• Pondělí, 18. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Romana

Jan Padych: Minuta ticha
Počet návštěv: 1469

Jan Padych: Minuta ticha

Jan Padych Článek od Jan Padych

Začátkem sedmdesátých let jsem hrál závodně fotbal za dorost, takovou tu naši okresní třídu, říkali jsme tomu „horská liga“, protože jsme měli několik soupeřů v Beskydech.  Ve stejném týmu jsme hráli s mým sousedem z vedlejšího vchodu. Jmenoval se Milan a byli jsme si hodně podobní, takže nás mnozí považovali za bratry, ne-li přímo za dvojčata.

     Ovšem každý z nás to hrál úplně jinak. Zatímco on byl spíše velmi jemný a obratný technik a nebylo u něho nouze o efektní parádičky a nějaké ty nově naučené kličky, tak já byl spíše razantnější pro ostřejší souboje jak v běhu, tak i tělo na tělo. On hrával většinou středního útočníka nebo v záloze a já hlavně stopera.

     V zápase, o kterém bude řeč, jsme hráli na domácím stadiónu, tráva tam byla sice obyčejná, ale dobře sekaná a diváci seděli na sedačkách ve svazích jako na tribuně, takže nám ten náš stadión někteří soupeři hodně záviděli. V kabinách jsme se těsně před zápasem dozvěděli, že hned po úvodním výkopu uctíme minutu ticha za nedávno zesnulého funkcionáře. Všichni jsme ho znali jako veselého staříka, který nezkazil žádnou legraci a kolikrát hýřil vtipy a rozesmál kdekoho. Akorát poslední dobou ho nebylo moc vidět, a když se přece jenom ukázal, vypadal spíše ztrápený.

     Takže pořadatelé vyhlásili minutu ticha. A když jsme sbíhali dolů na hřiště, ani jsem si nevšiml, že Milan s námi neběží.

     On kolikrát přibíhal na hřiště poslední, někdy těsně před začátkem zápasu, ale vždycky včas. Míval jakousi nervozitu a před zápasem si musel posedět na záchodě.

     Také teď přiběhl na poslední chvíli. Úvodní výkop jsme zahrávali my. Milan obdržel přihrávku a namísto toho, aby míč nechal míčem a postavil se uctivě do pozoru jako všichni ostatní, velmi brilantně obešel stojícího soupeře, neopomněl přitom fungl novou parádičku, kdy míč jakoby nechal za sebou, ale otočil se, předvedl dva blafáky a míč nabral obloučkem dopředu.

     A vzápětí obešel dalšího stojícího soupeře. U něho použil pro změnu zase jiný fígl, stejně parádní a předem promyšlený a odzkoušený.

     Avšak najednou si všiml, že je v pohybu jenom on sám. A že se všichni kolem něho řehtají. A že se rozjařili i diváci na tribunách. Dokonce sklidil potlesk a ovace za své parádní kousky. Jenomže sám byl z toho všeho vyjevený. Rozpřáhl ruce, jakože co to má všechno znamenat.

     No jo, on totiž na tom záchodě byl tentokrát o něco déle než jindy a doslova prošvihl ten pokyn k minutě ticha. A ty machrovinky, které si zrovna nacvičil, aby se zrovna v tu chvíli předvedl, nevedly k žádnému hromadnému úžasu, kterého chtěl docílit, ale spíš naopak.

     Nikdo nezůstal vážný. Všichni se řehtali. A kdyby ten zesnulý funkcionář předem věděl, jak dopadne jeho minuta ticha, určitě by se také rozesmál s nesmírnou chutí. Vždyť on přece, pokud žil ve zdraví, nikdy žádnou legraci nezkazil...

Jan Padych
Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracoval v bezpečnostních agenturách. Nyní ve starobní penzi.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Tříska se chtěl původně stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček okomentoval v polovině listopadu 2019 zařazení organizace Člověk v tísni na seznam společností, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí. Bude chtít vysvětlení od ruského velvyslance, řekl a na svých sociálních sítích prohlásil, že bude vysvětlení kroku vyžadovat od ruského velvyslance, neboť zákaz této „respektované organizace“ považuje za absurdní.

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Martin Roman (50) je i dnes v byznysu vnímán jako kontroverzní muž, a to je možná ještě milosrdné označení pro to, jak se o něm po Praze v některých kruzích mluví. Pro Andreje Babiše je něčím jako Voldemort pro Harryho Pottera. Jeho jméno se raději nevyslovuje.

Poslední domácí zprávy