• Středa, 14. listopad 2018
  • Svátek má Rukojmí Sáva

Moc nám scházíš, Věrko, dvojjediná ostravská děvuško s nezapomenutelným hlasem…
Počet návštěv: 6379

Moc nám scházíš, Věrko, dvojjediná ostravská děvuško s nezapomenutelným hlasem…

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Máme u nás doma osvědčený očistný rituál; jakmile je třeba se zbavit chmur nad marností současného světa, pustíme si jedinečné písně Věry Špinarové a rázem si tak dezinfikujeme své duše od nákazy zvané lidská zlovůle…

Tento náš obřad míval jednu zásadní výhodu; věděl jsem, že kdykoli budu chtít, můžu se s Věrkou zase někde sejít a dát s ní řeč. Dnes by to už nešlo; zemřela, takže jí nemůžu připomenout, jak jsme kdysi probírali, jestli by měl umělec zemřít přímo při výkonu své profese, tedy na jevišti, což je přání třeba herce Josefa Dvořáka či Jiřiny Bohdalové. Smála se a bez slova jen mírně povzdechla…Výsledek obrázku pro foto olšer izrael chanan ron

Naše první pracovní rande...

Věra Špinarová byla dvojjediná; lidová děvuška z Ostravy, kterou by tato největší její patriotka, byť se narodila v Pohořelicích u Brna, nevyměnila za nic na světě, nikdy proto nepodlehla volání Prahy, přestože měla nabídky nejen z Rokoka a Semaforu. Je to dobře, přišli bychom o interpretační pěvecký poklad; jakmile totiž dostala text a melodii, projevila se její zázračná a fenomenální schopnost s absolutním hudebním sluchem vyzpívat své čtyři oktávy a k tomu vnímat slova textu se svojí jedinečnou empatií, schopností se srdcem do nich vžít a prožívat je, až z toho chodil mráz po celém těle...

Když jsme se setkali poprvé, měla už za sebou angažmá u skupiny Majestic, kde se vystřídala s Marií Rottrovou. S kapelou nahrála svůj první singl Music Box. Pak potkala i svého prvního manžela Iva Pavlíka, který mě s ní seznámil, když pracoval jako pedagog v jednom z ostravských učilišť. Ivoš byl jako šéf kapely dokonalý lovec talentů. Kdyby se živil jako hledač diamantů, třeba by našel i pověstný Cullinam, největší diamant na světě.

Čestným hostem byla i na křtech knih...

Věra byla takový vzácný kámen v surové podobě, na kterém Pavlík vybrousil bezpočet fazet, které její hodnotu ještě navýšily na briliant nedozírné ceny. V roce 1974 se jim narodil syn Adam; říkala mi, že původně chtěli, aby se jmenoval David, ale tehdy to údajně pro mocipány bylo jméno moc sionistické, takže si prý vybrali to křesťanské - Adam...

Pak pro ni Ivo Pavlík objevil melodii Ennia Morriconeho z filmu „Tenkrát na západě“, kterou textař Zbyšek Malý nazval - Jednoho dne se vrátíš. "Herec Jiří Sovák mi před mnoha léty řekl, že kdyby měl každý zpěvák v repertoáru jednu jedinou píseň, u které by už při vyslovení jejího názvu bylo všem jasné, kdo ji zpívá, mohl by být šťastný. Když se dnes vysloví "Jednoho dne se vrátíš", každý hned ví, že je to Špinarka," řekla mi kdysi jako krajskému zpravodaji ČTK v Ostravě.

Zbyšek Malý, dramaturg ostravské ČT, odmítl za tento svůj text vzít peníze, jelikož prý použil stejný název, jako francouzská šansoniérka Mireille Mathieu (Un Jour Tu Reviendras). Šlo sice o podobnou myšlenku, nicméně Malý svým textem naplno ukázal krásu češtiny a ani náhodou francouzskou verzi otrocky nepřekládal. Kdyby své autorství na ochranný svaz přihlásil, nikdo by se na něj nemohl zlobit.

V muzikálu na ledě Mrazík...

Pak ale přišly lapálie; po natočení v roce 1976 ve studiu i se symfonickým orchestrem ČRO, žádným hitem se nestala, byla prý pro rádia příliš dlouhá. Vypadalo to, že se song nepovedl. Teprve při natáčení pořadu Ring si Věra si vzpomněla na „Jednoho dne se vrátíš“ a dodnes nás všechny „chytá za srdce“. Tak z ní tento hit udělal českou Tinu Turner nebo Janis Joplin.

Ivo Pavlík...

Výsledek obrázku pro foto olšer špinarová

Na Věrku vzpomínal i Jarda Wykrent...

Když jsme spolu před časem mluvili v ostravské baru Waldemar, kde jsme před skoro čtyřiceti lety byli poprvé na smaženém kuřátku, kdy tam byl ještě za paní šéfky Čapkové pověstný gril hned u dveří, řekla mi, že má z písničky „Jednoho dne se vrátíš“ svým způsobem mindrák. Posluchači ji vyžadují, ale nevnímají, že kdysi dávno si při jejím zpěvu nastavila vysokou laťku, kterou po padesátce už jen těžko překonává. Proto už neudrží ve vypjatém pěveckém momentu tak dlouhý tón jako dřív…Jaromír Nohavica přišel uctít památku Věry Špinarové.

Jaromír Nohavica přišel uctít památku Věry Špinarové… Herminapress

Inu, pro mnohé kumštýře je to logická úvaha, že když už mají umřít, tak jedině na jevišti. Věrce se to, bohužel, naplnilo, ke smutku nás všech… Scházíš nám, Věrko, dvojjedinná ostravská děvucho s fenomenálním hlasem… Nemusíš se přesto ale jednoho dne vracet, nikam jsi nám totiž ani neodešla, jsi s námi a v nás... Lidská nesmrtelnost je prostě přímo úměrná lidské paměti...

Snímky Břetislav Olšer

https://www.youtube.com/watch?v=6Jf7B-z9ce0

https://www.super.cz/493507-potoky-slz-prolite-za-veru-spinarovou-na-pohreb-prisly-desetitisice-smutnych-lidi-dorazil-i-zdrceny-nohavica.html

ttp://olser.blog.idnes.cz/c/405384/Okudzava-Vysockij-Kryl-Nohavica-pokora-a-ucta-k-pisnickarum.html

Pro homelessáka sto tisíc, aneb Karel Kryl „in memoriam“ ostrouhal…

Hutka o Alexandrovcích… Probůh, kdo je to Hutka…?

http://olser.blog.idnes.cz/c/222261/Medialni-narez-Nohavica-ziska-cenu-festivalu-San-Remo.html

Izraelské osudy - Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

04.04.2017 10:52

"Já jsem světlo"! Ano, Věra Špinarová byla a je tím světlonošem. Kdo by neměl ve svém soukromí bezpečný přístav, do něhož se uchyluje před nehostinným světem? V tom přístavu, ostrůvku našeho duševního vlastnictví, kam se uchyluju pouze JÁ se svými přáními i sny. Necháme tam pronikat pouze to, co je nám blízké a harmonuje s naší duší. Ze šumu vln a bouří provázejích naše bytí je stále zřetelněji slyšet píseň. Ale ano, je to její hlas. Přináší klid a rozjasní naši duši. Je to také nápověď nám, hledačům světla, abychom v okamžiku, kdy naposledy zavřeme oči procitli a vydali se na cestu k tomu, kdo řekl: "Já jsem světlo". ...Mějte se hezky


 
Nacistická svoloč zničila 1 200 synagog, 7500 židovských obchodů a podniků; při pogromu bylo zabito na 100 Židů a přes 30 tisíc jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen

Nacistická svoloč zničila 1 200 synagog, 7500 židovských obchodů a podniků; při pogromu bylo zabito na 100 Židů a přes 30 tisíc jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen

V noci z 9. na 10. listopadu 2018 uplynulo přesně 80 let od židovského pogromu známého jako Křišťálová noc. Nacisté pod záminkou odplaty za atentát na Ernsta von Ratha, který pracoval na německém velvyslanectví v Paříži, vyostřili protižidovská opatření.

17, listopad 1939 - 9 poopravených představitelů studentů, 1 200 jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů, kde mučením zemřelo dalších několik desítek; 17. listopad 1989 - jeden údajný mrtvý student Šmídy

17. listopad 1939 - 9 poopravených představitelů studentů, 1 200 jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů, kde mučením zemřelo dalších několik desítek; 17. listopad 1989 - jeden údajný mrtvý student Šmídy

Nemíním zaplétat do šarvátky na Národní třídě 17. listopadu 1989, kde byl jen jeden fingovaný mrtvý student Šmíd, alias rafinovaný agent Růžička, skutečnou tragédii, která se však neodehrála v devětaosmdesátém, ale o půl století před tím v Dělostřeleckých kasárnách v Praze-Ruzyni.

Na mé straně je zkušenost s romskými azylanty nejen v Kanadě, ale též ve Velké Británii, kam se Romové vydali po vypovězení z kanadských měst do Anglie; aneb Když si na cikány stěžuji muslimové…

Na mé straně je zkušenost s romskými uprchlíky nejen v Kanadě, ale též ve Velké Británii, kam se Romové vydali po vypovězení z kanadských měst; aneb Když si na cikány stěžuji britští muslimové…

Dnes začnu skoro hamletovskou otázkou; je lepší být Romem, nebo muslimem? Mnozí Romové, alias cikáni, jsou svým způsobem lidští, takže se nikdy neopásají dynamitem, neodpálí se v sebevražedném atentátu, aby zabili spoustu nevinných lidí; neprahnou totiž po muslimském ráji a černookých pannách. Nicméně je občas jedna menšina proti druhé; tak by se dala popsat současná situace ve městě Sheffield na severu Anglie.

Bulvár, dezinformace. Jan Schneider novinářce Slonkové totálně rozložil příběh s mladým Babišem

Bulvár, dezinformace. Jan Schneider novinářce Slonkové totálně rozložil příběh s mladým Babišem

Poté, co reportéři webu Seznamzpravy.cz Sabina Slonková a Jiří Kubík zveřejnili reportáž, ve které s nimi ve dveřích bytu hovořil zjevně vyděšený syn premiéra Andreje Babiše, se mezi některými novináři začala událost srovnávat s únosem syna slovenského prezidenta Michala Kováče v divokých devadesátých letech. Bezpečnostní expert Jan Schneider ale celou kauzu vidí výrazně jinak a svůj text nazval „Spíše Sarajevo, než Kováč, aneb politické ejaculatio praecox“ Sarajevo je kauza z roku 1997, kdy Jan Ruml s Ivanem Pilipem počkali, až premiér Václav Klaus odletí do Bosny, a pak jej vyzvali k odstoupení. Babiš byl ve chvíli zveřejnění článku v letadle z Francie do Itálie.

Poslední domácí zprávy

OBDOBÍ HONŮ ...

OBDOBÍ HONŮ ...

Je podzim, období honů. Lovit se dá kdejaká zvěř, od čtyřnohé havěti až po majestátní medvědy (i když ty jen do klece, nebo s uspávacím...

Zdeněk Jemelík, Úder na solár

Úder na solár

V posledních týdnech Andrej Babiš vychutnával plnými doušky svůj politický úspěch. Přecházel z jedné diplomatické akce na druhou, a když už...