• Pondělí, 17. květen 2021
  • Svátek má Rukojmí Aneta

Dvojitá erupce Bruselského šílenství
Počet návštěv: 1527

Dvojitá erupce Bruselského šílenství

Lubomír Vylíčil Článek od Lubomír Vylíčil

Tento týden se v Bruselu opravdu činili. Poslancům Evropského parlamentu se podařilo  přijmout a schválit dvojici skutečných perel – Evropský klimatický zákon a tak zvanou Šimečkovu Zprávu o ochraně právního státu.  To první je určeno k definitivnímu zničení naší životní úrovně, to druhé pak k likvidaci našeho způsobu života.

Nejdříve k té první normě. Jádrem přijatých “Pozměňovacích návrhů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima)”, tedy zkráceně Klimatického zákona, je snížení emisí CO2 o 60% oproti úrovni roku 1990 do roku 2030. Ovšem tím ambice předkladatelů zdaleka nekončí, snižovat se bude dál, i po tomto roce. Až budou emise konečně na nule. K čemuž máme dospět roku 2050. A to závazně.

Takovým návrhům se obecně říká „ambiciózní”. I když  čeština k tomu má výstižnější slovo – furiantské. Ve smyslu praštěného, zbytečného a zjevně neuskutečnitelného návrhu, který však má potenciál nás přivést na buben. Což Klimatický zákon skutečně má. K tomu zjištění není třeba se prokousávat sáhodlouhým a evropsky nesrozumitelným textem. Postačí jen pár ukázek.

Bod 6)  Dosažení klimatické neutrality vyžaduje, aby všechna hospodářská odvětví, včetně letecké a námořní dopravy, snížila rychle své emise téměř na nulu. Bod 12a)  Každý členský stát má odpovědnost za individuální dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.

A aby europoslanci ukázali, že si z nás v Bruselu fakt nedělají legraci, doplnili Klimatický zákon i o příslušnou hrozbičku: Bod (18a)   Dosažení klimatické neutrality je možné pouze tehdy, pokud všechny členské státy sdílejí zátěž a plně se zaváží k transformaci na klimatickou neutralitu. Každý členský stát má povinnost splnit prozatímní i konečné cíle, a pokud se Komise domnívá, že tyto povinnosti nejsou splněny, měla by být zmocněna přijímat opatření proti členským státům.

Asi stačí, že. Teď přejděme k té druhé normě. Ke Zprávě o ochraně právního státu. Přednesl ji Michal Šimečka liberální europoslanec z frakce Renew Europe, vyslaný do Brusele stranou Progresivní Slovensko. A podle toho návrh vypadá. Jeho podstatou je pozastavení přístupu k evropským fondům pro „členský stát, který nerespektuje hodnoty EU”. Což radostně přijala drtivá většina přítomných europoslanců. Pro bylo 521, proti 152 a 21 se zdrželo hlasování.

Mechanismus, jak „darebácký stát” odstřihnout od peněz je zhruba následující: Bude zaveden tak zvaný „Roční monitorovací cyklus hodnot Unie”, kde bude hodnocen stav dodržování hodnot v příslušném členském státě a následně mu předána doporučení, co a jak má zlepšit. Pochopitelně se závazným časovým harmonogramem.

Kdyby si však příslušná země postavila hlavu a neprovedla tato „doporučení”, může Komise přistoupit k sankcím, jako je například zahájení postupu podle článku 7, nebo pozastavení finančních prostředků čerpaných z EU. Mechanismus se má ještě doladit jednáním mezi europarlamentem, radou členských států a Evropskou komisí. Poslanci požadují neprodlené zahájení těchto jednání. Ještě během německého předsednictví….

A co že se má vlastně kontrolovat? Podle Šimečkova právě přijatého návrhu, se má rozsah kontroly rozšířit na všechny hodnoty, obsažené ve Smlouvě o EU, včetně lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu, dodržování lidských práv, práv menšin….

A je to tady. Jak neobyčejně trefně a pravdivě uvedl sám předkladatel návrhu, Michal Šimečka, návrh se dotýká: „samotné budoucí identity EU”. Kterou, aspoň podle hlasování europoslanců z tohoto týdne, má zjevně být chudý, promrzlý vegan z donucení, žijící v kolektivním, sdíleném bytě a přemisťující se (podle pořadníku) na obecním sdíleném kole, který závistivě vzhlíží k výšinám top star vládnoucích LGBT, na ulici líbá na potkání černým boty a těší se na slavnostní obřad obřízky své malé dcery podle „těch nových zvyků”.

Opravdu u tohohle musíme být?

Lubomír Vylíčil
Farmaceut, ročník 1959, nekonvenčně uvažující amatérský pilot a přírodozpytec se silným vztahem k tradici. Miluje přírodu, létání, turistické i akrobatické; na úrovni zapáleného amatéra se věnuje terénní ornitologii a paleontologii na střední Moravě. Zajímá se o historii i současné dění. Patriot s pozitivním vztah ke katolicismu. Pocity, které mu už léta způsobuje politická scéna u nás i ve světě ho vedou k tomu, že občas něco napíše.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

09.10.2020 19:35

Odpovím na otázku "musíme u toho být"?Ano,musíme.protože tento národ nemá nejmenší zájem o svou budoucnost a je mu jedno,jestli bude či nebude existovat.Rozhodli o tom voliči,zpitomnělí propagandou eurohujerských idiotů.Protože čeští politici si uzurpovali moc,šlo by vystoupit pouze s jejich laskavým svolením.Např.Sobotka,co by premiér,řekl doslova,že on nedovolí žádné rozhodování o vystoupení.Stejným způsobem se prezentoval profesionální posranec Benda.Tímto dal jasně najevo,že politiky nezajímá národ,ale jimi vymyšlená debilita.Od toho se odvíjí i to ostatní!


 
Hamáčkovo vyjádření v Právu je nevěrohodné a značně nadhodnocené.

Hamáčkovo vyjádření v Právu je nevěrohodné a značně nadhodnocené.

Vicepremér, ministr vnitra a krátce (zcela účelově pro potřebu řešení kauzy Vrbětice a potřebou vyhoštění ruských diplomatů) bývalý ministr zahraničí Jan Hamáček, se v rozhovoru pro Právo (sobota 15.5.2021) naprosto nevěrohodně vyjádřil ke kauze Vrbětice, neboť v obsáhlém rozhovoru pro deník neřekl jediné slovo o důkazech, které by opravňovaly vládu obviňovat Ruskou federaci, resp. GRU z teroristické akce ve skladě munice ve Vrběticích. Jeho nadsazené, přehnané a hodně sebevědomé tvrzení, že akce Vrbětice byla „fenomenálním úspěchem vlády!“ je nejen směšné, ale také odsouzení hodné, protože toto vyjádření není hodno člověka, který zastává vysoké funkce, mj. silové ministerstvo vnitra. Je zcela nepochopitelné, proč v kauze Vrbětice, kontra agenti GRU připisuje takové zásluhy vládě, když vláda, kromě dramatického prohlášení v TV, žádnou zásluhu na vyřešení Vrbětic nemá! Tedy pokud nepočítáme bleskové a zcela nestandardní vyhoštění ruských diplomatů!

ČR je mistrem světa za cenu toho, že se Hamáčkovi údajně zhroutil svět.

ČR je mistrem světa za cenu toho, že se Hamáčkovi údajně zhroutil svět.

 Proč jsme mistři světa?? Inu stát po boku Spojených států a tím v první řadě mezi nepřáteli Ruské federace chce skutečně mistrovství v daném oboru. Nelze pominout, že hlavními tahouny týmu byli Andrej Babiš s Janem Hamáčkem a velmi zdatně jim sekundovali na křídlech příslušníci ODS a Pirátů. Nicméně každý takovýto souboj má i své oběti anebo bude mít. To ukáže čas, či zase nějaký jiný mistr světa.

Putin má pravdu, ne Zeman…

Putin má pravdu, ne Zeman…

V poslední době jsme si na Vrběticích uvědomili, že v podstatě můžeme plácnout cokoliv, protože v mezinárodním styku v krajním případě nás jen blahosklonně berou na vědomí.

Poslední domácí zprávy

Triumf

Triumf

Na českou zahraniční politiku se snad konečně usmálo štěstí. Dnes už je více méně jisté, že se žádná z klíčových postav západní...