• Pondělí, 17. červen 2019
  • Svátek má Rukojmí Adolf

Čtení na víkend: Jak na přemnoženou zvěř?
Počet návštěv: 2613

Čtení na víkend: Jak na přemnoženou zvěř?

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

Letošní zima byla taková, jaká má středoevropská zima být. Od začátku prosince trvaly mrazy, padal sníh a jen občas je vystřídala krátká obleva. Sněhová pokrývka na celém území republika obnažila dlouholetý problém, o kterém se sice ví, ale nijak zvlášť se neřeší.

Tím problémem je přemnožená jelení, srnčí a černá zvěř. Nejvíce o tom samozřejmě vědí myslivci, správci honiteb a majitelé a správci státních i soukromých lesů. Přemnožení zvěře je výsledkem působení dvou hlavních faktorů: nedostatečný odstřel, skrytý za „ochranou“ přírody, a vyhubení predátorů – přirozených regulátorů této zvěře. Těmi regulátory byli v minulosti vlci, rysi a medvědi. Medvědi nejsou u nás dodnes a těch několik rysích a vlčích rodin, zaznamenaných v posledních letech v některých lokalitách to nevytrhne.

Řešení je tedy poměrně jednoduché: zvýšit odstřel a vrátit do přírody predátory. Skutečnost je ovšem složitější. Škody páchané srnčí a vysokou zvěří jsou zatím zvládnutelné, nicméně intenzivnější regulace by byla i tak žádoucí. U černé zvěře je problém mnohem závažnější. Od páchání každoročních škod na lesních porostech a na polích se divočáci v průběhu letošní zimy objevili v nejbližším okolí lidských měst, kde byly zanamenány i případy napadení psů a lidí, kteří je doprovázeli. Nastal tedy čas přijmout účinnější opatření, jak šíření divočáků zastavit, a postupně jejich počty redukovat na úroveň, kdy budou škody minimální.

Jak na to?

Stačí introdukovat do krajiny predátora, pro kterého se stanou divočáci lovnou zvěří. Vlk ani rys to není a medvěd představuje riziko napadení člověka. Navíc je všežravec, v zimě většinou spí a je dobře přizpůsobivý podmínkám lidské civilizace. Jakmile objeví místa s hospodářskými zvířaty nebo turisticky atraktivní oblast, stane se lovcem v ohradách a vymetačem odpadkových kontejnerů, takže jeho působení v roli regulátora je omezené. Tudy tedy cesta nevede.

Před několika lety proběhly i v našich médiích informace o tom, že ve Velké Británii byly ve volné přírodě, ale i v okolí velkých měst jako Londýn nebo Birmingham, spatřeny blíže neindetifikované velké kočkovité šelmy. Na základě náhodných svědectví a několika málo objevených stop usoudili odborníci, že se jedná pravděpodobně o levharty, případně jaguáry nebo pumy americké, kteří utekli svým soukromým majitelům nebo byli jimi vypuštěni na svobodu. Podle různých odhadů jich na území Anglie žije až několik desítek. Není ovšem známo, zda se rozmnožují. Potravy zřejmě mají dost, protože škody na hospodářských chovech nebyly hlášeny, a lidem se důsledně vyhýbají.

Levhart skvrnitý je velká kočkovitá šelma, žijící v mnoha regionálních formách v Africe a Asii. Obývá nejrůznější prostředí, od polopouští, přes stepi, buš až po tropické pralesy a od nížin až do hor. Stojí na samém vrcholu potravního řetězce a loví širokou škálu kořisti od drobných plazů, ptáků a savců až po velké býložravce a nepohrdne ani opicemi a menšími šelmami. V našich podmnínkách by svůj revír vyčistil od toulavých psů a koček i třeba přemnožených lišek. Lidem se v běžném prostředí vyhýbá a žije natolik skrytě, že většina obyvatelstva by se o jeho přítomnosti nikdy nedozvěděla. Jeho jedinou nevýhodou je snad jen to, že při tuhé zimě by se mohl stáhnout více na jih a už tam zůstat.

Puma americká je největší z tzv. malých koček, to znamená že je více příbuzná našim kočkám divokým (i domácím) než velkým šelmám jako je lev, tygr, levhart a jaguár. Její postavení, zvyky a přizpůsobivost jsou však velmi podobné jako u levharta. Žije od Kanady až po Jižní Ameriku a nikde nemá problém přizpůsobit se místním klimatickým, geologickým a biotopickým podmínkám. Stejně jako levhart stojí na vrcholu potravního řetězce a loví vše, co je schopna zabít a sežrat. V severní Americe jsou její kořistí především jeleni a další kopytníci, ale divoké prase nebo kojot pro ni není žádný problém. Člověku se důsledně vyhýbá.

Vysazením těchto skrytě žijícich predátorů bychom pomohli vyřešit problém přemnožené zvěře v naší republice a obnovit přírodní rovnováhu v oblasti velkých býložravců a divokých prasat. Jedinou podmínkou úspěchu je přesná evidence a přísná ochrana těchto predátorů, zejména před pytláky, obdobně jako třeba u velkých dravých ptáků. Jejich počty nemusí být nijak závratné. Nebudou totiž žít všude, protože je u nás vysoká hustota obcí i obyvatelstva, takže velkým aglomeracím s průmyslovými zónami jakož i turistickým centrům se budou vyhýbat. Při rozloze teritoria cca 50-100 km2 na jedince by jich stačilo na pokrytí našeho území jen několik stovek. V průběhu řádově 10 – 30 let by se dala taková introdukce realizovat. Stačí jen chtít.

Rozdělovník:

Kancelář prezidenta republiky

Úřad předsedy vlády

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo zemědělství

Asociace krajů ČR

Svaz měst a obcí ČR

Agrární komora ČR

Lesy České republiky

Českomoravská myslivecká jednota

Český svaz ochránců přírody

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. A co havárie reaktoru TMI-2 ? Dle Drábové se nelišila od rozsahu poškození reaktoru v Černobylu

Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. A co havárie reaktoru TMI-2 ? Dle Drábové se nelišila od rozsahu poškození reaktoru v Černobylu

Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. Jak to tedy bylo? Výbuch v Hirošimě byl rovnocenný asi 13 kilotunám TNT (54 TJ). Podle největších odhadů účinek výbuchu v Hirošimě okamžitě zabil asi 70 000 lidí.

Napřed Trump v bývalém velkoskladu internoval stovky mexických dětí, pak „na žádost demokratů“ souhlasil,  že hranici s Mexikem nebude chránit betonová zeď, ale ocelová bariéra. Na sumě 5,7 miliardy USD (cca 127 miliard Kč) šéf Bílého domu trvá.

Napřed Trump v bývalém velkoskladu internoval stovky mexických dětí, pak „na žádost demokratů“ souhlasil, že hranici s Mexikem nebude chránit betonová zeď, ale ocelová bariéra. Na sumě 5,7 miliardy USD (cca 127 miliard Kč) šéf Bílého domu trvá.

A máme tady další sebestřednost amerického prezidenta Donalda Trumpa; imigrační smlouva s Mexikem, která odvrátila uvalení cel na mexický dovoz do Spojených států, obsahuje ve skutečnosti víc, než je v ní psáno, uvedl to 12. června 2019, když na Twitteru napsal, že Mexiko se zavázalo udělat pro omezení migrace víc, než stojí ve smlouvě. Později prohlásil, že „v dohodě je cosi, co Mexiko velmi brzy oznámí“. Nevěří prý, že by Mexiko existenci „neveřejné části“ migrační dohody popíralo.

Je Británie výkladní skříní demokracie, či jen chaosem populismu?  Proč? Jelikož místo premiérky Mayové, co hlasovala proti brexitu, nastoupí do čela vlády asi šašek Boris Johnson, co veřejně lhal

Je Británie výkladní skříní demokracie, či jen chaosem populismu? Proč? Jelikož místo premiérky Mayové, co hlasovala proti brexitu, nastoupí do čela vlády asi šašek Boris Johnson, co veřejně lhal

Kdepak asi skončí Velká Británie, dnes varovný příklad světové demokracie? Podle  ankety z 12. června 2019 by konzervativci s ohledem na jednokolový volební systém, ve kterém vítěz „bere vše“, obsadili v parlamentu 395 mandátů. Labouristé by byli druzí se 151 poslanci. Liberálové by skončili až čtvrtí s 26 křesly a Faragova strana by jako v minulosti „ostrouhala“. Třetí by byla Skotská národní strana s 59 zástupci v dolní komoře britského parlamentu.

Když studenti v nejbohatším městě světa Hongkongu místo studia demonstrovali, jejich rodičům z toho vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, jelikož za ně platí ročně školné 21 tisíc dolarů (411 tisíc korun)...  z toho vstávají vlasy hrůzou na hlavě, jelikož za ně platí ročně školné 21 tisíc dolarů (411 tisíc korun)...

Když studenti v nejbohatším městě světa Hongkongu místo studia demonstrovali, jejich rodičům z toho vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, jelikož za ně platí ročně školné 21 tisíc dolarů (411 tisíc korun)...

Anální Šámalová bude šílet presstitutskou radostí; Hongkong 15. června 2019 oznámil, že odloží schvalování zákona o vydávání osob podezřelých z trestného činu, oznámila správkyně Hongkongu Carrie Lamová. Legislativní návrh vyvolal masové protesty, neboť by umožnil vydávat provinilce i do komunistické pevninské Číny. Již svolaná demonstrace se ale v neděli stejně uskutečnila...

Poslední domácí zprávy