• Úterý, 26. květen 2020
  • Svátek má Rukojmí Filip

KDYŽ PREZIDENT JEN PROROKUJE…
Počet návštěv: 2440

KDYŽ PREZIDENT JEN PROROKUJE…

Každý evropský přístav byl plný lodí, těch velkých, transportních. Po širokých můstcích na lodě nastupovaly postavy zahalené od nohou až po hlavu - včetně. Byly jich nekonečné řady – a mne napadlo, jestli nejsem svědkem novodobého DNE „D“.  Lodě pluly pod vlajkami evropských států. Nejvíce bylo německých, pak francouzských, anglických, holandských, italských a španělských. Lodě s americkou vlajkou tam nebyly žádné. Zdálo se mi, že jedna loď měla vlajku našeho státu, ale pak jsem tuto vizi zamítl prudkým zavrtěním hlavy: „My přece už žádnou flotilu nemáme, všechny lodě byly prodány kamarádem pána s hranatou hlavou a jízlivým úsměvem. „Škoda,“ pomyslel jsem si. „Ztratili jsme jedinečnou příležitost se zařadit do společenství moudrých, kteří se přičinili a začali vracet občany afrických zemí zpátky do jejich domoviny.“

Pak lodě vypluly za mohutného houkání lodních sirén. Lidé na břehu spínali ruce, kněží mezi nimi žehnali a znamenali křížem flotilu odvážející imigranty zpátky k africkým břehům, aby tam znovu vybudovali své země v potu tváře…

   Někdo se mnou zatřásl. „Vstávej, na internetu hovoří pan prezident o nebezpečí, které nám hrozí…“ Sotva jsem si stačil uvědomit, že to vše byl jen sen, má hodná žena, teď však strašně vystrašená, mi před oči strká obrazovku notebooku. Ještě špatně vidím, ale i tak rozeznávám marciální postavu prvního muže státu a ještě blahobytnější postavy, jimiž je obklopen. Prý nějaký hejtman a nějaký řezník. Tácy s vepřovým, v pozadí hladové oči členů ochranky.

   Písmenka textu se míhají před mýma očima ještě zalepenýma spánkem. „Utečenci z islámských zemí nebudou respektovat české zákony, ale budou se řídit zákonem Šaria, praví prezident. „Nevěrné ženy budou kamenovány, zlodějům se budou utínat ruce…“(To budeme národem bezrukých - a jak budou politici mačkat tlačítka při hlasování..? Takové hloupé otázky mi letí hlavou.) Brrrr, otřesná představa, kterou nastolil prezident při návštěvě Zlínského kraje…  

   „Myslí to vážně?“ chvěje se hlas mé hodné ženy.

   „To víš, že ne,“ chlácholím ji. „Vždyť prezident je přece vrchním velitelem armády České republiky. Kdyby takové nebezpečí hrozilo, vydá rozkaz k mobilizaci a armáda dostane konečně příležitost bránit naši zemi se zbraní v ruce. Nebude třeba žádných podzemních hnutí, národního odboje v ilegalitě. Národ povstane jako jeden muž a svou zemi ubrání za cenu jakýchkoli ztrát…“

   Oči se mi opět zavíraly, žena s pocitem klidu odnesla z ložnice notebook a vrátila se k domácím pracím.

   Usnul jsem, zřejmě zase tvrdě – ale co to? Otevírá se nějaká hora – no ne! Vždyť je to Blaník! Z hory harcují rytíři v oceli, jen štíty jsou nějak podivně matné. Samozřejmě, jsou pokryty hamatnými kusy bůčku a šunky. Rytíři jsou v první linii a za nimi – to jsou přece PSOHLAVCI! Jejich pláště vlají ve větru a po boku statným Chodům klušou velicí psi. A v dáli se rýsuje třetí vlna bojovníků. V jejich čele širokoplecí muž s páskou přes oko a s palcátem v ruce. „Hrrr na ně, děti, hrrr na ně!“ A husitské vojsko se žene s vozovou hradbou na pomoc rodné zemi.

 

   Zřejmě pláču – dojetím. Taková soudržnost ve chvíli nejtěžší. Chvílemi mi v uších zní husitský chorál, chvílemi zaznívají slova chůvy princezny se zlatou hvězdou na čele: „Ti je hnali, vidlemi a…“

 

   Spím spánkem dítěte, klidně, s úsměvem na rtech. Vždyť co se nám může stát, když máme takové obránce naší suverenity, naší kultury? Zloději budou bezrucí a naše ženy nás budou oblažovat svou krásou, protože nebudou muset nosit burku…

  Nu, není to krásná představa?

                                                                                              Štěpán Neuwirth

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Proč  když Hašek (lední hokej), může, já (lehká atletika) nemůžu?

Proč když Hašek (lední hokej), může, já (lehká atletika) nemůžu?

Ještě před měsícem nebo snad ještě před týdnem, by mě to ani nenapadlo, ale když jsem se z médií dověděl, že Dominik Hašek z titulu své úspěšné hokejové kariéry zvažuje možnost kandidovat na úřad v zemi vůbec nejvyšší (čili prezidentský), a to tedy proto, že útočníkům soupeře, kteří se ocitli v blízkosti jeho branky šlo v důsledku jeho humpoláckého agresivního brankářského stylu prakticky o život, bácla mě ta myšlenka přímo mezi oči.

Poslední domácí zprávy

QUO VADIS, ODS?

QUO VADIS, ODS?

Institut Aleny Vitáskové z. s. (IAV) podal podnět na pozastavení, případně rozpuštění činnosti Občanské demokratické strany...