• Úterý, 18. leden 2022
  • Svátek má Rukojmí Vladislav

Rusko nemá zájem na dalším jednání s NATO, tím méně i s EU…
Počet návštěv: 623

Rusko nemá zájem na dalším jednání s NATO, tím méně i s EU…

Jiří Vyvadil Článek od Jiří Vyvadil

Ještě před možná deseti lety NATO i EU budily dojem silných a akceschopných evropských, ba v prvém případě dokonce euroatlantických institucí. Od té doby se situace změnila a mění se doslova z roku na rok, ba někdy i z týdnu na týden. Nová vláda si vepsala do svého štítu jednoznačnou podporu oběma z nich, ovšem činí tak v době, kdy NATO podle prohlášení představitele své nejsilnější evropské vojenské mocnosti Francie prožívá svou mozkovou smrt.

Představa, že by se dnes mohlo NATO dopustit podobných vojenských dobrodružstvích, jako bylo humanitární bombardování Jugoslávie, válka v Iráku, ozbrojený útok proti Libyi či Sýrii a nebo, abychom byli konkrétní k současné situaci vojenskou „internacionální pomocí“ Ukrajině je mimo rámec zdravého rozumu.


Nic takového si prostě NATO nemůže dovolit, protože proti němu stojí v euroatlantickém prostoru s v podstatě s mnohem nižšími náklady než u zemí NATO Rusko a hlavně s neskutečně akceschopnou armádou, případně vhodně doplněnou dodavatelskými kvalitními vojenskými službami Wagnerovy armády. Po každém pokusu o barevku či válku s Ruskem, se moc Západu snižuje…

V jistém smyslu lze dokonce říci, že požadavky Ruska na bezpečnostní záruky, především nerozšiřování NATO na Východ jsou už splněny faktem, že byly tak silně vyřčeny. I když v zápětí byly odmítnuty stalo se tak způsobem, schizofrenním, za současné konstalace, že uchazeči například Ukrajina či Gruzie zdaleka nesplňují standarty NATO. To je ovšem jen milosrdná lež, kterou nás Stoltenberg a spol klame. Ve skutečnosti přijetí těchto zemí, které neovládají celé své území a jsou zmítány trvalým třením na hraně občanských válek, by přineslo tolik problémů, že je nelze zvládnout.

Po skončení rozhovorů NATO-Rusko, ruská strana dala najevo, že o pokračování nemá zájem.

A proč taky? NATO je jako houf slepic, kdy každá členská země plácá krvelačné nesmysly, ale nakonec odpovědnost a tím i řízení přísluší Američanům. Jednotlivé země – a vidíme to na příkladu naší armády – jsou slaboučké a neakceschopné. Co s takovým partnerem. To jedno setkání stačilo.

Jestliže NATO prožilo mozkovou smrt, ještě více z hlediska snah o sehrávání dalšího geopolitického světového centra prožívá podle vtipného přirovnání vojenského analytika Miloše Balabána, kterého jistě nemůžeme podezřívat, že by byl proti euroatlantickým institucím zaujatý  v dnešním Právu takové označení pro EU a rád jej budu v celistvosti citovat:

…. Co naplat, značná část EU je závislá na energetických dodávkách z Ruska, a to se nezmění v průběhu  nejméně v jedné, dvou dekád. Teď se nám to bolestně ukazuje v konfrontaci s energetickou krizí….Jenže nehrozí mozkobá smrt i EU? Slabí lídři, nejednotná a často zmatená politika, ekonomicky nereálné plány, věčné spoléhání na Spojené státy, které už dávají najevo jiné geopolitické priotity než „řešit Evropu“ jsou varovné příznaky vážené krize. Na Titaniku se tančí, ale do podpalubí už teče. Odvaha pohlédnout tvrdé realitě do očí nicméně schází.

K té realitě patří, že pro Rusko Evropská unie není žádným geopolitickým partnerem. Rusku bohatě stačí, pokud se alespoň částečně  dohodne s Francií, Německem a Itálií a z východních zemí z Maďarskem. Ale diskutovat s EU například o Ukrajině je pro Rusko nesmyslné. Když naposledy navštívil „ministr zahraničí EU“ Borell Rusko, využili toho diplomaté některých  unijních zemí, aby se účastnili násilných demonstrací na podporu Navalného. Vzpomínáte si. Tehdy Rusko ještě během tiskové konference, nechalo vykázat tuším tři diplomaty jako nežádoucí osoby. A Borellovi Lavrov jasně řekl, že EU jako vyjednávající a subjekt nepokládá.

Zůstává otázkou, zda momentálně Rusko dokonce vůbec zájem bavit se s Washinghtonem.

Těžko odpovědět. Co dělat se zemí, kde podle průzkumu Quinnipiac University neuvěřitelných 76% dotázaných uvádí, že politická nestabilita je pro zemi větší nebezpečí než zahraniční hrozby  a kde senátoři z obou politických stran navrhují vyhlásit sankce proti samotnému prezidentu Putinovi. To už je politická nepříčetnost a nepochopení, že následujícím krokem ze strany Ruska by byly reciproční sankce proti Bidenovi a dalším vedoucím představitelům USA.

Putin má čas.  Krize v USA je nezměrná.   

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Maličký Kamínek

Maličký Kamínek

15.01.2022 23:26

...reklama na Bernard... svět se zbláznil... držme se


 
Rudolf Kavan

Rudolf Kavan

15.01.2022 16:15

Dr. Vyvadil nam porad lici, jak Putin a Rusko neustale vyhravaji. Nevim, jestli je to uplne pravda. O podstate probemu nam nic nerika. Proti Rusku je vedena zbesila medialni kampan. Rusko je obvinovano z agresivnich umyslu a zaroven obklicovano vojenskymi zakladnami. Zda se mne, ze v te "informacni" valce spis vyhravaji USA se svymi satelity. (Spousta lidi v Cesku tem nesmyslum veri.) Americka zahranicni politika je stale rizena neocony.

Rudolf Kavan
https://voxpopuliblog.cz/author/rudolf_k/


 
Petr Majevský

Petr Majevský

15.01.2022 14:49

Běžný způson americké politiky,kterou využívají od konce 2.světové války.Na té hodně vydělaly USA a jsou tamní politici(spíše ti v pozadí,kteří je řídí) nadále přesvědčeni,že se jim to podaří znovu.Já se domnívám,že žijí ve velkém omylu,ale dokázat jim to může skutečně jenom válka.Ale přenesená i na území USA.Teprve potom jim spadne hřebínek,až budou řešit způsob napravení válečných škod,pokud vůbec bude co zachraňovat a bude mít kdo zachraňovat.Jinak mi bylo řečeno(ne oficiálními místy,ale občany západu),že to byl pokus o jejich vlstní přežití.Bez východních trhů by se jejich ekonomika zhroutila.Neměli by totiž své nadprodukty kam dodávat.To ostatní už byla jen třešnička na dortu,kterou čeští politici sežrali i z navijákem.Ne nadarmo se říká,že Češi jsou přeborníky ve skoku na špek.Potvrzují nám to neustále.


 
Kdo se má bát božích mlýnů ?

Kdo se má bát božích mlýnů ?

Náhodou se mi dostal do rukou článek Markéty Chaloupské o obvinění 10 osob kvůli krácení daně se škodou 170 milionů Kč. Zaujala mě v něm dvě jména: uherskohradišťského multimilionáře Pavla Buráně, kterého jsem dosud považoval za nedotknutelného, ne-li přímo chráněného orgány státní moci, a jeho „pravé ruky“ Roberta Juřičky.

Cenu energií mají v rukou politici! Proč jsou v ČR nejvyšší ceny energií?

Cenu energií mají v rukou politici! Proč jsou v ČR nejvyšší ceny energií?

Dopis ze dne 14. 1. 2022 zaslaný ministru průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi, premiéru Petru Fialovi, poslancům a senátorům – ti mají v rukou řešení. Občanskou veřejnost, neparlamentní strany a hnutí zveřejněním dopisu informujeme.

• Žádáme politiky, aby konali • Pracovní skupina „Energie není luxusní zboží“ zaslala politikům dopis • Navrhujeme řešení nastupující energetické krize

Poslední domácí zprávy