• Středa, 17. červenec 2019
  • Svátek má Rukojmí Martina

Jan Padych: Okamžik pravdy
Počet návštěv: 837

Jan Padych: Okamžik pravdy

Jan Padych Článek od Jan Padych

 Přesně před padesáti lety… V našem fotbalovém oddílu, v té naší okresní soutěži, mě převedli z žákovského družstva mezi dorostence. Hned v prvním soutěžním zápasu jsem vstřelil tři góly. V první půli jsem skóroval jako levý obránce, kdy jsem vydařenou hlavičkou z čáry velkého čtverce vyrovnal na 1:1.

      O přestávce mě trenér přemístil z obrany do středu útoku a dal jsem ještě dva góly. Vyhráli jsme 4:1. Následovalo několik zápasů, ve kterých jsem vstřelil pokaždé alespoň jeden gól. Tehdy jsme se po několik kol drželi v čele tabulky. Tyto úspěchy, moje vlastní i celého týmu, jsem vnímal s ohromným nadšením. Dával jsem do hry všechno. Využíval jsem své rychlosti ve sprintu a dařilo se mi dobíhat dlouhé přihrávky a často jsem soupeřovým obráncům unikal a padaly  z toho branky. Také jsem míval skvělý výskok a skóroval jsem hlavou. Rychlý běh, výskoky, pády i srážky. Hlavně důraz v soubojích s obránci soupeřů. Na hřišti pro mě nebylo nic tak důležité, jako střílení gólů a výhra. Až jednou…

     Hráli jsme na hřišti místního rivala. S některými kluky toho týmu jsem se dobře znal ze školy a také jsme se občas střetávali při fotbálku na školním hřišti. Tím spíš jsem si usmyslel, že ten zápas musím rozhodnout zrovna já v náš prospěch.

     Někdy v polovině prvního poločasu to bylo ještě 0:0. Tehdy náš pravý křídelník proběhl s míčem podél postranní čáry a nakopnul ho dlouhým obloučkem do pokutového území soupeře, zrovna do míst, kam jsem nabíhal.

     „Je tvůj!“ zařval na mě a já si dal hodně záležet. V rychlém běhu jsem se vší silou odrazil k výskoku. V letu vzduchem jsem sledoval blížící se míč a uvědomoval jsem si, kde je branka. Nic víc jsem nevnímal. A zrovna, když měl míč dopadnout na moji hlavu, přišel náraz, jako bych vrazil do zdi. To brankář, který byl o hlavu vyšší než já a výrazně mohutnější, vyskočil proti mně a svými ohromnými pěstmi v rukavicích udeřil do mé hlavy. Jenomže já hlavou prorazil jeho pěsti a vrchem hlavy ho nabral do čelisti. Zcela bezděky, aniž jsem chtěl. Já ho totiž ani neviděl, že se ke mně blížil. Jak mi potom kamarádi líčili, oba jsme se ve výšce otočili jako vrtule a vyhodilo nás to každého jiným směrem. Jeho k tyči vlastní brány a mně poblíž penaltové značky. Kromě úderů, toho letu vzduchem a pádu na škváru jsem vnímal zděšený řev diváků. Nějakou chvíli se mi temnělo a jiskřilo před očima, pištělo mi v uších, cítil jsem nejen bolest hlavy. Avšak brzy jsem se otřepal. Jenom jsem chvíli seděl a ohmatával jsem se, jestli jsem celý. Spoluhráči se ke mně seběhli, a když viděli, že jsem v pořádku, plácli mě po zádech či po rameni a odcházeli na své pozice.

     S tím brankářem to bylo horší. Ale ne až tak, jak jsem se v té chvíli obával. Hned byli u něho dva místní zdravotníci a on dost dlouho ležel a držel se za tvář, hlavně se chytal z boku za čelist. Po nějakých deseti minutách ho odvedli k lavičkám, kde si sedl a sledoval zbytek zápasu. Takže kosti vydržely ten těžký   náraz. Nejenom ty moje, ale i ty jeho.

     Zápas jsem dohrál do konce, třebaže mi nebylo dvakrát nejlépe. Napřed jsem se trochu motal, ale přešlo to. Nicméně jsem tehdy nedal žádný gól. Bylo to po dlouhé době. Později jsem jich nastřílel habaděj. Avšak ten okamžik, co naštěstí nedopadl nejhůř, ale spíše jenom něco podstatného naznačil, jsem vždycky potom vnímal, aniž jsem kdovíjak chtěl. Po celých dalších pět roků, kdy jsem hrál fotbal závodně, jsem se už nikdy od té příhody nevrhl do neznáma tak střemhlav, bezhlavě a slepě. Vždy mě něco zadrželo. Opravdu naštěstí.

Jan Padych
Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracoval v bezpečnostních agenturách. Nyní ve starobní penzi.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

                                        Co tak nové Tajemství výchovy v ČT?

Co tak nové Tajemství výchovy v ČT?

Stalo se mi to před chvíli. Chystal jsem se na tramvajové zastávce usednout na lavičku a nevšiml si asi čtyřletého chlapce, který ve snaze vybojovat přede mnou místo pro sebe (a snad i pro svou maminku), se zřejmě z běhu (jinak bych ho včas stačil vnímat), vrhl pod můj už usedající zadek. 

Kalousek v roce 2008: „V každém případě opakuji, že není třeba se bát. Neexistuje žádný objektivní důvod domnívat se, že se česká ekonomika dostane do krize“. Dnes obviňuje Babišovu vládu, že ignoruje riziko budoucí krize

Kalousek v roce 2008: „V každém případě opakuji, že není třeba se bát. Neexistuje žádný objektivní důvod domnívat se, že se česká ekonomika dostane do krize“. Dnes obviňuje Babišovu vládu, že ignoruje riziko budoucí krize

Dnes opět v halvoidních médiích řeční Miroslav Kalousek, kdysi nejlepší ministr financí nejlepších zaostalých zemí. Kromě něho dostali ocenění mimo jiné Juan Carlos Echeverry z Kolumbie za Latinskou Ameriku, Cesar Purisima z Filipín za Asii, Yousef Hussain Kamal z Kataru za severní Afriku a Blízký východ a Abdoulaye Diop ze Senegalu pro Subsaharskou Afriku… Tedy přenáramně vysoká úroveň tehdejších ministrů financí…

Pornoherče Jando, všeuměle Šídlo a pražská kavárno-co si to dovolujete vůči mistru Gottovi?? Až vy olížete to, co mistr Karel Gott posral tak teprve pak můžete mluvit!!

Pornoherče Jando, všeuměle Šídlo a pražská kavárno-co si to dovolujete vůči mistru Gottovi?? Až vy olížete to, co mistr Karel Gott posral tak teprve pak můžete mluvit!!

Karel Gott údajně zpíval o hovně a byl komunistický kolaborant!! Takto mluví dnešní takzvaná elita naší kulturní scény!!! Mluví tak o člověku, který byl a je na vrcholu už 60 let a zpíval milionům lidí, kteří jej měli a mají rádi. Víte pane Jando a Šídlo-vy nejste odborníci, aby vám příslušelo mistra Gotta hodnotit. Vy jste jen ubohá závistivá pakáž, která se snaží za každou cenu rozeštvávat lidi a je vám z cela lhostejné jaké prostředky užíváte. Víte dobře, že sami nemáte na to, abyste dosáhli takových úspěchů a takové popularity jako mistr Gott a tak jej alespoň špiníte. Vy nemáte ani úctu ke stáří, tu minimální úctu, která 80 ti letému člověku právem náleží. Co vy jste to za dobytek? To vás rodiče zrovna dobře nevychovali!

Loutka Čaputová; Konec rebelů (nejen) na Slovensku

Loutka Čaputová; Konec rebelů (nejen) na Slovensku

Prezidentka Čaputová si zašla na festival Pohoda. Je to takový politický kýč, z kterého jednomu musí být i nevolno. Navíc se tam fotí u podobizen dvou zavražděných mladých lidí, z kterých se stal politický symbol. Chudáci – ani po smrti nemají klid. Vždyť koho by těšilo sloužit fanatikům a politikům, kteří jen posluhují zájmům korporátu?

Poslední domácí zprávy