• Úterý, 18. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Gizela

                                  Kdo je dnes víc? Vláda a stát nebo ČT?
Počet návštěv: 609

Kdo je dnes víc? Vláda a stát nebo ČT?

- Lubomír Man - Článek od - Lubomír Man -

Ti chytří, kteří vymysleli, že Česká televize nebude záviset na státu, na vládě a vůbec na nikom a ničem, s výjimkou snad EU, a poslušna doma pak bude jen své televizní radě (s kterou se ovšem domluví tak,  že v zájmu větší váhy obou těchto těles budou obě šlapat jako svorný tým, který si vzájemnými šarvátkami nebude komplikovat život), mohli včera večer v pořadu Události, komentáře vidět výsledek tohoto vskutku jedinečného uspořádání.

Do pořadu pozval reaktor ČT Jakub Železný ministra kultury Zaorálka a vedl s ním debatu o Památníku v Lidicích. Nu a když se v té debatě jal ministr Zaorálek projevovat svůj podiv nad tím, že kdosi, jehož jméno si bohužel nepamatuji, nejeví dost piety k obětem lidí zabitých nacisty v Terezíně, v Ležákách a mnohých jiných místech, byl redaktorem Železným spěšně přerušen slovy, která měla zhruba ten smysl, aby se ministr držel tématu a neodbočoval ke starým už záležitostem.

Když ta slova padla, spojil jsem si je okamžitě s Usnesením o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, sepsaném eurokomisařkou Věrou Jourovou a nedávno schváleném Evropským parlamentem. V tom Usnesení není totiž už, jak známo, za viníka vzniku Druhé světové války určen hitlerovský režim, ale viníky jsou zde jmenováni dva: a to Německo a SSSR. S tím ovšem, že mezi řádky i evropských materiálů dalších se naznačuje, že z oněch viníků dvou je viníkem ohyzdnějším SSSR, protože Hitler, kromě jiného, přece jen též bránil vpádu bolševizmu do Evropy.

Takže když tak nápadně bryskně i rozhodně přerušil redaktor Železný Zaorálkovo vypočítávání nacistických zločinů u nás, napadlo mě následující podezření: Nebylo už zpravodajské redakci ČT z nejvyšších evropských míst naznačeno, aby zmínky o nacistických zločinech začala  přitlumovat? A to v zájmu toho, aby víc světla zbylo na osvícení zločinů stalinizmu, které se šikovnou manipulací přenesou přes propast času i na současné kapitalistické Rusko?  A redaktor Železný byl prostě jen tak moc disciplinovaný, že svou upřílišněnou snahou uvedený pokyn pohotově uplatnit, poskytl mému podezření podnět?

Nu a jak debata Zaorálek-Železný končila?

Tak, jak odpovídá nejen už zavedenému úzu, ale též současnému hierarchickému postavení vlády a státu vůči ČT.

Ministr Zaorálek ČT za pozvání pokorně poděkoval a redaktor Železný mu milostivě pokynul.

Lubomír Man

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

22.01.2020 18:15

Je mi líto,ale od Zaorálka nelze očekávat nějakou aktivitu.Tu projeví pouze v případě,že není v nějaké funkci.


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy