• Úterý, 19. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Alžběta

Jan Padych: Kráska z doby bronzové (před 2.800 lety poblíž Moravského krasu)
Počet návštěv: 1719

Jan Padych: Kráska z doby bronzové (před 2.800 lety poblíž Moravského krasu)

Jan Padych Článek od Jan Padych

Něco se pohnulo. To se otevřely dveře. Dovnitř vešla vysoká a štíhlá mladá žena v dlouhé sukni, s holými rameny, rusými vlasy načesanými nahoru a s těžkým náhrdelníkem na hrudi. Když přicházela ke spoutanému Kalanisovi, její náramky na zápěstích i na kotnících o sebe kovově zvonily jako na kobylce, když je nastrojena v zimě o svátcích rodícího se slunce a voděna po osadách, aby se všem dostalo božího požehnání.

Přistoupila a naklonila se nad ním: "Kalanisi, vidím, že už nespíš."      "Kdo jsi?" řekl. "Dosud jsem tě neviděl."      "Něco jako tvoje sestra," usmála se čtverácky, "ale jak vidím, tvůj unavený šíp nemá ani tolik slušnosti, aby mi dal najevo alespoň trochu té zdvořilosti, jíž jsi zahrnul tu maličkou z Gorinu."      Neměl náladu na žádné žerty.      "Neznám tě a vůbec není v pořádku, že tu se mnou tak žertuješ, když jsi to možná byla právě ty, kdo mě nechal spoutat."      Usedla vedle něho na postel a snažila se být vážná. Moc jí to však nešlo:    "Museli jsme tě spoutat, jinak bys za ní utíkal jako mladý nerozumný sameček, který si poprvé přičichne."      "Dosud jsi mi neprozradila, kdo jsi," pronesl odměřeně.      "Ještě jsi neuhádl?" řekla se smíchem.      "Ne!"      Pohladila ho po holé ruce, přičemž tomuto doteku prudce uhnul.      "Jmenuji se Čilpana," zašeptala. "Avšak toto jméno mi už dávno nepatří, protože znamená, jak jistě víš, mladou včelí matičku, která se ještě neproletěla se svými nápadníky. Já však už mám dvě malé dcerušky, přičemž u žádné se neví, kdo je skutečný otec. Tak si to od věků přeje naše velká bohyně Vluda, jíž se hnusí všechny ty výmysly mužů, co chtějí mít ženu jenom pro sebe a s ní si přivlastňují i všechno ostatní."      Čilpana! uvědomil si. Vždyť ví, kdo to je.      "Jsi dcerou Karkanise a Kancízy, že ano?"      "Jenom Kancízy," řekla trochu dotčeně. "Narodila jsem se ještě předtím, než si moje matka vzala tohoto Karkanise."      "Takže nejsme pokrevní," řekl.      "To nejsme," nasadila významný škleb a prohlížela si ho mlsně, jako by si na něm vyhlížela co nejchutnější sousto.

     Její úmysl byl zřejmý, zejména když se přiznala ke kultu včelí matky, která se na průletu se svým hejnem trubců nechává oplodnit. Když je pak naplněná zrnem, nabude jako nafouknutý rybí měch a pak rodí jednu včelku za druhou. Jenomže Kalanis nemá to správné pochopení pro její posvátnou službu. On má Bělku, ve které se mu poštěstilo nalézt to skutečně vzácné a svaté, co jiní musejí hledat v běžném uctívání. Tahle vysoká a tenká služebnice bohyně je velmi zajímavá, to se musí uznat. Nejeden muž by kvůli ní mohl ztratit rozum. Působí však jenom jako rozvinutý májový květ, vábící svými barvičkami, vůní a šťávou, aby na sebe upoutala co nejvíce čmeláků a trubců. To, co dělá, je jistě chvályhodnou službou bohyni, neboť tak přispívá celé přírodě k její plodivé síle, Kalanis se však nemusí podřizovat jejím rozmarům. Vždyť dosud ještě nebyl uznán za dospělého a také ho nelze považovat za služebníka bohyně, když se hlásí i k jiným bohům.      "Jsem zvyklý sloužit Tjusisovi a Avlunisovi," řekl a s obavami sledoval pohyb její dlaně, klouzající sem tam po jeho noze.      "Zbytečně se vymlouváš," štípla ho do stehna, až málem vykřikl, "protože dobře vím, že jste si s tou gorinskou holkou neukazovali jenom hvězdy a slunce na nebi."

(z románu „Z pravěkých ság – Nesmrtelný“)

Jan Padych
Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracoval v bezpečnostních agenturách. Nyní ve starobní penzi.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Tříska se chtěl původně stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček okomentoval v polovině listopadu 2019 zařazení organizace Člověk v tísni na seznam společností, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí. Bude chtít vysvětlení od ruského velvyslance, řekl a na svých sociálních sítích prohlásil, že bude vysvětlení kroku vyžadovat od ruského velvyslance, neboť zákaz této „respektované organizace“ považuje za absurdní.

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Začnu zvesela anekdotou: Slepý zajíc skáče po lese a stoupne na hada. Zajíc: ”Promiňte, neviděl jsem Vás, jsem slepý” Had: “I Vy promiňte, také jsem slepý a neuhnul jsem. A co jste za zvíře?” Zajíc: “Nevím, nikdy jsem se neviděl. Osahejte mne a povězte jaký jsem.” Had se otočí okolo zajíce a povídá: “Máte jemný kožich, velké uši a malý čumák. Vy jste zajíc.” Zajíc se zaraduje. Pak osahá hada a povídá: “Jste tvrdý, studený, slizký a nemáte koule ani páteř… Vy musíte být Kalousek…”

 

Poslední domácí zprávy