• Úterý, 21. květen 2019
  • Svátek má Rukojmí Monika

Jan Padych: Kráska z doby bronzové (před 2.800 lety poblíž Moravského krasu)
Počet návštěv: 1049

Jan Padych: Kráska z doby bronzové (před 2.800 lety poblíž Moravského krasu)

Jan Padych Článek od Jan Padych

Něco se pohnulo. To se otevřely dveře. Dovnitř vešla vysoká a štíhlá mladá žena v dlouhé sukni, s holými rameny, rusými vlasy načesanými nahoru a s těžkým náhrdelníkem na hrudi. Když přicházela ke spoutanému Kalanisovi, její náramky na zápěstích i na kotnících o sebe kovově zvonily jako na kobylce, když je nastrojena v zimě o svátcích rodícího se slunce a voděna po osadách, aby se všem dostalo božího požehnání.

Přistoupila a naklonila se nad ním: "Kalanisi, vidím, že už nespíš."      "Kdo jsi?" řekl. "Dosud jsem tě neviděl."      "Něco jako tvoje sestra," usmála se čtverácky, "ale jak vidím, tvůj unavený šíp nemá ani tolik slušnosti, aby mi dal najevo alespoň trochu té zdvořilosti, jíž jsi zahrnul tu maličkou z Gorinu."      Neměl náladu na žádné žerty.      "Neznám tě a vůbec není v pořádku, že tu se mnou tak žertuješ, když jsi to možná byla právě ty, kdo mě nechal spoutat."      Usedla vedle něho na postel a snažila se být vážná. Moc jí to však nešlo:    "Museli jsme tě spoutat, jinak bys za ní utíkal jako mladý nerozumný sameček, který si poprvé přičichne."      "Dosud jsi mi neprozradila, kdo jsi," pronesl odměřeně.      "Ještě jsi neuhádl?" řekla se smíchem.      "Ne!"      Pohladila ho po holé ruce, přičemž tomuto doteku prudce uhnul.      "Jmenuji se Čilpana," zašeptala. "Avšak toto jméno mi už dávno nepatří, protože znamená, jak jistě víš, mladou včelí matičku, která se ještě neproletěla se svými nápadníky. Já však už mám dvě malé dcerušky, přičemž u žádné se neví, kdo je skutečný otec. Tak si to od věků přeje naše velká bohyně Vluda, jíž se hnusí všechny ty výmysly mužů, co chtějí mít ženu jenom pro sebe a s ní si přivlastňují i všechno ostatní."      Čilpana! uvědomil si. Vždyť ví, kdo to je.      "Jsi dcerou Karkanise a Kancízy, že ano?"      "Jenom Kancízy," řekla trochu dotčeně. "Narodila jsem se ještě předtím, než si moje matka vzala tohoto Karkanise."      "Takže nejsme pokrevní," řekl.      "To nejsme," nasadila významný škleb a prohlížela si ho mlsně, jako by si na něm vyhlížela co nejchutnější sousto.

     Její úmysl byl zřejmý, zejména když se přiznala ke kultu včelí matky, která se na průletu se svým hejnem trubců nechává oplodnit. Když je pak naplněná zrnem, nabude jako nafouknutý rybí měch a pak rodí jednu včelku za druhou. Jenomže Kalanis nemá to správné pochopení pro její posvátnou službu. On má Bělku, ve které se mu poštěstilo nalézt to skutečně vzácné a svaté, co jiní musejí hledat v běžném uctívání. Tahle vysoká a tenká služebnice bohyně je velmi zajímavá, to se musí uznat. Nejeden muž by kvůli ní mohl ztratit rozum. Působí však jenom jako rozvinutý májový květ, vábící svými barvičkami, vůní a šťávou, aby na sebe upoutala co nejvíce čmeláků a trubců. To, co dělá, je jistě chvályhodnou službou bohyni, neboť tak přispívá celé přírodě k její plodivé síle, Kalanis se však nemusí podřizovat jejím rozmarům. Vždyť dosud ještě nebyl uznán za dospělého a také ho nelze považovat za služebníka bohyně, když se hlásí i k jiným bohům.      "Jsem zvyklý sloužit Tjusisovi a Avlunisovi," řekl a s obavami sledoval pohyb její dlaně, klouzající sem tam po jeho noze.      "Zbytečně se vymlouváš," štípla ho do stehna, až málem vykřikl, "protože dobře vím, že jste si s tou gorinskou holkou neukazovali jenom hvězdy a slunce na nebi."

(z románu „Z pravěkých ság – Nesmrtelný“)

Jan Padych
Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracoval v bezpečnostních agenturách. Nyní ve starobní penzi.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Terezín - místo, které se stalo největším koncentračním táborem na území českých zemí.  Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 150 000 mužů, žen i dětí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc...

Terezín - místo, které se stalo největším koncentračním táborem na území českých zemí. Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 150 000 mužů, žen i dětí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc...

Na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku se v neděli 19. května 2019 uskutečnila tradiční vzpomínka na oběti nacistické perzekuce. Tryzny u příležitosti 74. výročí konce 2. sv. války se každý rok účastní stovky lidí, kromě pamětníků událostí také politici i diplomaté. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se koná pravidelně třetí květnovou neděli.

 

Podřezat Zemana jako svini-to je volební heslo ODS??? Skutečně v pravý čas jste se bývalí soudruzi odkopali.

Podřezat Zemana jako svini-to je volební heslo ODS??? Skutečně v pravý čas jste se bývalí soudruzi odkopali.

Vážený pane Langu. Jsem potěšen a ze srdce Vám děkuji, že jste ještě před volbami ukázal občanům pravou tvář ODS. Jsem rád, že se našel někdo, kdo nablblým spoluobčanům poodkryl roušku tajemství demokracie, podle mustru ODS. Inu takto si představujete demokracii??? Přesně bylo tímto potvrzeno, že ODS je stranou, která postupuje dle dikce doktríny Thomase Barnetta z roku 2000.
Má paní Šojdrová také jiné starosti než sirotky z Tramtárie?

Má paní Šojdrová také jiné starosti než sirotky z Tramtárie?

Volby do Evropského parlamentu se kvapem blíží a všichni kandidáti se činí leč mohou. Ani paní Šojdrová není výjimkou. A protože její volební téma byla a je tolik „citlivá“, týkající se přijetí 50 ti dětských sirotků nejspíš ze Sýrie, kteří se mají nacházet v Řecku, ale ještě nebyli nalezeni, nadále hraje na city a počítá s naivitou lidí, že ji masivně podpoří ani ne tak v hledání sirotků, jako že jí dají hlas ve volbách.

Poslední domácí zprávy

                                                               Oběsit je ho třeba!

Oběsit je ho třeba!

Koho? No přece poslance Ondráčka. Tak my – myslím vláda a většina našich demokratických politických stran děláme vše možné, abychom...