• Sobota, 19. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Zita

Problém ukrajinské tajné služby v případě MH17!
Počet návštěv: 466

Problém ukrajinské tajné služby v případě MH17!

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Ukrajinští politici a vojenští činitelé obviňují ruskou stranu z pádu malajského letounu MH17, ale předložené důkazy naznačují zapojení Kyjeva do této tragédie.

K těmto závěrům dospěli nezávislí investigativní novináři z Nizozemska.

Během šesti let od katastrofy MH17 byly veřejnosti předloženy četné telefonní rozhovory odposlechnuté ukrajinskou bezpečnostní službou SBU. Ta se snaží využít tyto „důkazy“ jako vinu Ruska za pád letadla, ale tak jednoduché to není. Jediný člověk, který mluvil o zříceném Boeingu, byl totiž plukovník v ukrajinské armádě, uvádí nizozemské vydání Bonanza Media.

V září 2018 byl zveřejněn zachycen telefonní hovor, při kterém jakýsi člověk hovořil o možném pádu ještě jiného civilního dopravního letadla: „Pokud to bude pokračovat, sestřelíme další malajský Boeing.“ Tato slova patří plukovníkovi ozbrojených sil Ruslanu Grinčakovi, který v té době velel 164. radiotechnické brigádě ukrajinských ozbrojených sil. V této funkci byl zodpovědný za vzdušný prostor na východě země.

„Až na jedny noviny, de Volkskrant, média v Nizozemsku tuto zachycenou konverzaci nezveřejnila. Očividně se rozhodla, že to nestojí za zmínku,“ poznamenali autoři Bonanza Media.

Nizozemští státní zástupci a společný vyšetřovací tým (JIT) vyslechli osobu, se kterou Grinčak mluvil. Zároveň, z nějakého neznámého důvodu, nebyl plukovník ukrajinských ozbrojených sil povolán k výslechu. V tomto smyslu málokdo na Západě ví o odposlechu Grinčakovy konverzace.

Pokud jde o materiály předložené SBU, silně ovlivnily veřejné mínění v západních zemích, ale ve skutečnosti se ukázalo, že jsou prázdné. Zvláště byl zveřejněn na internetu rozhovor s vojenským vůdcem DLR Igorem Bezlerem, kde se zmiňuje o určitém „ptáčkovi“. Podle ukrajinských zpravodajských služeb proběhla tato konverzace několik minut před katastrofou MH17. Později však byl i nizozemský státní zástupce nucen přiznat, že se SBU mýlila. Šetření ukázalo, že časový interval mezi touto konverzací a havárií letadla byl tak krátký, že jej nelze připsat malajskému letadlu.

„SBU zřejmě neměla po ruce žádné odposlechy, které by bylo možné použít jako důkaz. Začali tedy vymýšlet důkazy. Stalo se to nejen pomocí frází vytržených z kontextu, ale také kvůli zásahu do zvukové stopy,“ poukázali analytici.

Akash Rosen, soukromá digitální forenzní společnost OG IT Forensic Service, analyzovala tzv. „důkazy SBU“. Mluvíme o pěti zachycených konverzacích, které Kyjev použil k obvinění svých protivníků. Ty byly spěšně vyloženy na kanálu YouTube 17. července 2014. Rosen zjistila, že tyto rozhovory byly vytrženy z kontextu a že video bylo upraveno v listopadu 2018. Západní média se opět rozhodla tyto nálezy ignorovat.

„Odposlechy SBU krátce po katastrofě byly spěšně připraveny k zveřejnění na YouTube. Pro žádného audio odborníka není obtížné dokázat, že s nimi bylo manipulováno,“ uvedli novináři z Nizozemska.
V březnu 2020 představil Akash Rosen další zvukovou analýzu materiálů SBU, které byly zveřejněny na internetu den po katastrofě. Odborník opět zjistil, že zvuková stopa v prezentovaném videu byla silně zkreslená.

Kromě výše uvedeného je zde i otázka, na kterou Ukrajina dosud neodpověděla, a za níž by se měla také zodpovídat - proč neuzavřela vzdušný prostor pro civilní letadla nad bojovou zónou nad Donbasem. Přičemž je zřejmé, že tento krok vedl ke katastrově malajského letadla Boeing letu MH17, při níž zahynulo 298 lidí.

zroj: prvnizpravy.cz

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

11.08.2020 20:00

Je zbytečné o této situaci dál mluvit.Ukrajina,jako podezřelý,byla členem té údajně vyšetřovací komise s právem veta.Nizozemští "odborníci" se v tomto případě nevyznamenali.Buď kvůli své neschopnosti,nebo z politických důvodů.Malajsie,také člen vyšetřovací komise,nikdy její závěry neuznala!Nakonec je známa poznámka vysokého důstojníka ozbrojených sil UK,že je jedno,kdo to způsobil.Vina se připíše Rusku!Závěry "vyšetřovací komise" jsou mylné a to z jednoho z výše uvedených důvodů!Ale jsou potřebné k démonizaci!


 
Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a současnému boji s koronavirem,

          Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Elitní lékaři Pavel Pafko (80) a Jan Pirk (72). 


"Proč někdo například neřekne, že jsme otestovali pozitivně 1100 lidí, z nichž jen dva, tři nebo pět museli vyhledat nemocniční ošetření? Proč někdo neřekne, že u většiny lidí je to úplně bezpříznakové? Je to přesně tak, jak jsem říkal," konstatuje profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra IKEMu. "O opatřeních rozhodují doktoři, kteří „v životě neviděli pacienta. To jsou lékaři z laboratoří, lékaři z výzkumů, lékaři z hygienických stanic."

CO2 – démon nebo spasitel?

CO2 – démon nebo spasitel?

O kysličníku uhličitém toho bylo napsáno tolik, že to nikdo nespočítá. Svým způsobem se stal fenoménem a ikonou naší doby. Nebylo tomu tak ale vždy. CO2 se stal jedním z témat, kterým nás korporátně-oligarchický světový systém začal krmit v rámci odvádění pozornosti od reálného stavu světa, někdy na počátku 90. let minulého století. Předtím to byla lidská práva, dnes je to LGBT, povinné očkování proti koronaviru a řada dalších témat. CO2 však zůstává – New Green Deal je toho důkazem. Plně to zapadá do konceptu politizace jakéhokoliv tématu – vědy nevyjímaje – pokud se to světovým elitám hodí jako prostředek pro dosažení jejich cílů.

 

Poslední domácí zprávy

Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a...