• Čtvrtek, 05. prosinec 2019
  • Svátek má Rukojmí Jitka

Eugenika neskončila, pokračuje dál. Tentokrát pod názvem “multikulturalismus”
Počet návštěv: 3679

Eugenika neskončila, pokračuje dál. Tentokrát pod názvem “multikulturalismus”

Lea Vojteková Článek od Lea Vojteková

Mnoho lidí se zamýšlí na tím, jak je možné, že Norům nevadí jejich zrůdný systém Barnevernet. Nebo že někdo ještě teď obhajuje multikulturalismus. Jenže když v něčem vyrůstáte desítky let, tak vám to vymyje mozek, i když je to zlo.

Co se vám vybaví, když se řekne eugenika? Pravděpodobně Hitler a nacistické Německo. Jenže eugenika jako sociálně-filozofický směr se těšila přízni lidí mnoho let před Hitlerem. Eugenika jako obor (nebo sociální směr) vznikla již v 19. století. Vznikaly eugenické laboratoře, eugenické společnosti, pořádaly se eugenické konference a vedly se vášnivé diskuse.
 
Mezi příznivce eugeniky patřilo mnoho významných vědců, spisovatelů, umělců. Kdo obhajoval eugenické myšlenky byl ve společnosti uznáván. USA patřily mezi velké podporovatele této myšlenky, různé eugenické instituce byly financovány z Rockefellerovy a Carnegieho nadace. Takže když v tom člověk vyrůstal, na myšlence eugeniky mu nepřišlo nic špatného. Až to vygradovalo nacismem, který tu myšlenku dotáhl do precizního a děsivého konce.
 

To samé teď v Norsku. Tam jim jsou léta vymývány mozky tím, že na biologické vazbě dítěte a rodiče nezáleží. Že záleží pouze na výchově a je jedno, kdo vás vychovává. Role jako matka a otec nejsou podstatné a úřady lépe vědí, co je pro děti dobré. A tato zrůdná myšlenka zas vygradovala v podobě úřadu Barnevernet.

Nacisté chtěli dokonalého člověka vyšlechtit, Norové zas (pře)vychovat.

 

A co multikulturalismus? Myšlenkový a politický směr (kulturní ideologie), který zastává stanovisko, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou a zvyklostmi, podle kterých mohou žít. Bez toho, aby se integrovali (resp. asimilovali) do společnosti. Jak nám ale realita ukazuje, takové soužití nefunguje a vede naopak k nesnášenlivosti a zvýšené kriminalitě. Pro příklad uvedu Calais, Marseille, Malmö, Berlín, Kolín nad Rýnem…

Počátky mutlikulturalismu (jako politické ideologie) můžeme v Evropě datovat do začátku 70. let 20. století. Takže od té doby je lidem více než 40 let vtloukána do hlav ideologie multikulturalismu. To na člověku zanechá stopy a jen těžko pak mění “program” ve své hlavě. Raději chyby multikulturalismu bagatelizuje a přehlíží, než aby si řekl: ,,Mýlil jsem se. Podporoval jsem něco špatného.” To je velice těžké a vyžaduje to hlavně odvahu a být férový vůči sobě i okolí. Přiznat si pravdu a nedopustit další zlo.

Švédská policie přiznává, že Stockholm již není bezpečný a že neuhlídá pořádek. Uprchlíci všude kradou, obtěžují zaměstnance azylových center i dívky na ulicích. Sahají jim mezi nohy, a když se brání, zfackují je. Zavražděná pomocnice azylového centra je taky smutným důkazem toho, jak multikulturalismus nefunguje. Nemluvě o Kolíně nad Rýnem, kde existují čtvrti, do kterých není radno vstupovat. Z Berlína se zas stala bašta radikálních salafistů. A takto bych mohla pokračovat velice dlouho…

S příchodem uprchlíků se růžový nátěr multikulturalismu rychle olupuje a je vidět jeho pravá úděsná tvář. Multikulturalismus je vlastně taky jistý druh eugeniky. Nacistická eugenika vyvrcholila 2. světovou válkou, norská eugenika zas Barnevernetem. Proto nedopusťme, aby multikulturalistická eugenika skončila občanskou válkou.

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Vzpomínka: Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny vzkaz od Tomáše Etzlera: „Tem patetickym cechackym utokum na moji osobu se smeji. Utocit na meho 30 let zesnuleho otce je jina vec. dobytek. Prekrocil jste hranici Olsere. Snad Vas potkam…“

Vzpomínka: Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny vzkaz od Tomáše Etzlera: „Tem patetickym cechackym utokum na moji osobu se smeji. Utocit na meho 30 let zesnuleho otce je jina vec. dobytek. Prekrocil jste hranici Olsere. Snad Vas potkam…“

Jak baron Prášil, pardon, ne šlechtic, nýbrž právě ten potulný žvanil Tomáš Etzler poskytl nedávno dlouhatánský rozhovor pro SeznamZprávy mimo jiné odpovídal na otázky. Čína, kam se podíváš. Česko už několik týdnů řeší spory s touto komunistickou zemí.

Proč světu vadí islámský terorismus bez výhrad, kromě muslimských vrahů z Číny, krvežíznivých Ujgurů; prý vězňů absurdistánu. A co potom byli saúdskoarabští atentátníci z 11. září 2001...?

Proč světu vadí islámský terorismus bez výhrad, kromě muslimských vrahů z Číny, krvežíznivých Ujgurů; prý vězňů absurdistánu. A co potom byli saúdskoarabští atentátníci z 11. září 2001...?

„Čína roste, Čína je silná, Čína má tak velký trh! Každý to opakuje – a tím přikrmuje zlo. Všichni víme, jaké zločiny má Komunistická strana Číny na svědomí,“ říká v rozhovoru pro ČT24 Rušan Abbásová, proslulá ujgurská aktivistka. Dobře ví, o čem mluví. Její rodinu prý spolkl koncentrační tábor.

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Jak se nadopovaná muslimka Procházková dostala do sporu s Českou policií, když fyzicky napadla redaktora Sputniku Vladimíra Frantu; sice nespáchala atentát dle své idolu Basajeva; zatím...?

Jak se nadopovaná muslimka Procházková dostala do sporu s Českou policií, když fyzicky napadla redaktora Sputniku Vladimíra Frantu; sice nespáchala atentát dle své idolu Basajeva; zatím...?

Tak se nám muslimky Petra Procházkova, co ji propustili z Lidových novin pro neschopnost, nechala naverbovat do dezinformačního Deníku N. A ihned se projevila její závislost na podpůrných medikamentech. Není proto divu, že policie již začala jednat v ostře sledovaném případu napadení novináře Vladimíra Franty konkurenční novinářkou Petrou Procházkovou z Deníku N.

Poslední domácí zprávy

Pomníková válka

Pomníková válka

Myslím si, že o pomník Vlasovců Pavlovi Novotnému vůbec nejde. Slovy Jiřího Paroubka bych to charakterizoval: Kdo na to má, aby vystupoval v...