• Úterý, 18. leden 2022
  • Svátek má Rukojmí Vladislav

GENIALITA, STUPIDITA, ŠÍLENSTVÍ
Počet návštěv: 2987

GENIALITA, STUPIDITA, ŠÍLENSTVÍ

Když jsem téměř před dvaceti lety dělal rozhovor s primářkou psychiatrického oddělení FN Ostrava na téma DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ, mimo jiné řekla, že tyto diagnózy mají stoupající tendenci. Současné oficiální informace to potvrzují a udávají, že se s různou formou psychických problémů léčí více než dvacet procent obyvatel České republiky. Tedy více než dva miliony našich spoluobčanů! Nabízí se však rovněž otázka: A kolik psychopatů není v péči psychiatrů?

    Z historických análů připomínám jen dva šílence, kteří mají na svědomí statisíce a miliony lidských životů: Caligula a Hitler. Vynořili se odněkud, lidská zaslepenost je přivedla k moci, kterou pak proměnili na krvavá jatka. Z doby římského císaře nemohou pochopitelně existovat filmové záběry, kdežto z počátku dvacátého století máme k dispozici nekonečnou řadu filmů a na nich tleskající, zfanatizovaný dav vítající génia, který uvrhl svět do šílenství válečného konfliktu, který – zatím – nebyl překonán. 

   Jak se praví: NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY!

   Napadlo mě to, když jsem si přečetl článek Miloše Čermáka – CHVÁLÍM VÝSTŘEDNOST, TLESKÁM LIDEM, JAKO JE ŘEPORYJSKÝ STAROSTA.

   Nevím, co autora více nadchlo, zda nahý zadek nebo pitvorné grimasy potomka někdejšího baviče? Další komentátoři obracejí dění v jedné pražské čtvrti ze všech stran. Zatápějí pod ohništěm senzací, grilují každou informaci, aby chutnala pikantně, jak je to v současné novinařině zvykem. Inu, krvavá tragédie na traumatologické ambulanci FN Ostrava pomalu ztrácí na aktuálnosti, takže se chopili jiného tématu, který jim pomáhá zaplňovat stránky novin.

   Jsem ochoten věřit, že se dočkáme hesla: NOVOTNÝ NA HRAD! Tentokrát by se tam nejezdilo na koloběžce, ale běhalo po chodbách s nahými zadky. Pokud se lid v Podhradí chce něčeho takového dočkat, tak ať tleská. Ona totiž pražská veřejnost je svou vstřícností vůči těm, kdo později se odplatili krví a násilím, pověstná…

   Zbytku našeho národa doporučuji, aby se naučil rozpoznávat genialitu, stupiditu nebo čiré idiotství. Je sice těžké včas rozpoznat dělítko mezi jedním, druhým nebo třetí, protože hranice mezi těmito duševními stavy je vskutku velice tenounká, ale rozpoznáme-li to včas, můžeme zabránit katastrofě!       

Štěpán Neuwirth

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

15.12.2019 19:24

Pane Neuwirthe,tentokrát s Vámi nemohu souhlasit.Stále považujete pražské obyvatele za darebáky a ostatní za svatoušky.Novotného si zvolil tamní občané,což je pravda.Ale další už jsou ze všech možných koutů republiky a ti určují směřování politiky.Odkud je Hřib,odkud je pirát Bartoš a třeba Fiala z ODS a tak můžeme pokračovat.Nejvíce je v Praze Moraváků a právě oni jsou ti,co volí tuto sebranku.Kdejaký Moravák se cpe do Prahy,viz např.Baroš či Ujfaluši,k tomu přiberte Drahoše,Koláře,Udženiju a Babiše a nevidíte ani jednoho Pražáka..Vstřícnost těch,kdo se odplatili krví není specialita Prahy.Totéž bylo v Brně či Olomouci.Jen si to dnes nechtějí tamní občané přiznat.A nakonec to bylo Brno,které vyslalo oficiální delegaci s omluvou sudeťákům,ne Praha.V Plzni umožnili jednání sudeťáckého spolku,ne v Praze.Věnujte se raději svým povídáním o naší přírodě.V politice jste poznamenaný svou Moravou a Slezskem.Bohužel!


 

15.12.2019 10:11

Motto: ...Každý je sám svého štěstí strůjcem. …..Toto přísloví je zjednodušená verze normálnosti. Kdyby tomu tak bylo, tak bychom bez problémů rozpoznali zrno od plev. Ve skutečnosti ke štěstí potřebuje každý člověk souhru dobrých náhod. Záleží na tom, v jaké kolébce ho rodiče hýčkali a sudičky byly milosrdné. Co je to normální člověk...? Osobně si dosazuji schopnost přizpůsobit se, objevit včas svůj talent, prosadit se v konkurenci a v rámci svých možností vést spořádaný život. V tomto úsilí nám musí pomáhat to, co je mezi nebem a zemí. Sebevětší talent zapadne, pokud se nedostane do prostředí, které tomu talentu nedá vyniknout. Mnohdy pomůže náhoda. Zpěvák Enrico Caruso byl objeven díky náhodě, že zazpíval, jako mlynářský učeň, na místě, kde byl tou dobou člověk, který neváhal a nabídl mu studium zpěvu. Do té doby nosil pytle s moukou. Jeho šťastnou hvězdou se stal Pasqual Simonelli, který ho protlačil do metropolitní opery v New Yorku. Příběh Emy Destinové známe. Nebyla přijata do Národního divadla. Pěvecké osudy těch dvou megahvězd se v Metropolitan setkaly. A tak to, co považujeme za normální, tak zcela normální není. Je to souhrn skutečností, které navozují úspěšnost či zapomnění. Žijeme si své všední osudy, máme své zvyky i zlozvyky a přesto je nám nějakým neznámým procesem dopředu nalajnován život. Kdo nemá hudební sluch, nemůže se stát hudebníkem. Jeho talent, předpoklady, se budou utvářet v mezích daného stavu. Zde se musíme smířit s osudem. Ten nás obdařil různými schopnostmi a dovednostmi. A tak se všichni ocitáme v pohádce o lišce a čápu. Zatímco čáp nemůže vyzobat potravu z plochého talíře, liška se nedostane svým čenichem do džbánu. Prozřetelnost to zařídila tak, že si nemůžeme navzájem lézt do zelí. Přesto se normální chování dá definovat. Je to vstřícnost a důvěra k nejbližším lidem, k těm, kteří jsou součástí našeho JÁ. Je to schopnost pomoci a vzájemná důvěra. V pevném rodinném zázemí je zrod našich koníčků i úvah, jež dáváme k dispozici, k posouzení široké veřejnosti. Naše koníčky jsou založeny na pochopení těch, kteří nám je umožní a radují se z nich. Do takového zázemí se vždy rád vrací člověk, jemuž zavonělo troubení jelenů, chrochtání divočáků, pobíhání srnčí zvěře a věčná plachost kličkujících zajíců. To jsme celí my. Zrod, poznání, talent, schopnost komunikace, studium, a prosazení se v profesním životě. Ale to vše nic neznamená, pokud nejdeme ruku v ruce, bok po boku s životní partnerkou, která nám umožní, abychom si splnili naše sny. Ty se stanou realitou, pokud si vzájemně podáme ruce. V té důvěře se rodí splnění našich tužeb a snů. Snů? Nikoliv, ty se stanou s milovanou ženou našeho života realitou. Píšete krásně. Dýchám vzduch lesa, pachu tlení, vnímám romantiku a bojím se, abychom o to krásno nepřišli. Jistě znáte osobně tu křišťálovou studánku, kam srnci, laně chodí pít. Dodnes nosím plastový skládací kelímek. Dosud nalézám prameny, z nichž se dá pít průzračná voda. Nelze se vzdát z požitků krásy, jež nám nachystala příroda. A na závěr jenom šeptem, ať se ta vysoká nevyplaší: ...Jaké ticho..? Mech, dech vzdech... Ležíš na zádech. ...Jaké ticho...? Bzučení včel, větru šum.....Jaké ticho...? Ptačí zpěv a tvůj dech. ...Vnímám ticho tisíce lesem provoněných zvuků doprovázené lučními kobylkami, co si hrají na cikády. ...Mějte se hezky. PS: Napsal Jiří Přibyl.


 
Kdo se má bát božích mlýnů ?

Kdo se má bát božích mlýnů ?

Náhodou se mi dostal do rukou článek Markéty Chaloupské o obvinění 10 osob kvůli krácení daně se škodou 170 milionů Kč. Zaujala mě v něm dvě jména: uherskohradišťského multimilionáře Pavla Buráně, kterého jsem dosud považoval za nedotknutelného, ne-li přímo chráněného orgány státní moci, a jeho „pravé ruky“ Roberta Juřičky.

Cenu energií mají v rukou politici! Proč jsou v ČR nejvyšší ceny energií?

Cenu energií mají v rukou politici! Proč jsou v ČR nejvyšší ceny energií?

Dopis ze dne 14. 1. 2022 zaslaný ministru průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi, premiéru Petru Fialovi, poslancům a senátorům – ti mají v rukou řešení. Občanskou veřejnost, neparlamentní strany a hnutí zveřejněním dopisu informujeme.

• Žádáme politiky, aby konali • Pracovní skupina „Energie není luxusní zboží“ zaslala politikům dopis • Navrhujeme řešení nastupující energetické krize

Poslední domácí zprávy