• Čtvrtek, 13. srpen 2020
  • Svátek má Rukojmí Alena

Chlapec 5
Počet návštěv: 956

Chlapec 5

Chlapec usedl na pařízek ve stínu husté koruny štíhlé břízky. Kolem byly skromné chomáčky schnoucí trávy, mezi nimi pár kloboučků hříbků na vysokých nožkách.

  „Krásně voníte,“ řekl chlapec a opatrně jeden klobouček pohladil. Pak sklouzl z pařízku a lehl si na bříško, rukama podepřel bradu a zadíval se do protější stráňky. Byla z písku, bez jediného stébla, ale nápadná kulatými otvory, kterých tam bylo několik.

   „Aha,“ řekl Chlapec, „copak to tu máme, kdo tam bydlí?“

   V jednom otvoru se něco pohnulo. Pak vykoukla roztomilá hlavička s krátkými oušky. Chlapec viděl nosík, který legračně kmital mezi krátkými vousky. Po chvíli se zvířátko osmělilo a hupslo ze stráňky dolů.

   „Koho to tu máme?“ zavolal Chlapec.

   „Pff!“ odfouklo šedivé zvířátko. „A kdopak jsi ty, že neznáš králíky?“

   „Nemohu znát přece všechno a všechny,“ odpověděl Chlapec. „Jsem ještě malý a přišel jsem na svět zároveň s pramínkem. Teď spolu putujeme krajinou, ale někam se mi ztratil.“

   „Aha,“ řekl králík. „To se mu nechtělo přes ten náš suchopár, ještě by se vypařil, tak zmizel v podzemí. Ale neboj se, tam dole nabere sílu a znovu se vynoří nad jezírkem s lekníny.“

   „Copak je pod zemí voda?“ podivil se Chlapec.

   „Jéje, a kolik jí tam je!“ vypískl posměšně králík. „Však si pro ni sahají dlouhé kořeny borovic, jinak by dávno uschnuly. Voda z podzemí zachraňuje všechny stromy, když je zapotřebí, tak vystoupá nahoru, aby se mohly napít.“

   „Vám, králíkům, voda neschází?“ vyzvídal Chlapec.

   „Nám postačí kapky rosy, která se po noci uchytí na trávě. My naopak milujeme sucho, proto si hrabeme nory v písku. Však vidíš, že naše stráňka je z písku také.“

   Králík přihopsal blíž k Chlapci, svým nosíkem se dotkl jeho nosíku a pošimral Chlapce svými vousky. „Voníš sluncem a dobrotou. Tebe se nemusíme bát.“

   „Copak se někoho bojíte?“ zeptal se Chlapec.

   „No jéje, aby ne! Když se chceme napást, tak postavíme hlídku, která nás varuje, kdyby se objevil jestřáb, káně nebo…“ Králík se zachvěl, jak ho při té představě zamrazilo, až se mu naježily chloupky na zádech. …“nebo liška či kuna. Ale teď nemusíme mít strach, protože jsi tady ty, a to se tu nikdo z těch hladovců neodváží. Pobuď ještě chvilku, ať se moje rodina může napást.“

   Králík zadupal do země a rázem se z nor vykulily menší i větší chlupaté kuličky. Chlapec se díval, jak uštipují trávu, sem tam nějaké králičí děcko mu přeběhlo po zádech, nebo ho oušky pošimralo pod nosem. Bylo mu dobře uprostřed hodující králičí rodinky, až z toho pohledu dostal chuť také a utrhl větší stéblo. Chutnalo nasládle, bylo plné šťávy a jedno, jediné stačilo zahnat Chlapcův pocit hladu.

   Pak velký králík zadupal, zastříhal na pozdrav Chlapci oušky a všechno to šedivé nadělení zmizelo v norách.

   „Tak abych šel,“ řekl Chlapec a vykročil dolů, tam, kde podle králíka měl vytékat jeho pramínek.

   „Jsem zvědavý na to jezírko, mám chuť se vykoupat. Byl jsem na slunci dlouho, rád se osvěžím,“ zatoužil Chlapec a přidal do kroku.

Příběhy z lesa myslivce Štěpána Neuwirtha

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

06.02.2020 21:04

Vstup do vzduchokrásna...Motto: Henry W. Longfellow..."Onavej má milá vzbuď se, divoký ty květe lesní, divoké ty luhů ptáče s okem tklivým jako lańka...Vždy když usměješ se na mě, hned jsem blažen, hned jsem šťasten, jako na prérii lilie, když ji skrápí krůpěje rosy....Jsi-li moje milá smutná, zasmuší se i mé srdce, jako třpytná řeka tmí se, když se nad ni mraky snáší.....Schawondasí - jižní je to vítr co vane teplým dechem lásky, objevil za vlahého dne na prérii krásnou zlatovlásku. A tak pro ni dnem i nocí sténal, vzdychal a hladil její vlásky...Ale co to? Zlaté vlasy byly zčistajasna jako proměněny, jako sněhem kryty...Nebyla to žádná dívka, pro kterou jsi sténal, vzdychal, ale pouhopouhá pampeliška. Takové je naše štěstí...Stačí pouhý větru závan a již se v nenávratnu ztrácí"... ...Z moudrostí věků: " Za starých časů bylo zvykem pohostit každého poutníka...Kdož ví, mohl to býti Kristus kráčející po zemi...Tento krásný obyčej ještě žije ve vzdálených krajích našeho světa...My jsme jej pozbyli a s ním odešlo něco milého a krásného z našeho života". ...Mějte se hezky.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

06.02.2020 19:19

Ano,všechno v přírodě navzájem souvisí a likvidace jednoho druhu přinese likvidaci druhého a tak se řetěz naplňuje,až nakonec skončí.Otázkou je kdo,nebo co,skončí dříve.


 
Školní rok za dveřmi

Školní rok za dveřmi

Neučím již pět let, ale pořád mám prázdninovou učitelsko/ředitelskou fobii z 14. srpna. To jsem vždy jako říďa nastupoval „do procesu“.

 Líbí se Vám film Havel??? Pro mě je to natočené NIC za miliony korun z kapes daňových poplatníků.

Líbí se Vám film Havel??? Pro mě je to natočené NIC za miliony korun z kapes daňových poplatníků.

Je o mě všeobecně známo, že Václava Havla jsem si nikdy neoblíbil. Bude to asi tím, že žiji cca 20 Km od Hrádečku a od Trutnova, kde Havel takzvaně vykuloval a chlastal jako duha. Díky té blízkosti ledacos vím o osobě tohoto neřáda a jsem toho názoru, že měl dostat lopatou přes palici, jen co vylezl z basy. Nicméně vraťme se k filmu o tomto .........!  Celé toto dílko je velice tendenční a populistické ve snaze glorifikovat osobu Václava Havla. Dá se říci, že v tomto směru si nemá co vyčítat s Klementem Gottwaldem. Je to jen snaha o vytvoření kultu osobnosti a o obhajobě protistátní činnosti Havla.

Hra s ohněm se nevyplácí, pane Lukašenko…

Hra s ohněm se nevyplácí, pane Lukašenko…

Mnozí se jistě dohodneme, že barevné revoluce byly často přes čáru. Tou nejméně úspěšnou byl kyjevský euromajdan, do kterého se zapojil snad celý Západ, na čele s Barakem Obamou a Angelou Merkelovou a pochopitelně celou EU. Výsledek je dnes jasný. Na jedné straně je Ukrajina spolehlivě nenávidějící Rusko, což bylo cílem číslo 1 plánu. Ovšem zároveň je to Ukrajina zčásti se územně rozpadnuvší a ekonomicky soutěžící o členství mezi zhroucené státy světa či již tam náležící.

Poslední domácí zprávy