• Středa, 21. srpen 2019
  • Svátek má Rukojmí Johana

Malé prázdninové čtení: Jak jsem řešil Fermiho paradox.
Počet návštěv: 3513

Malé prázdninové čtení: Jak jsem řešil Fermiho paradox.

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

Na OSLU.CZ občas vyjde zajímavý článek z astronomie. Nedávno to bylo pojednání o galaktickém internetu v Mléčné dráze a když jsem k němu hledal další informace, narazil jsem na Wikipedii na Fermiho paradox.

Fermiho paradox je vlastně spíš otázka než nějaká matematická poučka a zní tato:

Kde jsou (mimozemšťané)?“ Enrico Fermi ji poprvé položil při schůzce s dalšími fyziky v roce 1950 v Los Alamos. Upozornil tak na to, že i když je vesmír relativně dost starý, stále nenacházíme v Mléčné dráze žádné stopy po mimozemských civilizacích.

V této souvislosti mě napadlo podívat se problém hledání mimozemských civilizací blíž a pokusit se najít na Fermiho otázku odpověď.

Moje úvaha byla jednoduchá. Mléčná dráha má průměr 100 000 světelných let a obsahuje více než 200 mld hvězd. 3,5% z nich, tj. 7 mld jsou hvězdy třídy G jako naše Slunce. 80% z nich, tj.5,5 mld je členem dvojhvězd a vícenásobných soustav. Zbývá 1,5 mld hvězd, z nichž 150 mil má podobnou planetární soustavu jako Slunce. Na 150 000 planetách se vyvinul život na 150 z nich dosáhl inteligence a schopnosti dobývání a poznání vesmíru. Mléčná dráha existuje cca 12 – 13 mld. let, takže jedna technická civilizace se v ní objeví v průměru jednou za 80 mil let a od jiné podobné ji navíc dělí vzdálenost průměrně 10 000 světelných let.

 

Naše současná pozemská civilizace existuje necelých deset tisíc let, ale skutečný technický rozvoj od vynálezu prvních strojů trvá jen několik století. Technický pokrok se neustále zrychluje a nikdo si nedokáže přestavit, jak bude vypadat svět za sto let, stejně jako si před sto lety nikdo nedokázal představit dnešní svět. A už vůbec netušíme, jak bude vypadat svět lidí za tisíc, pět tisíc nebo dokonce dalších deset tisíc let (pokud zde ještě vůbec budeme).

 

Takže?

 

Zhruba jednou za 80 milionů let se v Mléčné dráze objeví civilizace podobná lidské, vzdálená od té nejbližší 10 000 světelných let. Z toho plyne, že se nikdy nemohou potkat – ani v prostoru ani v čase. Jejich trvání je příliš krátké a vzdálenosti mezi nimi příliš dlouhé na to, aby spolu mohly navázat kontakt.

Řešení Fermiho paradoxu tedy zní: Mimozemšťané existovali, existují a existovat budou, ale nikdy se s nimi nesetkáme.

Pokud mi jejich příznivci, hledači a objevitelé nevěří, nechť si vyřeší Drakeovu rovnici. Je to matematicky formulovaná Fermiho otázka, jejímž autorem je americký astronom Frank Drake:

 

N = R ∗ fp ∗ ne ∗ fl ∗ fi ∗ fc ∗ L

 

kde jednotlivé členy rovnice značí:

N – předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace,

R – označení přírůstku počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období (6 – 40; 10 za rok),

fp – podíl hvězd, které (podobně jako Slunce) mají okolo sebe planetární systémy (0,1 – 0,5; 0,5),

ne – průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život (0,5 – 2,5; 2),

fl – poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine (0,01 – 1; 1),

fi – poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života (0,0000001 – 1; 0,01),

fc – podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace (0,01 – 0,1; 0,01),

L – odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace (100 – 109; 10000 let).

( V závorkách jsou uvedeny rozsahy hodnot jednotlivých parametrů podle různých zdrojů a středníkem oddělený původní Drakeův odhad).

Rovnice by měla ukázat, kolik inteligentních civilizací existuje v naší Galaxii. Vzhledem k naší současné neznalosti většího množství proměnných je však tato rovnice spíše jenom odhadem.

 

Dosadíme-li Drakeovy parametry: N = 10*0,5*2*1*0,01*0,01*10000 = 10

 

Ještě stále věříte, že nás navštíví, obohatí nebo dokonce zachrání mimozemšťané?

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Martin Rovenský

Martin Rovenský

08.01.2019 10:50

Nedají se upravovat komentáře!
A na každé takové planetě se vyvine život? Nesmysl. To bychom měli život, byť neinteligentní, ale skoro všude.

Když se samozřejmě najde bakteriální život na Europě, taková presumpce je platná. Ovšem nikoliv za stávajících vědeckých poznatků


 
Martin Rovenský

Martin Rovenský

08.01.2019 10:46

Nemůžu souhlasit s názorem, že ne jsou dva. Dvě planety v každém solárním systému schopné nést život? V našem systému je pouze 1 planeta, o které víme,že je schopna nést život. O ostatních si to můžeme pouze myslet, ale stále tam budou pochybnosti z dlouhodobého hlediska. Teď myslím Mars a konkrétně absenci magnetického pole.
Fi - na 100% takových planet se život opravdu vyvine


 
Peter Beran

Peter Beran

26.05.2018 02:30

Statisticky máte pravdu, ale vesmír kašle na statistiku.... vše může být jinak než předpokládáte.... Mimozemské civilisace se nemusejí míjet v čase a můžou být těsnými sousedy... jde o to, jestli by nám taky šlo o to samé o co jde jim...


 
Poznal jsem operního pěvce Plácida Dominga osobně v Římě, pomluvy pro údajné anonymní obvinění ze sexuálních obtěžování pěveckých hvězdiček v 80. letech jsou výmysly; Havel tak činil se svými milenkami legálně

Poznal jsem operního pěvce Plácida Dominga osobně v Římě, pomluvy pro údajné anonymní obvinění ze sexuálních obtěžování pěveckých hvězdiček v 80. letech jsou výmysly; Havel tak činil se svými milenkami legálně

Legendární operní zpěvák a dirigent Plácido Domingo čelí obvinění, že řadu žen nutil k sexuálním stykům. Údajně jim nabízel práci a trestal je, když jeho návrhy odmítly. Informovala o tom v úterý agentura AP. Osmasedmdesátiletý Domingo tato obvinění označil za „hluboce znepokojivá a tak, jak byla představena, za nepřesná“. Dodal, že se domníval, že veškeré jeho chování a vztahy byly přijímány kladně a se souhlasem.

"Radovan Krejčíř a jeho rodina si mohou být jisti, že v naší péči je v bezpečí,“ prohlásil mluvčí jihoafrické vězeňské správy Singabakho Nxumalo. A než se jeho manželka vzpamatovala, „náhodou“ vyhořel jejich dům v Černošicích

Život Radovana Krejčíře v johannesburgské věznici Leeuwkop s maximální mírou ostrahy, kde si Čech odpykává pětatřicetiletý trest, není ohrožen, ujistila právě jihoafrická vězeňská správa podle místních médií. Reagovala tak na tvrzení Krejčířových příbuzných, kteří si v tisku stěžovali, že Čech bude brzy zavražděn, pokud nebude z Leeuwkopu přeložen do jiného zařízení.

Exministryně obrany Parkanová pro Bushe s kreslířem Výčítalem bryskně, jako kdysi Gustav Brom bleskem sepsal píseň pro Gagarina, stvořila a nazpívala na stejnou melodii kukaččí hit: “Dobrý den, prapore hvězd a pruhů! Vítej, radare…”

Exministryně obrany Parkanová pro Bushe s kreslířem Výčítalem bryskně, jako kdysi Gustav Brom bleskem sepsal píseň pro Gagarina, stvořila a nazpívala na stejnou melodii kukaččí hit: “Dobrý den, prapore hvězd a pruhů! Vítej, radare…”

Bývalý náčelník generálního štábu Josef Bečvář 13. srpna 2019 u soudu z pozice svědka hájil pořízení letounů CASA pro českou armádu. Uvedl, že stroje se stoprocentně osvědčily doma i na zahraničních misích, a zmínil se též, že si nevzpomíná, že by při dojednávání nákupu zaznamenal výhrady, například k ceně.

I přes údajný konec studené války mají jaderné zbraně hlavně její bývalí aktéři - Rusko a USA: Rusko cca 5000 strategických hlavic, USA 8000 hlavic; zbývajících cca tisíc je rozděleno mezi Francii, Velkou Británii a Čínu…

I přes údajný konec studené války mají jaderné zbraně hlavně její bývalí aktéři - Rusko a USA: Rusko cca 5000 strategických hlavic, USA 8000 hlavic; zbývajících cca tisíc je rozděleno mezi Francii, Velkou Británii a Čínu…

Spojené státy mají přes 8 tisíc jaderných hlavic, rozmístěných na stovkách svých vojenských základen po celém světě. Jen na německém území je rozmístěno na 35 tisíc amerických vojáků ne desítkách základen, kde je také asi 17 tisíc amerických civilistů ve službách armády; všichni by se prý měli z Německa stěhovat..

Poslední domácí zprávy