• Pondělí, 17. červen 2019
  • Svátek má Rukojmí Adolf

Malé prázdninové čtení: Jak jsem řešil Fermiho paradox.
Počet návštěv: 3171

Malé prázdninové čtení: Jak jsem řešil Fermiho paradox.

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

Na OSLU.CZ občas vyjde zajímavý článek z astronomie. Nedávno to bylo pojednání o galaktickém internetu v Mléčné dráze a když jsem k němu hledal další informace, narazil jsem na Wikipedii na Fermiho paradox.

Fermiho paradox je vlastně spíš otázka než nějaká matematická poučka a zní tato:

Kde jsou (mimozemšťané)?“ Enrico Fermi ji poprvé položil při schůzce s dalšími fyziky v roce 1950 v Los Alamos. Upozornil tak na to, že i když je vesmír relativně dost starý, stále nenacházíme v Mléčné dráze žádné stopy po mimozemských civilizacích.

V této souvislosti mě napadlo podívat se problém hledání mimozemských civilizací blíž a pokusit se najít na Fermiho otázku odpověď.

Moje úvaha byla jednoduchá. Mléčná dráha má průměr 100 000 světelných let a obsahuje více než 200 mld hvězd. 3,5% z nich, tj. 7 mld jsou hvězdy třídy G jako naše Slunce. 80% z nich, tj.5,5 mld je členem dvojhvězd a vícenásobných soustav. Zbývá 1,5 mld hvězd, z nichž 150 mil má podobnou planetární soustavu jako Slunce. Na 150 000 planetách se vyvinul život na 150 z nich dosáhl inteligence a schopnosti dobývání a poznání vesmíru. Mléčná dráha existuje cca 12 – 13 mld. let, takže jedna technická civilizace se v ní objeví v průměru jednou za 80 mil let a od jiné podobné ji navíc dělí vzdálenost průměrně 10 000 světelných let.

 

Naše současná pozemská civilizace existuje necelých deset tisíc let, ale skutečný technický rozvoj od vynálezu prvních strojů trvá jen několik století. Technický pokrok se neustále zrychluje a nikdo si nedokáže přestavit, jak bude vypadat svět za sto let, stejně jako si před sto lety nikdo nedokázal představit dnešní svět. A už vůbec netušíme, jak bude vypadat svět lidí za tisíc, pět tisíc nebo dokonce dalších deset tisíc let (pokud zde ještě vůbec budeme).

 

Takže?

 

Zhruba jednou za 80 milionů let se v Mléčné dráze objeví civilizace podobná lidské, vzdálená od té nejbližší 10 000 světelných let. Z toho plyne, že se nikdy nemohou potkat – ani v prostoru ani v čase. Jejich trvání je příliš krátké a vzdálenosti mezi nimi příliš dlouhé na to, aby spolu mohly navázat kontakt.

Řešení Fermiho paradoxu tedy zní: Mimozemšťané existovali, existují a existovat budou, ale nikdy se s nimi nesetkáme.

Pokud mi jejich příznivci, hledači a objevitelé nevěří, nechť si vyřeší Drakeovu rovnici. Je to matematicky formulovaná Fermiho otázka, jejímž autorem je americký astronom Frank Drake:

 

N = R ∗ fp ∗ ne ∗ fl ∗ fi ∗ fc ∗ L

 

kde jednotlivé členy rovnice značí:

N – předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace,

R – označení přírůstku počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období (6 – 40; 10 za rok),

fp – podíl hvězd, které (podobně jako Slunce) mají okolo sebe planetární systémy (0,1 – 0,5; 0,5),

ne – průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život (0,5 – 2,5; 2),

fl – poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine (0,01 – 1; 1),

fi – poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života (0,0000001 – 1; 0,01),

fc – podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace (0,01 – 0,1; 0,01),

L – odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace (100 – 109; 10000 let).

( V závorkách jsou uvedeny rozsahy hodnot jednotlivých parametrů podle různých zdrojů a středníkem oddělený původní Drakeův odhad).

Rovnice by měla ukázat, kolik inteligentních civilizací existuje v naší Galaxii. Vzhledem k naší současné neznalosti většího množství proměnných je však tato rovnice spíše jenom odhadem.

 

Dosadíme-li Drakeovy parametry: N = 10*0,5*2*1*0,01*0,01*10000 = 10

 

Ještě stále věříte, že nás navštíví, obohatí nebo dokonce zachrání mimozemšťané?

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Martin Rovenský

Martin Rovenský

08.01.2019 10:50

Nedají se upravovat komentáře!
A na každé takové planetě se vyvine život? Nesmysl. To bychom měli život, byť neinteligentní, ale skoro všude.

Když se samozřejmě najde bakteriální život na Europě, taková presumpce je platná. Ovšem nikoliv za stávajících vědeckých poznatků


 
Martin Rovenský

Martin Rovenský

08.01.2019 10:46

Nemůžu souhlasit s názorem, že ne jsou dva. Dvě planety v každém solárním systému schopné nést život? V našem systému je pouze 1 planeta, o které víme,že je schopna nést život. O ostatních si to můžeme pouze myslet, ale stále tam budou pochybnosti z dlouhodobého hlediska. Teď myslím Mars a konkrétně absenci magnetického pole.
Fi - na 100% takových planet se život opravdu vyvine


 
Peter Beran

Peter Beran

26.05.2018 02:30

Statisticky máte pravdu, ale vesmír kašle na statistiku.... vše může být jinak než předpokládáte.... Mimozemské civilisace se nemusejí míjet v čase a můžou být těsnými sousedy... jde o to, jestli by nám taky šlo o to samé o co jde jim...


 
Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. A co havárie reaktoru TMI-2 ? Dle Drábové se nelišila od rozsahu poškození reaktoru v Černobylu

Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. A co havárie reaktoru TMI-2 ? Dle Drábové se nelišila od rozsahu poškození reaktoru v Černobylu

Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. Jak to tedy bylo? Výbuch v Hirošimě byl rovnocenný asi 13 kilotunám TNT (54 TJ). Podle největších odhadů účinek výbuchu v Hirošimě okamžitě zabil asi 70 000 lidí.

Napřed Trump v bývalém velkoskladu internoval stovky mexických dětí, pak „na žádost demokratů“ souhlasil,  že hranici s Mexikem nebude chránit betonová zeď, ale ocelová bariéra. Na sumě 5,7 miliardy USD (cca 127 miliard Kč) šéf Bílého domu trvá.

Napřed Trump v bývalém velkoskladu internoval stovky mexických dětí, pak „na žádost demokratů“ souhlasil, že hranici s Mexikem nebude chránit betonová zeď, ale ocelová bariéra. Na sumě 5,7 miliardy USD (cca 127 miliard Kč) šéf Bílého domu trvá.

A máme tady další sebestřednost amerického prezidenta Donalda Trumpa; imigrační smlouva s Mexikem, která odvrátila uvalení cel na mexický dovoz do Spojených států, obsahuje ve skutečnosti víc, než je v ní psáno, uvedl to 12. června 2019, když na Twitteru napsal, že Mexiko se zavázalo udělat pro omezení migrace víc, než stojí ve smlouvě. Později prohlásil, že „v dohodě je cosi, co Mexiko velmi brzy oznámí“. Nevěří prý, že by Mexiko existenci „neveřejné části“ migrační dohody popíralo.

Je Británie výkladní skříní demokracie, či jen chaosem populismu?  Proč? Jelikož místo premiérky Mayové, co hlasovala proti brexitu, nastoupí do čela vlády asi šašek Boris Johnson, co veřejně lhal

Je Británie výkladní skříní demokracie, či jen chaosem populismu? Proč? Jelikož místo premiérky Mayové, co hlasovala proti brexitu, nastoupí do čela vlády asi šašek Boris Johnson, co veřejně lhal

Kdepak asi skončí Velká Británie, dnes varovný příklad světové demokracie? Podle  ankety z 12. června 2019 by konzervativci s ohledem na jednokolový volební systém, ve kterém vítěz „bere vše“, obsadili v parlamentu 395 mandátů. Labouristé by byli druzí se 151 poslanci. Liberálové by skončili až čtvrtí s 26 křesly a Faragova strana by jako v minulosti „ostrouhala“. Třetí by byla Skotská národní strana s 59 zástupci v dolní komoře britského parlamentu.

Když studenti v nejbohatším městě světa Hongkongu místo studia demonstrovali, jejich rodičům z toho vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, jelikož za ně platí ročně školné 21 tisíc dolarů (411 tisíc korun)...  z toho vstávají vlasy hrůzou na hlavě, jelikož za ně platí ročně školné 21 tisíc dolarů (411 tisíc korun)...

Když studenti v nejbohatším městě světa Hongkongu místo studia demonstrovali, jejich rodičům z toho vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, jelikož za ně platí ročně školné 21 tisíc dolarů (411 tisíc korun)...

Anální Šámalová bude šílet presstitutskou radostí; Hongkong 15. června 2019 oznámil, že odloží schvalování zákona o vydávání osob podezřelých z trestného činu, oznámila správkyně Hongkongu Carrie Lamová. Legislativní návrh vyvolal masové protesty, neboť by umožnil vydávat provinilce i do komunistické pevninské Číny. Již svolaná demonstrace se ale v neděli stejně uskutečnila...

Poslední domácí zprávy