Dovozoval jsem, cituji, „že  je naprosto vzdálené předpokládané budoucnosti, že proběhlé americké volby skončí něčím tak banálním, jako že jeden republikán uzná svou porážku a stane se prezidentem demokrat. …To banální a trochu nudné střídání je vyloučeno především proto, že Donald Trump rozhodně nebyl republikánem, protože odmítal všechna ustálená pravidla této strany. Proto mohl být například podporován i mnou bývalým socialistou, kterého s ním spojoval odpor k agresivním válkám, které USA, demokraté či republikáni organizovaly společně a nerozdílně a které přivodily milióny obětí i zhroucených států. Proto mně s ním spojoval odpor k NATO, která bylo nástrojem tohoto agresivního imperialismu a ze kterého málem při první účasti vystoupil. Proto mně s ním spojovala potřeba spolupráce s Ruskem, která by ve druhém období už zcela jistě nastala“ a dodával jsem: „ I proto si myslím, že to se v USA děje je, možná i v důsledku bouří proti vlastní historii, kdy se Biden  sebemrskačsky   postavil do čela hnutí Black Lives Matter a progresivistických liberálů v té či oné podobě, bude hledat opověď na výzvy občanské války, která fakticky vytvořila dnešní USA a rozpory jen narostly.“

Momentálně všichni západní politici jsou zděšeni a pohoršeni tím, co se stalo včera v Kapitolu. Je to samozřejmě úlitba nově nastupujícímu prezidentovi, ale možná je to i úlek z toho, že se modlí k něčemu, co si žádný respekt nezaslouží.

Je to země neskutečně rozdělená za čtyři roky nenávisti šířené demokraty, liberálními médii a agresivními členy BLM, po kterých přichází přirozená, byť nepěkná reakce ze strany stoupenců dnes již pomalu bývalého prezidenta Trumpa.

Občanská válka započala už v předchozím volebním období a může pokračovat i nyní.  

Krev tekla a zřejmě zase bude téct.