• Úterý, 07. duben 2020
  • Svátek má Rukojmí Heřman / Hermína

Chlapec 11
Počet návštěv: 494

Chlapec 11

 Chlapec zvesela poskakoval, bosé nožky pleskaly o chodníček, který ho vedl lesem, nádherným lesem, jemuž kralovaly velkolepé smrky. Otevřenými ústy vdechoval svěží vzduch vonící pryskyřicí. Však také každou chvíli odskočil k nějakému velikánu, aby odloupl kapku, která se přímo nabízela, a vložil vonící pochoutku do úst.

   Osvěžila ho, ale po chvíli vzal pryskyřici do prstů, sežmoulal ji do kuličky a tu pak opatrně položil na zem. Jen tak? Ale ne, ne! Už dlouho totiž pozoroval proud černých mravenců. Vlastně ty proudy byly dva. Jeden putoval někam nahoru, ten druhý se vlnil opačným směrem.

   Chlapci připadalo legrační, jak mravenci obklopili jeho kuličku a snažili se ji kutálet někam nahoru. Pak si povšiml, že jiní vlečou smrkové jehličí, další pak se namáhali s velikou housenkou, pár mravenců se potýkalo s malou muškou, nebo s kousíčkem kůry.

   „No to koukám,“ řekl si Chlapec. „Kam to všechno ti prckové vlečou?“ A šel dál, ale šlapal velice opatrně, aby těm malým pracantům neublížil.

   Netrvalo dlouho a u paty mohutného smrku spatřil velikánskou kupu a na ní hemžení mravenčího národa. Podřepl a ve stejnou chvíli mu zašumělo v uších. Ten hlas už Chlapec znal.

   „Mravenci jsou pracovití, pilní, neúnavní. Je to společenství, které ctí zásadu, že v jednotě je síla a budoucnost. Společně budují, společně se brání. Jen se podívej, jaké dílo vybudovali z drobných větviček, jehličí a listů. Každý z nich má svůj úkol. Jsou jich tisíce a neznají odpočinku. Tvoří proud života, ale také životu vracejí svůj podíl, aby pomohli jiným…!“

   Frrrrk! Kolem Chlapcovy hlavy prolétlo ptačisko se zelenými křídly, usedlo k patě mraveniště a začalo klovat do mravenčího domu. Netrvalo dlouho a ve vzniklé prohlubni se to začalo hemžit mravenci-bojovníky. Ale jak by mohli stačit na žluvu, která se přiletěla nasnídat a hltavě sbírala mravenčí kukly? Klovala a klovala, až se málem mohla uschovat ve vzniklé jamce. Dobře věděla, kde jsou mravenčí komůrky s budoucími potomky. Bránila se nebojácným bojovníkům svými křídly a když zahnala hlad, odlétla. 

   Chlapci bylo mravenců líto. Ale netrvalo dlouho a k pohromě začal proud dělníků snášet vše, co bylo nutné k opravě.

   „Vidíš?“ pravil hlas. „Nikdy se nevzdávají. Spěchají, protože dnes mají slavný den.“

   Chlapec se chtěl zeptat, co to bude za slávu, když odevšad začaly z mraveniště vylézat okřídlené postavičky. Byly to mladé mravenčí maminky, budoucí královny nového rodu. Vyletovaly vzhůru a bylo jich hodně, takové to bylo mračno, které jemně bzučelo, vrčelo, šumělo. A tu, kde se vzaly, tu se vzaly, objevily se nad mraveništěm vosy. Každá si vybrala jednu královničku, sevřela ji nožkama, píchla do mravenčího zadečku žihadlem a odnášela si kořist, aby nakrmila svoje potomstvo. Chlapec v údivu zapomněl zavřít pusu a po tváři mu stékaly slzy. Lítost sevřela jeho dušičku, až ho zabolelo u srdíčka.

   Jemně to zafoukalo, osušilo Chlapci vlhkou tvářičku a konejšivý hlas šeptl: „I tak hodně královniček uletí a založí nové mraveniště. Velký zákon Přírody nedovolí zaniknout nikomu, kdo ho ctí a poslouchá. Každé z jejích dětí si bere i dává, jinak to nejde – a je to tak spravedlivé.

Štěpán Neuwirth

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

28.02.2020 09:25

Hledám pachatele, který má na svědomí kolísající sluneční aktivitu. Ten ať si mě nepřeje!....JP.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

27.02.2020 11:50

Vetřelci. ....Kde číhají na svou kořist mravkolvi? Tak jsme jako kluci říkali "záhadnému tvoru" (jakási ploštice), který dovedl důmyslně lovit mravence. Potřeboval ke svému lovu písčitou zeminu s převahou písku. Tam se usadil, když vyhloubil v písku jamku. Její okraje připomínaly miniaturní jímku s navršeným pískem. Stačí, aby se dostal na sypký okraj pasti mravenec a už mu nebylo pomoci. Sypký písek ho dopravil přímo do jamky, v jejímž středu se otevřela lačná tlamička tohoto nenápadného dravce z říše hmyzu. Mravkolvi nevědomky chránili řadu druhů včelek samotářek, hloubících si podobné jamky v písčité půdě. Ty se naopak stávají snadnou kořistí pro mravence. Pokud zasáhne člověk, například akce "Formica", kdy dobrovolníci roznášeli do lesů mravence, jde mnohým živočišným druhům při jejich šíření o život. Mravenci jsou agresivní. Jejich přemnožení znamená vyhubení čmeláků v ohrožených lokalitách. Mravenci napadají čmeláčí úly skryté pod zemí. Přírodě se tedy nesmí nijak pomáhat, protože pokud se rozhodneme pro jeden, námi preferovaný druh (hmyzu), ohrozíme tím přírodní rovnováhu. Mravenci také mají "na svědomí" šíření mšic, které chrání, protože mšice vytvářejí svým trávením sladkou, lepkavou hmotu, zvanou medovice. Včely se po tomto nektaru intenzivně shání a pokud je dobrý rok, medovicí přetékají úly. To je ten námi hojně vyhledávaný tmavý med. Pochází z útrob mšic. Medovice ale není květový nektar, proto se musí z úlu stáčením zcela odstranit, protože jako zimní krmivo pro včelstvo je zcela nevhodná. Těch přírodních propletenců, zákonitostí je takové množství, že ani ten nejschopnější cvrček by to za celý svůj život nevycvrdlikal, aby nám je ozřejmil. .....Mějte se hezky.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

26.02.2020 18:37

Moudrá příroda zavedla všechno živé na planetě a každému druhu také určila nějakého nepřítele.Z toho důvodu,aby udržela rovnováhu.Jedinou výjimkou je člověk,který přirozeného nepřítele nemá,s výjimkou nemocí.Ten je nebezpečný sám sobě a tady moudrá příroda selhala.A to tím,že nechala tvora,zvaného člověk,přemnožit a její pokusy o redukci lidí se ukázaly být neúspěšné.Škoda.Snad v budoucnu bude úspěšnější!


 
        Do jisté doby jsem si Vás vážil pane Prymulo. Dnes bych Vás však nejraději přetáhl holí po zádech.

Do jisté doby jsem si Vás vážil pane Prymulo. Dnes bych Vás však nejraději přetáhl holí po zádech.

Proč tak ostře, ptáte se. Inu to je tak. Přijde mi poněkud hloupé a ubohé, když už člověk neví kudy kam, tak okolo sebe začne kopat a vymýšlet ničím nepodložené návody pro ostatní. Samozřejmě tím myslím záměrné a podotýkám v úvozovkách řízené promořování společnosti!!! Tato bohulibá formulka se velmi lehce může stát smrtící zbraní proti bezbranným lidem v rukách mocipánů. Proto se ptám pane Prymulo-co žerete, že jste tak blbej??? Kdo Vás platí za to, že by se skrze takzvané promořování dalo zbavovat starých a nemocných lidí?? To je Goebbelsovská propaganda a jistě by se to moc líbilo Himmlerovi.

Kdy napsal Martin  Shabu  pravdu ?

Kdy napsal Martin Shabu pravdu ?

V článku z 16. února 2020 „Justiční fakenews z Lidovek“ jsem znectil novináře Martina Shabu za způsob, jakým ve třech článcích z 10.,12. a 14.února 2020 referoval o zahájení trestního řízení proti podezřelým, kteří se pokoušeli z chráněnců spolku  Chamurappi vylákat 20 milionů Kč pod záminkou, že jim zařídí zprošťující rozsudek.

Tak to bychom měli!

Tak to bychom měli!

To si asi řekli na radnici městské části Prahy 6 v čele s panem starostou Ondřejem Kolářem. Odstranění sochy maršála Koněva byl pro ně nepochybně nepopsatelný zážitek, životní počin, kterým se jim zřejmě vryje hluboko do paměti. Ovšem v jejich nadšení jim může být velkým problémem fakt, že jejich čin nebyl přijat všemi občany se stejným nadšením a uspokojením.

Poslední domácí zprávy

Tak to bychom měli!

Tak to bychom měli!

To si asi řekli na radnici městské části Prahy 6 v čele s panem starostou Ondřejem Kolářem. Odstranění sochy maršála Koněva byl pro ně...

Předposlední zvonění

Předposlední zvonění

Pod rouškou noci, skoro ještě nezačalo svítat, přikázal jistý starosta jeřábníkům strhnout sochu maršála Koněva. Svině v prasečinci nemají...

Co se nezmění?

Co se nezmění?


Pár lidí možná bude víc naštvaných na EU, ale ta si pojede své bomby dál. Rozpočty jsou naplňovány, poslanci vypláceni, procedury...