správném“ životě. Až vás někdo udá, že jste plácnul vlastní děcko po zadku nebo flirtoval s kolegyní v práci, bude pozdě zpytovat svědomí, jestli jsem chodil k volbám a volil rozumné politiky. A že těch udavačů připravených likvidovat jim nesympatické lidi je dost a dost, nemusím zmiňovat. Lidská závist je motorem i horších aktivit.

Takový malý vzorek můžeme sledovat už dnes na sociálních sítích. Tam je udavačů a nahlašovačů víc než dost. Většina společnosti to neřeší, mnozí si dokonce řeknou, že si někteří tu buzeraci zaslouží. Jaksi jim nedochází, že se to každým dnem může přelít z virtuálního světa do toho reálného. Proč by někoho mělo zajímat, že se lidem ruší účty a skupina trollů z tábora pravdy a lásky se chová jako esesácká soldateska? Stačí přece dodržovat pravidla – to vám řekne každý alibista. Nakonec tihle alibisti z řad veřejně činných osob, a i z řad politiků přispívají nejvíce k omezování svobod. Tím, že mlčí a snaží se na sebe neupozorňovat, aby se nedostali do hledáčku zfanatizovaných aktivistů a médií. Tím ale vše jen zhoršují a přitápějí pod kotlem nejvíce ze všech.

Co s tím?

Těžko něco dělat, když většina společnosti vůbec netuší, co se děje a s jakými důsledky zatím nevinných legislativních opatření musíme počítat. Nemáme žádnou moc je přinutit se o dění ve své zemi zajímat. Jsme jejich rukojmími a podle toho bychom se k nim měli chovat. Oni jsou vinni svým nezájmem a povrchností a ignorantstvím. Až se u nás stane nějaký nepřehlédnutelný teroristický útok, oni budou vinni. Až se důchodcům sebere možnost jezdit autem nebo dokonce možnost volit, oni budou vinni. Až se lidem sebere možnost svobodně rozhodovat o svých dětech, kupovat si auta, létat na dovolenou nebo odmítnout léčbu, oni budou vinni. Zatím to ale netuší a nic je nepřinutí udělat aspoň něco pro zatažení záchranné brzdy.

I když jistá naděje tu je. V Německu se strhla bouře poté, co jeden dětský pěvecký sbor nazpíval hloupou píseň, která dehonestovala jejich babičky a dědy. Veřejné mínění v Německu je takové, že autory písně vůbec nenapadlo, že by mohli s písní, vyzývající ke generační genocidě, narazit. Ale bylo to tak přes čáru, že se lidé konečně ozvali. Něco takového bychom potřebovali i u nás. Ale prozatím lidi nevzrušuje ani jeden pomatený řeporyjský starosta ani fanatičtí klimalarmisté. Je jim zatím všechno jedno. Všeho do času – i naši aktivisté jsou netrpěliví a přistupují k čím dál absurdnějším krokům. Držím jim palce a doufám, že šlápnou pořádně do pedálů. Snad to konečně probudí lidi a začnou bránit své svobody, kterých povážlivě ubývá. Věřím v to a doufám…

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

30.12.2019 19:42

Paní Hrindová se mýlí!Český národ bude jenom po straně nadávat a k akci se nikdy neodhodlá.Bylo tomu tak v roce 1938,1946,1948 i 1968.Až když nebezpečí pomine,tak se objeví spousta bojovníků proti němu.To je charakterisrika tohoto národa bez ohledu na to,v které části republiky žije.A rok 1989 byl jenom využití národa k sobeckým zájmům úzké skupiny lidí,kteří na tom vydělali a vydělávají ještě dnes.Proto nelze nic od národa čekat.Stačí vzpomenout Mádla a Issá písní přemluv bábu...!


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy