• Čtvrtek, 13. srpen 2020
  • Svátek má Rukojmí Alena

Chlapec
Počet návštěv: 1023

Chlapec

Pramínek vytékal zpod kapradiny. Byl průzračný a tiše šuměl, jemňounce hladil bělostný valounek křemene a Chlapec se k němu naklonil. „Mám chuť se napít,“ řekl Chlapec, „ale nemám odvahu, jsi tak drobounký, že by tě moje rty snad ani neucítily.“

  „Právě jsem se narodil,“ odpověděl pramínek. „Poprvé vidím světlo a cítím teplo slunce. Je to nádhera vyvěrat z hlubin země, kde je tma a chladno.“

   Chlapec poklekl a zhluboka se nadechl. „Voníš po zemi i po kapradí. Každá tvoje kapička je jako svěží rosa, co dává život travinám i stromům.“

   „Musím nabrat sílu,“ řekl pramínek. „Mám naplnit studánku pod strání a z ní se můžeš napít, kolik jen budeš chtít.“

   Chlapec se pozvedl a opatrně kráčel vedle pramínku. Jeho bosé nohy ani nezanechávaly stopy, jako kdyby se vznášel nad zemí. Úzkostlivě se vyhnul pomněnkám, sklonil hlavu pod větvemi vrbičky a drobnými krůčky provázel stříbrnou nitku, která však poznenáhlu sílila a sílila. Už to nebyla nitka, ale stříbřitý provázek, který se vlnil, hopsal a byl stále rychlejší. Pak se zprava přidal další pramínek, a ještě jeden, a ještě jeden. 

   „Pááni, zaradoval se chlapec. „Tolik vody, to bude studánka plná.“

   A byla. Schovaná v rámu z kamení a přikrytá kšticí bujné ostřice. Chlapec se k ní sklonil, opřel se rukama o zem a zhluboka se napil. Pocítil, jak chladivá voda mu proudí mezi rty a plní ústa. S každým douškem do něho vstupovala síla a zdraví.

   „Jsem voda života,“ zašumělo z hloubi studánky. „Byl jsi vyslán, abychom spolu poznávali krásu Země, sílu Slunce, tajuplnost Měsíce. Budeš provázet mne a já zase povedu tebe. Co krok, to den. Až dojdeme do cíle naší cesty, bude z tebe dospělý muž. Teď však ulehni a odpočiň si. Cesta bude dlouhá, a ne vždy bez překážek…“

   Jak voda šeptala, Chlapec přivíral oči a pomalu usínal. Traviny kolem něho sklonily svá stébla a listy, až zahalily Chlapcovo tělo do hebkého pláště. Ten hřál a chránil, takže Chlapec spal klidně a dlouho…

Štěpán Neuwirth

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

01.02.2020 19:14

Tomuto článku se už říká poezie.Jinak to nazvat nelze!


 
Fakt zme tak hlupi?

Fakt zme tak hlupi?

Přemyšlam o tym, jak hluboko pude tento test naroda. Jak daleko nas ponoři do te žumpy, aby nam ukazali, že zme nuly, neschopne myslet? Copak su lidi take ovce, že nevyhažu ty hajzly z oken?

 

Školní rok za dveřmi

Školní rok za dveřmi

Neučím již pět let, ale pořád mám prázdninovou učitelsko/ředitelskou fobii z 14. srpna. To jsem vždy jako říďa nastupoval „do procesu“.

 Líbí se Vám film Havel??? Pro mě je to natočené NIC za miliony korun z kapes daňových poplatníků.

Líbí se Vám film Havel??? Pro mě je to natočené NIC za miliony korun z kapes daňových poplatníků.

Je o mě všeobecně známo, že Václava Havla jsem si nikdy neoblíbil. Bude to asi tím, že žiji cca 20 Km od Hrádečku a od Trutnova, kde Havel takzvaně vykuloval a chlastal jako duha. Díky té blízkosti ledacos vím o osobě tohoto neřáda a jsem toho názoru, že měl dostat lopatou přes palici, jen co vylezl z basy. Nicméně vraťme se k filmu o tomto .........!  Celé toto dílko je velice tendenční a populistické ve snaze glorifikovat osobu Václava Havla. Dá se říci, že v tomto směru si nemá co vyčítat s Klementem Gottwaldem. Je to jen snaha o vytvoření kultu osobnosti a o obhajobě protistátní činnosti Havla.

Poslední domácí zprávy

Fakt zme tak hlupi?

Fakt zme tak hlupi?

Přemyšlam o tym, jak hluboko pude tento test naroda. Jak daleko nas ponoři do te žumpy, aby nam ukazali, že zme nuly, neschopne myslet? Copak su lidi...