• Čtvrtek, 26. listopad 2020
  • Svátek má Rukojmí Artur

Německý vzkaz, proč jít k volbám...
Počet návštěv: 775

Německý vzkaz, proč jít k volbám...

Lubomír Vylíčil Článek od Lubomír Vylíčil

Němci zdá se, jakoby stále neměli dost. Dost multikultury, islámu, afrického obohacení… Alespoň podle vyjádření některých jejich starostů to tak může vypadat.

V pondělí požádal mluvčí koalice několika desítek německých měst a obcí vládu kancléřky Angely Merkelové, aby jim okamžitě umožnila přijímat a na svém území usídlovat uprchlíky, „zachráněné” ve Středozemním moři. Na následné tiskové konferenci pak zástupci Postupimi, Düsseldorfu a několika dalších měst vydali prohlášení, že jejich humanitární povinností je změnit současný status migrační politiky. „Jsme připraveni přijmout více lidí, jen kdyby nám to bylo dovoleno,” pravil k novinářům jejich neformální vůdce Mike Schubert, starosta Postupimi a člen iniciativy Města bezpečných přístavů.

Kdo to je ten pán a o jaké „přístavy” se jedná? Mike Schubert je takovým typickým, ukázkovým exemplářem německého sluníčkáře. Sedmačtyřicetiletý absolvent politologie, člen SPD, který to dotáhl na starostu Postupimi. Na radnici pak ustavil neformální koalici SPD, Zelených a DieLinke. Netají se svým odporem ke všemu pravicovému. AfD na něj působí, jako onen pověstný hadr na býka. Měl prohlásit, že: „v Německu není místo pro nacionalisty a pravicové extremisty. “

Iniciativa „Města bezpečných přístavů” je pak uskupení německých měst a obcí, dychtivých přijmout více a ještě více migrantů. Vznikla na podzim loňského roku. Prvního října se v Rottenburgu am Neckar sešli zástupci 26 německých měst a obcí (Berlína, Mindenu, Krefeldu, Kolína nad Rýnem, Bielefeldu, Rottenburgu, Postupimi, Erlangenu, Greifswaldu, Bambergu, Trevíru, Karlsruhe, Darmstadtu, Flensburgu, Marburgu, Saarbrückenu, Bochumu, Kostnice, Ulmu, Tuttlingenu, Freiburgu, Mnichova, Hammu, Schwäbisch Hallu a Würzburgu) aby koordinovali svůj tlak na vládu. Požadovali, aby byl neprodleně aktivován § 23 odst. 1 německého zákona o pobytu, který umožňuje okamžitou distribuci speciálních humanitárních povolení k pobytu bez byrokratických formalit.

Postupně se k iniciativě přidávala další a další německá města, vedená levicovými aktivisty, humanisty a dalšími progresivními excentriky tak, jak si je občané do městských rad navolili, až počet členů „Iniciativy” dosáhl současných cca 120 měst a obcí. A protože s jídlem roste chuť, začali se představitelé stále rostoucího spolku navážet i do zahraniční politiky. Naposled minulou sobotu. Když Hannoveru přistálo letadlo s „nezletilými uprchlíky bez doprovodu”, které si Němci z Řecka objednali, navezl se, při jejich slavnostním uvítání, pan postupimský starosta Schubert do Střední Evropy a V 4. Že prý by ti nazionalistische untermenschen, eh, pardon, politici zemí, které uprchlíky odmítají, měli přijít o část prostředků z unijních fondů. Protože hodnoty.  „Ti, kdo říkají, že nikoho nepřijmou, za to také musí zaplatit,” rozohnil se pan starosta.

Když pomineme, jaká je to nebetyčná drzost (žádný náš starosta, řekněme z Rožmitálu pod Třemšínem, Němcům do jejich migrační politiky taky nekecá), ukazuje nám tenhle německý aktivista mimoděk na něco velmi důležitého. Na vzrůstající význam i těch sebenepatrnějších voleb. Místních, krajských, senátních… jakýchkoli.

Protože náš nadnárodní nepřítel se naučil využívat lokálních institucí a místních politiků nejnižší úrovně k prosazování své agendy „zdola”. Anebo, což je ještě častější, k sabotážím těch nečetných pro-národních a suverénních rozhodnutí vlád, které mu nějakým nedopatřením unikly. Vyzkoušel si to jak v Trumpvě Americe, kde aktivističtí guvernéři sabotovali presidentova protimigrační nařízení, tak i v Salviniho Itálii, kde sluníčkoví starostové pobřežních měst otevírali své přístavy lodím neziskovek, ministrovi vnitra navzdory. Ostatně i naši Koláři a Hřibové jsou koníky ze stejné stáje….

Bohužel, právě tyto volby takzvaně „třetí kategorie”, volby do obcí, krajů a Senátu, jsou poměrně snadno ovlivnitelné cílevědomou a dobře organizovanou skupinou. Provázívá je pravidelně nízká účast voličů, kteří mají pocit, že „o nic nejde”. Že věci důležité se rozhodují ve Sněmovně a kvůli korýtku pro nějaké partajní šíbry na kraji, že se výletem do volební místnosti obtěžovat nebudou… Ukázat si to můžeme třeba na příkladu senátora Jiřího Dienstbiera mladšího, jednoho z nejzasloužilejších a nejdéle sloužících škůdců této republiky, nadšeného bojovníka za gender, odzbrojení občanů a další zhůvěřilosti EU. Tak tomu to v posledních volbách „hodilo” (v prvním kole) 12 088 voličů. Tedy něco jako širší rodina, známí z práce a bydliště, kluci z klubu a z neziskovky….

Někdo by mohl namítnout, že stejně o nic nejde. Že třeba takový kraj v podstatě o ničem „důležitém” nerozhoduje… Ale nenechte se mýlit. Komu nestačily odstrašující příklady z Německa, ať jen letmo nahlédne do našeho zákona 129/2000 Sb o krajích. Najde tam, kromě jiného, možnost předkládání návrhů zákonů, vydávání obecných vyhlášek, zřizování příspěvkových organizací… Kraj (a města) jsou také zřizovateli škol, do kterých chodí vaše děti a vnuci.

Takže pokud nechcete za nějaký čas s překvapením zjistit, že si váš kraj v tichosti staví na okraji vašeho městečka další „integrační centrum”, že opět nasypal (vaše) peníze té nejprofláklejší z promigračních neziskovek a že vaše dítě přichází ze školy s propagačními materiály LGBT, Hate free a Člověka v tísni, tak běžte k volbám.

Běžte k volbám, i když jsou jen té „třetí kategorie” a volte ty, kteří se dlouhodobě a konzistentně staví proti pokrokářskému šílenství, které ovládlo země na západ od nás. Těch zmíněných více než 120 německých měst, kde si lidé zvolili zastupitelstva, požadující hujersky ještě více muslimů, ještě více afričanů a ještě více nepřizpůsobivých, než je v multikulturním Německu zvykem, vám budiž mementem a výstrahou.

Lubomír Vylíčil
Farmaceut, ročník 1959, nekonvenčně uvažující amatérský pilot a přírodozpytec se silným vztahem k tradici. Miluje přírodu, létání, turistické i akrobatické; na úrovni zapáleného amatéra se věnuje terénní ornitologii a paleontologii na střední Moravě. Zajímá se o historii i současné dění. Patriot s pozitivním vztah ke katolicismu. Pocity, které mu už léta způsobuje politická scéna u nás i ve světě ho vedou k tomu, že občas něco napíše.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

18.09.2020 16:55

Vzhledem k tomu,kdo kandiduje,je úplně jedno,zda půjdu či nepůjdu volit.Ty kandidáty si vybírají partaje podle toho,jak jsou s nimi zadobře.A nakonec ani nelze zkontrolovat,zda nedošlo podrazům při sčítání.Volební lístky jsou ihned zničeny a pak se vše prezentuje jako vůle voličů.Nějak nám partaje zapomněly určit hranici,kdy jsou volby platné a kdy ne.Pokud se nezúčastní 50% voličů,měly by volby být neplatné.Jenže to by zase ten slavný senát už nemohl existovat.Všecny volby by byly neplatné pro malou účast voličů.Takže by "pojistka demokracie",která si protiústavně chce tvořit zahraniční politiku(není to úkolem senátu) nefungovala pro nezvolení nových senátorů.Stačí jedna 80ti letá paní,která volit půjde a její kandidát projde do celého parlamentu.


 
Odvolací soud v Pensylvánii nařídil přezkoumat sporné hlasovací lístky zaslané poštou v rámci voleb prezidenta USA

Odvolací soud v Pensylvánii nařídil přezkoumat sporné hlasovací lístky zaslané poštou v rámci voleb prezidenta USA

Každým dnes se jeví jako pravděpodobnější, že o budoucím prezidentovi USA nakonec rozhodne Nejvyšší soud USA. Při projednávání volebních stížností a žalob na falšování voleb vyplouvají na povrch stále další skandální informace o obřím rozsahu volebního podvodu, který byl zřejmě spáchán při letošních prezidentských volbách. Je také zajímavé sledovat i rozdíly, jak o causách informují média v Evropě a v USA.

Chci žít po dny, které mě ještě čekají, jako orel

Chci žít po dny, které mě ještě čekají, jako orel

Jsem hrdý, ale nesmírně vytočený Čech. Jsem pragmatik a netvořím si vlastní názor podle mediokracie. Nehodnotím politický subjekt podle toho, jak se onálepkuje, nebo jak jej onálepkují media, ale podle programu a toho, jak jej plní. Pokud někdo fandí třeba senilnímu levičákovi Bidenovi, který si plete děti a vnoučata, mazlí se s holčičkama a ani neví, kam kandiduje a na mítingu tvrdí že do Kongresu, je to jeho věc. Nicméně, je tedy levičák, což je také jeho věc. Moje věc zase je, že si od něj nenechám kecat do života.

Poslední domácí zprávy