• Sobota, 22. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Petr

Sultán Saladin
Počet návštěv: 8783

Sultán Saladin

- Yekta Uzunoglu - Článek od - Yekta Uzunoglu -

Již měsíc jezdím po všech koutech Egypta a kamkoliv přicházím mimo mých hostitelů, lidé z mé arabštiny pociťují, že nejsem Arab a Egypťan už vůbec ne. Všichni se mně ptají, odkud že jsem… a já odpovídám, že z Kurdistánu. Mnohým tazatelům se po mé odpovědi zablýsknou oči, neudrží emoce na uzdě a křičí:"Áaa, ze země Saladina"! "Ó ano, jsem ze země sultána Saladina"! Následuje vřelé objetí, jaké jsem ve svém životě nezažil nikde a nikdy jindy ve světě - samozřejmě mimo Kurdistán. Sultán Saladin je v Egyptě víc než kterýkoliv jiný vládce v dějinách této tak staré země a země tak bohaté na vládce.

Saladin, kurdský chlapec z dnešního iráckého Kurdistánu, zapsal své jméno silnými a nesmazatelnými písmeny nejen do dějin Středního východu, ale též do dějin Evropy, stal se symbolem tolerance, statečnosti, lidské důstojnosti a ušlechtilosti.

Vládl i v Egyptě, v islámské zemi, která byla šíitská a za neuvěřitelně krátkou dobu a bez násilí celý Egypt přešel k sunitům a ještě k tomu k safia. Kurdové a Egypťané jsou snad jedinými národy, kteří věří směru šafia. Třeba Turci jsou hanifa! Saúdská Arábie Wahhábisté atd.

Byl to on, kdo po 88 letech ovládnutí Jeruzaléma křesťany opět Jeruzalém dobyl, ale aniž by přitom ublížil civilním křesťanům žijícím ve městě. Tím dobytím nechtěně donutil Evropu k III. křižácké výpravě vedené králem Anglie Richardem Lvím Srdcem. Ale ani Richard na Saladina nestačil, neuměl pochopit lidskost důstojnosti a ušlechtilosti Saladina. Když v jedné bitvě přišel Richard Lví Srdce o svého koně, Saladin mu poslal nejlepšího koně, kterého měl, když Richard onemocněl, poslal mu Saladin léky, ovoce a svého lékaře. Tím defacto porazil Richarda svojí důstojností a tolerancí.

Saladin před rozhodující bitvou s křesťany, nespal do ranních hodin, předvolal svého celoživotního přítele židovského filozofa, lékaře Moše ben Maimon (Maimonides) a zeptal se ho:" kdo má z válčících stran pravdu ve víře"? Tutu otázku kladl Sultán, který měl vést druhý den válku, ve které mělo jít o bytí či nebytí a Sultán si nebyl jistý, zda má pravdu on, jako Sultán všech Islámů! Tato jeho otázka o několik století později z pera německého filozofa Gttholda Ephraima Lessinga v roce 1779 v knižní podobě "Nathan der Weise" skoncovala s absolutismem, který vládl v Evropě víc než tisíc let. Lessing dle všeho neměl odvahu mluvit sám, nechal radši mluvit Nathana (Mose ben Maimon) se Saladinem, kdo má a může mít pravdu ve víře a tím zpochybnil právo na absolutní pravdu vnucenou, donucenou k přijetí Vatikánem!

Saladin jako "islámský" Sultán věřil svému židovskému příteli Mošemu ben Maimon (Maimonides) víc, než kdekomu jinému, hlavně víc než kdejakému islámskému duchovnímu!

Saladin povznesl člověka a tím lidské hodnoty nad víru, nad mocí jakéhokoliv druhu.

Po jeho smrti, k financování "velkorysého" pohřbu, byla otevřena jeho osobní pokladna: pokladna (trezor) byl prázdný! Vše ještě za svůj život rozdával těm, kdo byli v nouzi.

To byl Kurd Sultán Saladin!

- Yekta Uzunoglu -
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, narozen 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války). Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. Má trvalý pobyt v ČR a od roku 1996 německé občanství.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy