• Neděle, 08. prosinec 2019
  • Svátek má Rukojmí Květoslava

Miroslav Grossmann: „Rakva – Tour“ aneb jak mluví čeští řidiči
Počet návštěv: 2963

Miroslav Grossmann: „Rakva – Tour“ aneb jak mluví čeští řidiči

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

„Silnice je dlouhá nit, uhání a uhání, nemůžeš ji zastavit, štvi se, jak chceš na svých kolech… Točíš zprava doleva, i když ruka umdlévá, proto dobrý pozor dej, jak najíždíš serpentýnu…“ 

Toto jsou slova českého textu slavná francouzské šoférské písně (v originále Les routiers) z poloviny minulého století, kterou zpíval francouzský šansoniér Yves Montand, a v české verzi Jiří Vašíček.

Šofér (z francouzského chauffeur) či řidič je profese masově zrozená až první světovou válkou, profese, která vždy vyžadovala a vyžaduje nejen technické schopnosti a znalosti, fyzickou kondici a psychickou odolnost, ale i zvláštní schopnost „splynutí“ člověka s technikou, s motorovým vozidlem. Není to tedy povolání pro každého.

Dnešní šoféři jsou již značně specializovaní, nejpočetněji jsou v městské hromadné dopravě (MHD), ale nejprestižnější, ale i nejnáročnější je práce řidičů dálkové dopravy jak zboží – kamionů, tak lidí – dálkových osobních linek a zájezdových autobusů (mnozí řidiči však vykonávající práce obojí, jak řízení kamionů, tak autobusů). Jejich práce přináší stálou komunikaci, jak vnitřní, tedy mezi samotnými šoféry (mobil je nezbytností), tak i vnější – s osazenstvem autobusů, policisty, celníky, adresáři dopravovaného zboží, ale i s dispečinkem mateřské firmy. A právě tato zvýšená míra potřeby komunikace, jak vnitřní, tak vnější, dala vzniknout i českému řidičskému slangu.

Řidičský slang je silně regionálně ovlivněn, například na jižní Moravě je patrný vliv brněnského hantecu, specifického mládežnického slangu, desítky let panujícímu v Brně a okolí.

K výkonu řidičského povolání je třeba mít řidičský průkaz příslušné kategorie, tedy „noty“. Někdy se však stane, že řidičský průkaz je odebrán, tedy „noty jsou v čistírně“. A „mokrý noty“ jsou právě vydaný řidičský průkaz.

Rozeznání jednotlivých řidičů pomáhají jejich přezdívky, často podle jejich podoby, tedy „Vousáč“, „Dlouhán“, „Holohlavý“ nebo oblíbeného téma hovoru, kterým je jeho pes, takže má přezdívku „Pes“. Ale řidič může přezdívkou převzít jméno svého milovaného psa, a tak se z něj stává „Beník“ nebo „Šuplík“. A nový mlady řidič je pochopitelně „Junge“.

Autobus obecně je „bas“, „kára“, kočár“, dle výkonu „žihadlo“, „dělo“ či „šunka“ a konkrétní autobus získává svoji přezdívku často podle vnější podoby – „Fialová kráva“, „Strakatý koráb“ nebo podle místa původu – „Fero“, tedy autobus slovenské produkce. Obdobně „Rejže“ je označením vozidla výroby japonské.

Osazenstvo zájezdových autobusů, se kterým musí řidiči trávit mnohé týdny v aktivním kontaktu, je také náležitě ohodnoceno. Je-li v osazenstvu výrazně zastoupena věková skupina 70+, což je například u poznávacích zájezdů časté, zájezd nabývá charakteru „Rakva – Tour“. A potměšilí řidiči nabízejí zastavit u cukrárny na rakvičky a věnečky. Zájezd pubelescentů nese označení „FKZ“ (fakani zatracení). Cestující obecně jsou „pasoši“ nebo „pacienti“. Některým z „pacošů“ musí řidiči věnovat zvýšenou pozornost, zvláště těm, kteří neustále požadují otevření zavazadlového prostoru autobusu, aby se mohli prohrabat ve svém zavazadle – „hraboši“ či pravidelně pozdě chodící „brzdy“. 

Řidiči zájezdových autobusů také nabízejí přímo ve vozidle základní sortiment nápojů, tedy provozují „bufet“, kde specialitou je černá káva „čurabelka“, mající vliv na počet následujících zastávek autobusu. Celkem oblíbenými z řad „pacošů“ jsou u řidičů „kaliči“

(pijani alkoholických nápojů), protože mají kladný vztah k řidičskému „bufetu“, nikoli ovšem ve stadiu „notářů“ (notorických alkoholiků), protože ti sice také rovněž vydatně čerpají z „bufetu“, ale přináší také nejrůznější problémy.  

U zájezdů je mimořádně důležitá funkce vedoucího zájezdu, a to i pro řidiče. Toto se projevuje i v řidičském slangu; je zajímavé, že mimořádně kladné i mimořádně negativní hodnocení práce vedoucího zájezdu má svůj původ v jazyce ruském. Pro mimořádně úspěšného průvodce se užívá termín „rukovoditel“, a pro až čítankově neschopného - „chuj“.

Řidiči se musí starat o pravidelné tankování paliva, tedy „brát ropu“, na kterou potřebují peníze, takže „mít drobné“.  

Řidičský slang obnáší i vlastní označení pro jednotlivé navštívené státy. V zásadě platí, že země na východ od řeky Moravy jsou „Orient“ a země na jih „Jurský park“. Sousední Německo, ale i Rakousko ještě stále zůstává „Rajchem“, návštěva Francie je cestou k „Frantíkům“, obdobně Maďarska k „Feferonům“ či Itálie k „Makaronům“. Zajímavé je pojmenování Anglie - „Polská kolonie“, protože řidiči se tam s velkou frekvencí setkávají s Poláky a polštinou, zvláště při „štaflu“ – místě nakládky a vykládky zboží. Ale jet do Polska, to je jet do „Pšonska“. Jet „na kytky“ je cesta do Holandska, a nemusí to být jen v době proslulých výstav tulipánů.

Hovoru o pašování neboli „kontrabandu“ se řidiči zásadně vyhýbají, dělá to silný dojem, že významu tohoto termínu vůbec nerozumí, ovšem pro celníky používají jen velmi nepěkné vyjádření „buzeranti“.

Policisté v zahraničí jsou titulováni obdobně jako v Česku, tedy „chlupatí“, „čerti“, ale i „benga“. I od nich, stejně jako v Česku, je možné dostat pokutu – „flastr“. 

Málokterý řidič je zároveň i majitelem kamionu či autobusu, a tak nájemní řidiči, kteří si jsou vědomi svého postavení, o majiteli dopravních prostředků hovoří s úctou sobě vlastní, jako o „Pánu velkomožném“.

Šťastnou cestu!

Miroslav Grossmann

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

03.08.2017 21:19

Každá kategorie pracovníků má svůj azyk,kterému málokdo cizí rozumí. Proč by řidiči,měli být výjimkou?Nehledě k tomu,že část slovníku používají i ti,kterým se říká nedělní.Ti sice na silnicích překáží svou pomalou,údajně bezpečnou,jízdou.Mezi kamioňáky se rozmohl nešvar,že jednomu to jede o čtvrt kilometru za rok rychleji,tak se pustí dopředjíždění jného kamionu. Slovník,určený ostatními vůči takovému řidiči,je veřejně nepublikovatelný.


 
Blíží se Vánoce, ty nejkrásnější svátky v křesťanském světě; Američané se rovněž ve svém farizejském pokrytectví skrývají za Boží lásku, přičemž už přes 200 let přinášejí

Blíží se Vánoce, ty nejkrásnější svátky v křesťanském světě; Američané se rovněž ve svém farizejském pokrytectví skrývají za Boží lásku, přičemž už přes 200 let přinášejí "demokracii" a vraždí po celé planetě.

Jednou z ukázek USA, země neomezených možností a splněných přání, bylo během desetileté americko-vietnamské války se třemi miliony zavražděných Vietnamců a Laosanů, též vánoční bombardování Hanoje koncem šedesátých let, kdy nechal pouze prezident Richard Nixon shodit větší množství bomb, než kolik bylo svrženo na Drážďany během druhé světové války. Šlo bezpochyby o nejbrutálnější nálet v historii. 

Zase je 18. prosinec 2011, datum skonu Václava Havla. Ať je mu země lehká, byť nechal zmizet svazky StB se svými kamarády z „mokré čtvrti“; od Petra Cibulky si za to vysloužil nesmrtelnou větu:

Zase je 18. prosinec 2011, datum skonu Václava Havla. Ať je mu země lehká, byť nechal zmizet svazky StB se svými kamarády z „mokré čtvrti“; od Petra Cibulky si za to vysloužil nesmrtelnou větu: "Vašku, jsi prase, jsi prase, jsi hovado“

Tak si opět připomínáme 18. prosinec 2011, datum skonu Václava Havla. Nyní pokus o připomenutí mého nezvyklého nekrologu; o mrtvých jenom dobře, budiž jim země lehká, nicméně není od věci dodat, že díky němu byla vyměněna naše svoboda za lichvu exkomunistických oligarchů.

Proč světu vadí islámský terorismus bez výhrad, kromě muslimských vrahů z Číny, krvežíznivých Ujgurů; prý vězňů absurdistánu. A co potom byli saúdskoarabští atentátníci z 11. září 2001...?

Proč světu vadí islámský terorismus bez výhrad, kromě muslimských vrahů z Číny, krvežíznivých Ujgurů; prý vězňů absurdistánu. A co potom byli saúdskoarabští atentátníci z 11. září 2001...?

„Čína roste, Čína je silná, Čína má tak velký trh! Každý to opakuje – a tím přikrmuje zlo. Všichni víme, jaké zločiny má Komunistická strana Číny na svědomí,“ říká v rozhovoru pro ČT24 Rušan Abbásová, proslulá ujgurská aktivistka. Dobře ví, o čem mluví. Její rodinu prý spolkl koncentrační tábor.

Poslední domácí zprávy