• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Jan Padych: Pravěké amazonky v boji (před 2.800 lety v Moravském krasu)
Počet návštěv: 542

Jan Padych: Pravěké amazonky v boji (před 2.800 lety v Moravském krasu)

Jan Padych Článek od Jan Padych

...Kalanis si stoupl na balvan, aby lépe viděl. Tam vpředu to ale vůbec nevypadá dobře. Kancíziny bojovnice a Karkanisovi bojovníci ustupují před semknutou zdí lesklých a matných štítů, přičemž z mezer mezi nimi se ježí lesklé čepele mečů a sekáčů, hroty oštěpů a dýk a stejně hrozivé klíny seker.

Připomíná to masív skalní stěny, sunoucí se kupředu a zabíjející všechno před sebou. Bohové, to snad ne! Svatý Avlunisi! Nebeský Tjusisi! Mocná Vludo! Snad nedovolíte, aby Karkanis prohrál!  

Stěna z obranných štítů se blíží. Sem tam se někdo odváží až k ní, avšak vysunuté hroty oštěpů a mečů, i vystřelované šípy, každého takového šíleného odvážlivce ihned odsoudí na smrt. Teď se před nepřátelskou smrtící zeď postavila dokonce samotná Kancíza, která odhodlaně zavřeštěla na své družky, jež se naráz zastavily, a dokonce se kolem ní natlačily, jako by ji chtěly chránit svými těly.  

Takže proti postupujícímu nepříteli stojí jenom Kancíza a její bojovnice! Samotné ženy, zatímco muži ustupují. Kancíza najednou lehla na zem, její družky ji zvedly. Co to? Je snad mrtvá? Nebo raněná...  

Ani jedno, ani druhé. Hned poznal, oč tu jde. Bojovnice totiž uchopily svoji velitelku za ruce a nohy a rozhoupaly ji, aby s ní pak mrštily proti stěně štítů. Kancízino tělo dopadlo na jeden ze štítů a prolétlo někam skrz tuto umělou zeď, přičemž ta se v tomto místě jako zázrakem rozpadla, což vyvolalo radostný vřískot bojovných žen, které se do takto vytvořené mezery v obraně útočníků vedraly rychlostí blesku a čepele jejich mečů se jenom blýskaly, jak ťaly do těl, hlav a paží náhle obelstěných nepřátel.

Avšak to už na nastavené štíty útočníků naskakují Karkanisovi bojovníci, kterým Kancízin příklad napověděl, jak spolehlivě narušit nebezpečnou obranu vetřelců. Boj houfů se pozvolna začal drobit do nesčetných soubojů dvojic nebo i trojic, přičemž místy do sebe bušily i celé skupinky. Nicméně Kalanis, k němuž se boj dosud ještě nestačil rozšířit, dobře viděl, jak se všechno pomalu, ale jistě přesunuje do údolí ke Karkanisovu táboru. Zjevně to bylo zapříčiněno tím, že soutěskou přibývaly nové a nové hloučky bojechtivých mužů. Pozvolna se rodil den. Noc se svojí tmou začala ustupovat náporu světla podobně jako Karkanisův houf před stále narůstajícími masami Turpalisových bojovníků...

(z románu „Z pravěkých ság – Nesmrtelný“)

Jan Padych
Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracoval v bezpečnostních agenturách. Nyní ve starobní penzi.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

04.01.2019 20:26

Pokud chtěl pan Padych tímto článkem nastartovat bojovnost českého národa,aby se začal starat o svou záchranu,tak nepochodí.I když nyní sklidím nesouhlasné hlasy,je nutno si přiznat,že český národ je národ zbabělců,který není ochoten pro svůj národ a své děti bojovat.Naposledy bojoval v bitvě na Bílé Hoře a od té doby nic.On vždycky někdo zakročil a za ně jim něco vybojoval.Za druhé světové války naše zahraniční armády nebojovaly za svou vlast,ale za zájmy Britů a Sovětů.Nakonec si Britanie nechala za svou záchranu před německými nálety i zaplatit.Zda to dělal také SSSR mi známo není.Sečteno,podtrženo,článek je pouhou dějinnou četbou a ještě není jisté,zda se něco takového odehrálo.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy