• Úterý, 27. říjen 2020
  • Svátek má Rukojmí Šarlota / Zoe

Agrese pod Kavkazem
Počet návštěv: 653

Agrese pod Kavkazem

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Arménie, křesťanský stát velký jako třetina naší republiky, rozlohou i počtem obyvatel. Kolik toho si již ale vytrpěl. Sousedy si nevybíral… Již několik dní v arménských vesnicích a městech v Náhorním Karabachu umírají desítky, či stovky civilistů. Nepřátelské tanky si razí cestu touto arménskou enklávou pod Kavkazem. Silný soused rozhoduje o právech tohoto malého národa. Arméni mají být vyhnáni ze svých domovů. Již pokolikáté. Náhorní Karabach, malá křesťanská enkláva s asi 200 tisíci arménských obyvatel čelí agresi mocného souseda.

Dějiny národů pod Kavkazem nebyly nikdy černobílé, tvořily se po tisíciletí. Nehledejme proto v nich spravedlnost. Střetávaly se zde zájmy mocných s těmi malými, s mocnými přicházela i ztráta svébytnosti těch menších. Proto mnohé kavkazské národy, po uvolnění napětí mezi velmocemi, hledaly cestu ke svému sebeurčení. Obdobně i jinde ve světě. Po rozpadu SSSR to byl případ Abcházie, Jižní Osetie, ale i Náhorního Karabachu.

Z historie se dovíme, že světem zapomenutá Arménie je od roku 301 prvním křesťanským státem na světě. Dějiny národů pod Kavkazem to byl věčný střet dvou civilizací. Křesťanství a islámu. Křesťané hledali záchranu v horách… Ti mocní pod Kavkazem, tedy Turecko, Irán, Rusko… ovlivňovaly tamní dějiny. Ti malí, mezi ně patří i Arménie, často bojovali o svou svébytnost. Arménský národ před 100 lety prošel válečným peklem. Arménie tehdy ztratila značnou část svého území ve válce s Tureckem …. Přes 1 milion Arménů přišel o život, miliony Arménů uprchlo a žijí dnes v zahraničí.

Moderní zbraně zabíjejí nevinné. Civilní obyvatelstvo je terčem té nejmodernější bojové techniky. Česká republika v tom není zcela bez viny. Před několika lety byly naše moderní dělostřelecké zbraně prodány právě do Ázerbájdžánu. Údajně přes prostředníky. Obdobně jsme dodali před lety i těžkou vojenskou techniku, cca 175 tanků T-72 a T-55 a dělostřelecké systémy do Gruzie. V roce 2008 také tyto zbraně ve válce proti lidu Osetie zabíjely.

Svět nesmí mlčet, ani být lhostejný k této válce.

I my máme zkušenosti s agresí těch mocných i s lhostejností těch vlivných. Kolik úsilí stálo vybudování naší novodobé svébytnosti, ale jak lehce jsme o ni přišli. V těchto dnech si připomínáme zradu západních mocností, které si v Mnichově podaly ruce s Německem a Itálií. Zradou Československa otevřely cestu k válce.

Budeme burcovat politiky EU či NATO k zastavení agrese proti malému arménskému národu nebo budeme lhostejní? Jak se zachová Česká republika a její politici? Dnes je výročí Mnichova. Tehdy svět také mlčel…

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

01.10.2020 19:40

Není v zájmu evropských politiků zasáhnout do tohoto konfliktu.Ázerbajdžán je podporován Tureckem a s tím si to nechce EU rozházet.Proto bude dělat mrtvého brouka,tyto věci totiž Jourová nevidí a ani vidět nechce.Tu zajímá jen absolutní poslušnost a podlézání Bruseli.A stejně tak i ostatní komisaře to nezajímá.Oni nejsou schopni uřídit EU a tak se nemohou angažovat jinde!A tím pádem se naši politici budou chovat stejně,aby si to nerozházeli z Bruselí.


 
Kolik stojí podjatost soudce ?

Kolik stojí podjatost soudce ?

Zlínské soudkyni Ivetě Šperlichové se kdysi přihodila nehoda: na poradě senátu si „pustila pusu na špacír“ a notně pohaněla účastníky řízení včetně obhájců. Někdo její  monolog nahrál a nahrávku doručil novináři Lubomíru Xaverovi Veselému, který ji zveřejnil na svém webu. Následně ještě proběhly úkony, potvrzující autentičnost zvukového záznamu. Příhoda vyvolala  poprask.

Bulvár jako strážce morálky

Bulvár jako strážce morálky

V širším pražském centru stěží najdeme odlehlejší a opuštěnejší místo než je Vyšehrad. Zároveň leží na dohled od budov ministerstva zdravotnictví, takže volba lokality pro neveřejnou schůzku ministra s dalšími lidmi by byla pochopitelná.

 

Poslední domácí zprávy

Nejsme jako oni…

Nejsme jako oni…

Za několik týdnu bude výročí, ze kterého si pamětníci vzpomínají na hesla: „NEJSME JAKO ONI“ a „MÁME HOLÉ RUCE“. Byli jsme to my, naše...