• Úterý, 31. březen 2020
  • Svátek má Rukojmí Kvido

VE ZKRATKÁCH…
Počet návštěv: 868

VE ZKRATKÁCH…

Jsem znechucený z toho, co se děje. Jakkoli si říkám, že moje pocity mohou pramenit z postupujícího stáří, přece jen vnímám nálady ve společnosti, které optimismem nepřekypují.

   Politika a zločin jedno jsou. Mario Puzzo napsal svého času dílo KMOTR. Plasticky vylíčil metody mafie, která si nevybírá prostředky a bez skrupulí zabíjí, aby zbohatla. Pravda, píše o Americe z konce 19. a začátku 20.století. Viděl jsem mnohokrát zfilmovanou verzi tohoto románu a díky tomu stále intenzivněji podrobuji analýze to, co probíhá v České republice od 17. listopadu 1989.

   Přečetl jsem si rozhovor s panem Robertem Šlachtou, bývalým šéfem protikorupčního útvaru.  Věřit, nevěřit? Stejné otázky je možno však položit ve spojení s dalšími jmény vysoce postavených lidí. Z minulosti i současnosti. Věřit, nevěřit? Kde je pravdy více než lží? Není nakonec pravda jen tenounkým povlakem nad hlubinou Zla?

   Rozhodl jsem se ukončit publicistickou a spisovatelskou práci. Došel jsem k závěru, že všechny důvody, které mě vedly ke psaní, skončily, ztratily smysl. Knihy se nečtou, lidé jsou unaveni ať už přemírou informací, či kvalitou předkládaných děl. Nedávno jsem poslouchal jednu paní, která tvrdila, že psaní je možno naučit. Pokud měla na mysli znalost jazyka a pravopis, pak s tím mohu souhlasit. Zřejmě proto také píší lidé bez talentu a na trh se tak valí denně stovky nových „děl“. Nikdo je nečte. Klause dnes nabízejí ve výprodeji za 9 Korun českých. Většina výtvorů tzv. autorů končí po vytištění buď ve skladech, nebo jde přímo do stoupy, aby se z toho zbytečně potištěného papíru stal papír balící.

   Byl jsem odchován na Ivanu Olbrachtovi a jeho knize Nikolaj Šuhaj Loupežník. V mé knihovně naleznete pana Bezruče, Nerudu, Jana Skácela a další české, ale i světové autory. Pouští a pralesem, Na východ od ráje, Ohněm a mečem… Jeden literární skvost vedle druhého. Příběhy vyfabulované díky znalostem dějin národů, jejich kultury a životního stylu, příběhy utrpení, krve, obrody, ale i ztráty iluzí. Tolstoj, Čechov – jedni z mnoha ruských autorů, kteří mě oslovují i dnes. Totéž bych mohl říci i o mnoha českých autorech, většinou už nežijících. Chce se mi zvolat: „Vstaňte Karle Čapku, pane Hašku, pane Jirásku, paní Boženo Němcová, vstaňte a podívejte, kam náš národ došel, kdo ho vede a kam ho vede?!“

   Dívám se na známého politika a jeho krásnou ženu. Říkám si: „To je žena kypící ženstvím a nedivím se štíhlé postavě jejího muže. Moje dospívání bylo do problémů sexuální výchovy uvedeno slovy mé babičky: „Dobrý kohout nikdy neztloustne…“ Když se však objeví na obrazovce televize jiný, ale tentokrát boubelatý politik, tak mi tato věta vždy zazvoní v hlavě.

   Skončil jsem se psaním. Příběhy, které – snad – ještě prožiji, si ponechám jen pro sebe. Možná je povyprávím přátelům až se s nimi setkám na nějaké lovecké chatě, nebo když mě přijdou navštívit. Asi si budeme připadat jako vyděděnci, jako přeživší v procesu zániku toho, co nám bylo a je svaté. Někdy se budeme i bavit nad výroky politiků, jako třeba nad větou pana Michálka z pirátské politické strany; cituji: „I prezident Masaryk, když nevěděl, tak se podíval na internet…“ Boží člověk, ten Michálek. Proč boží? Inu, moje babička někdy spráskla ruce, když někdo pronesl podobnou hovadinu, a zvolala: „Boží prostoto!“ Z toho usuzuji, že moje babička blahé paměti měla více selského rozumu než ti, kdo si říkají „politici“ nebo dokonce “elita“ národa. 

   Nemohu a nechci radit, protože se necítím k tomu být oprávněný. Ale nedá mi, abych necitoval dávnověkého filozofa. Tak tedy HORATIUS: SCRIBENDI RECTE SAPERE EST ET PRINCIPIUM ET FONS. (Zdravý rozum je pramen i počátek dobrého psaní.)

   Tak hodně zdaru – AUTOŘI…

Štěpán Neuwirth

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

10.12.2019 19:32

Lze jenom souhlasit s panem Neuwirthem,ale i s panem Přibylem.Jenom je smutné,že se národ stejně věnuje cizí kultuře a na tu svou zapomíná,nebo se ani nechce věnovat velikánům českých dějin.Dokonce si myslí,že ti zmiňovaní spisovatelé se nedají číst!Vůbec si neuvědomují,že oni je nemohou číst,protože jejich inteligence jim to nedovolí.Laicky řečeno,nechápou,o čem je vlastně řeč.Následky moderního školství.


 

10.12.2019 12:16

Motto: ...FIDEM QUI PERDIT, NIL POTEST ULTRA PERDERE...Kdo ztratil důvěru, nemůže již nic víc ztratit. ...Vzpomínám na libreto opery Libuše od Bedřicha Smetany. Krom Libušina proroctví zde zaznívá poselství o zkušeném stáří, kdy byli ctěni "kmeti a Leši vespolek". Zkušenosti starců byly poučením pro nastupující potomstvo. Rady moudrých se hojně využívalo, protože v jejich přežití byla inspirace pro ty, kteří ještě životní zkušenosti neměli. Přežívali díky radám těch, jenž věděli, jak na to. Je škoda vzdálit se od poradního ohně. I ty úvahy, které zde vycházejí, mají nemalou čtenářskou obec. Pokud publikujete několikrát týdně, vznikne určitý počet čtenářů, kteří si Vás budou vyhledávat. Nic nebrání v tom, abyste mohl být "světýlkem ve tmách" a dělil se o Vaše životní zkušenosti s těmi, kdo ocení Váš nadhled, zkušenosti, zkrátka přínos. Počet čtenářů při častějším publikování není zanedbatelný. Za měsíc, za rok to je počet, jenž je stěží při knižním zpracování dosažitelný. Skepse zabraňuje předávat své zkušenosti "nevidícím, neslyšícím". Je černou dírou myšlenek, které se pak ztrácejí do neznáma. Můžeme účinně varovat před blížící se katastrofou. Ale abychom tohoto stavu duše dosáhli, musíme s pokorou hodnotit svůj život. I my jsme byli mladí a nezkušení. Ne všechno se nám podařilo tak, jak jsme si zamanuli. Hledali jsme svou cestu. Ta bývá trnitá, plná bodláčí. Je třeba po sobě zanechat stopu. Jenomže stopa s odstupem času mizí, smyje ji déšť, až nakonec zmizí beze stopy. Proto je třeba se běhu času a skepsi postavit. Vzdorovat se dá pouze tím, že se neustále stavíme ke společenským, politickým problémům aktivně. I na čekané se objevují kromě zvěře myšlenky, jež se po literárním zpracování stanou inspirací pro ty, kteří (zatím) nemají čas na objevování kouzel přírody. Proto jsou hluší k varování. Ale i na těch, kdo dnes prožívají své mládí, zapracuje čas. Budou pátrat po moudrosti předků. Ta jim umožní překročit svět tápání, poznávání do světa poznání. Ale to je proces, jenž nelze naordinovat. Ten si musí sám každý prožít a vyzkoušet na vlastní kůži. ....Mějte se hezky. PS: Tak pište, prosím, dál a neházejte flintu, co si nosíte na posed, do žita....JP.


 
Pravidla reinkarnace? Ráno vstát a zakřičet, že věci, které mu právě ukázali lámové, patřily 13. Dalajlámovi a abrakadabra, na světě byl Dalajláma čtrnáctý, oslavující 80. let svého vysvěcení…

Pravidla reinkarnace? Ráno vstát a zakřičet, že věci, které mu právě ukázali lámové, patřily 13. Dalajlámovi a abrakadabra, na světě byl Dalajláma čtrnáctý, oslavující 80. let svého vysvěcení…

Úřady, školy a instituce vlajku Tibetu vyvěšují 10. března jako symbolické připomenutí protičínského povstání v roce 1959, při kterém údajně zahynulo nejméně 80 000 Tibeťanů. Spolek Lungta i v letošním roce v České republice koordinuje kampaň Vlajka pro Tibet…

Kdo je kdo

Kdo je kdo

Rozpor mezi slovy a činy. Zpravidla krizová situace odhalí takové počínání nejen v mezilidských vztazích, ale také ve vztazích mezi státy a spojenci.

 

Poslední domácí zprávy

Kdo je kdo

Kdo je kdo

Rozpor mezi slovy a činy. Zpravidla krizová situace odhalí takové počínání nejen v mezilidských vztazích, ale také ve vztazích mezi státy a...

Infekční snění

Infekční snění

Karanténa doprovázející současnou pandemii zasáhla do životů nás všech. Vytrhla nás ze zaběhaného rytmu našeho bytí a způsobila to, nač...