• Pátek, 03. červenec 2020
  • Svátek má Rukojmí Radomír

Premiér Netanjahu ve výročí dne, kdy byl 17.  června 1976 zabit jeho bratr Yonathan jako velitel komanda při osvobozování rukojmí na ugandském letišti v Entebbe, zatelefonoval Erdoganovi, aby se omluvil za provokaci Turecka...
Počet návštěv: 3811

Premiér Netanjahu ve výročí dne, kdy byl 27. června 1976 zabit jeho bratr Yonathan při osvobozování rukojmí na ugandském letišti v Entebbe, zatelefonoval Erdoganovi, aby se omluvil za provokaci Turecka...

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Nonsens; Netanjahu se omlouval za smrt Turků během provokativní plavby turecké flotily do Gazy a příslušníci námořního komanda Šajetet byli jeho omluvou rozhořčeni. Izrael musí být přece neustále ve střehu. Důkazem je i německá loď Victoria ve službách francouzské společnosti, plující pod liberijskou vlajkou ze Sýrie přes zastávku v Turecku do egyptského El Ariše, jež byla nucena změnit kurs a zamířit do izraelského Ašdodu ke kontrole.

Přestože deklarovala, že veze kontejnery s čočkou a bavlnou, přitom náklad obsahoval mj. 2 270 střel do lehkého minometu (ráže 60 mm ), 230 střel do těžkého minometu (ráže 120 mm), šest protilodních střel C-704, dva radarové systémy vyrobené v Británii, odpalovače, hydraulické montážní jeřáby pro radarové systémy, 66 960 nábojů ráže 7,62 mm pro automatické pušky typu Kalašnikov… Zbraně pak obvykle z Egypta putují pašeráckými tunely do Gazy... http://www.rukojmi.cz/clanky/2002-jak-se-recep-tayip-erdogan-najednou-omlouva-na-vsechny-strany-a-jeho-sverace-se-sviraji-jako-sverakovy-filmove-sterace-kdyz-stiraly-aneb-kdo-si-hraje-s-ohnem-urcite-se-spali

Miluji židovský stát, v němž jsem i jako křtěný valašský katolík prožil spoustu nezapomenutelných okamžiků, musel jsem proto napsat o tom, kdo vlastně je současný předseda vlády Izraele Benjamin Netanjahu, člen strany Likud. Dodnes je jediným izraelským ministerským předsedou, který se narodil v Tel Avivu až po vzniku Izraele. Pak se s rodiči odstěhoval do USA, kde žil střídavě až do konce 80. let, když byl též zástupcem velvyslance Izrele ve Spojených státech a stálým zástupcem židovského státu v OSN. Má bezesporu velký mindrák i kvůli svého bratra Yonathana Netanjahu. Bibi nikdy nebyl hrdina, byť sloužil v armádě, byl spíš jen americký pecivál, co řečnil a planě vyhrožoval.

Nesnášel autority; věděl, že on sám je pouze manipulovatelná figurka. Zatímco on se jen slepě podřizuje své bývalé domovině USA, potažmo Obamovi a jeho ministru zahraničí Kerrymu, jeho bratr byl izraelský voják, jenž zahynul jako statečný velitel komanda při osvobozování rukojmí na ugandském letišti v Entebbe. Tato brilantně provedená protiteroristická mise byla původně známa jako operace „Kadur Ra’am“ ( „Hromoklín“, volněji „Úder blesku“), ale krátce po svém ukončení byla přejmenována na operaci „Jonathan“. A to právě na počest velitele přepadového komanda Jonathana Netanyahua.

Byl 27. červen 1976. Vše začalo u letu společnosti Singapore Airlines ze Singapuru s mezipřistáním v Bahrajnu. Právě tam nastoupili dva arabští cestující a s nimi přiletěla zavazadla, která již prošla kontrolou v Bahrajnu, ale ve skutečnosti obsahovala zbraně a výbušniny. Tito dva cestující, k nimž přibyli dva Evropané, muž a žena, z německé teroristické skupiny Rudé buňky, čekali na let číslo 139 společnosti Air France z Tel Avivu do Paříže s mezipřistáním v Athénách. Na palubě bylo 248 cestujících. Únosci přikázali pilotům letět do Libye, kde letoun natankoval a kde byli také propuštěni všichni pasažéři nežidovského a neizraelského původu. V zajetí tak zůstalo 105 osob, s nimiž letadlo přistálo na ugandském letišti Entebbe.
Foto: Věž v Entebbe. / militaryphotos.net

V Izraeli o přistání v Ugandě brzy věděli. Připravovali možnosti záchranné operace a sbírali údaje, které se jim mohly pro daný zásah hodit. Pomohlo, že řada lidí v minulosti v Ugandě pracovala na rozvojových projektech. Při rozboru bylo zjištěno, že do Entebbe potřebné vybavení dostanou pouze transportní letouny C-130 Hercules. Bylo jasné, že záchranná mise se bez nich neobejde. Teprve v úterý 29. června odpoledne vydali únosci své požadavky.

Měly být osvobozeny desítky vězňů odsouzených především za terorizmus nebo spolupráci s teroristy. Všechny státy, které je věznily, je měly dopravit letecky do Entebbe. Teroristé také požadovali 5 mil. USD jako výkupné za letadlo. Lhůta byla stanovena na 1. července 1976. Pokud by ke splnění podmínek nedošlo, mělo dojít k popravování rukojmích. Situace byla zoufalá. Izraelský ministerský předseda Jicchak Rabin pověřil armádu prověřením možnosti záchranné akce, ale v danou chvíli to vypadalo, že bude nutno teroristům vyhovět.

Na zajištění akce se pak podíleli příslušníci jednotek Sayeret Golani a Sayeret Tzanhazim. Důležitou rekvizitou byl černý mercedes, který byl narychlo přestříkán z bílého, jenž měl představovat vozidlo ugandského prezidenta. Doprovod mu měly dělat dva Land Rovery. Tato kolona měla po přistání dopravního letounu C-130 přejet ke starému terminálu a tam měla být provedena záchranná akce. Ostatní vojáci měli i za pomoci dalších ozbrojených vozidel zajistit letiště a připravit se na odpor proti možnému útoku ugandské armády. Pro účely záchranné akce byla postavena také replika odbavovací haly, aby se operátoři mohli lépe připravit.

Bylo těsně před jedenáctou večerní, když se k přistávací dráze blížil zvolna nad zemí první Hercules. Dráha byla dlouhá a tak pilot po dosednutí brzdil pouze brzdami, aby byl menší hluk. Ze stejného důvodu ihned po dosednutí vypnul oba vnitřní motory. Je pochopitelné, že své přistání věži v Entebbe nenahlásil. Když letoun dostatečně zpomalil, vyskákali z jeho trupu parašutisté z jednotky Tzanhazim, aby rozmístili naváděcí světla. Počítali, správně, že Uganďané osvětlení dráhy po zahájení akce vypnou. Herkules zajel na konec dráhy a spustil rampu.

Z letounu se dle plánu vyřítila kolona tří vozidel s černým Mercedesem uprostřed. V tmavém koutě letiště byla z letadla vyložena tři auta, která vypadala stejně jako vozidla sympatizujícího ugandského prezidenta a tudíž u únosců nevzbudila podezření. Parašutisté se mezitím přesouvali k novému terminálu, aby na něj zaútočili jakmile se zaútočí na starý terminál. Šest minut po jedenácté přistává druhý Hercules a vykládá dvě ozbrojená vozidla, která mají zajistit oblast před útokem ugandské armády. Při přistání třetího stroje dochází dle předpokladu k vypnutí světel dráhy. Již však svítí světla parašutistů.

Od přistání prvního Herculesu do zabití posledního teroristy to trvalo pouhé čtyři minuty. Ve 23.08 přistává poslední čtvrtý Hercules. Z jeho útrob vyjíždí tankovací skupina se dvěma dodávkami. Jejím cílem je zajistit dotankování letadel na místě. Mezitím bojují vojáci s ugandskou armádou, která sídlí na letišti. Hercules číslo 4 se přesouvá ke starému terminálu a vojáci Sayeret Golani vytvářejí ochranný kordon pro rukojmí. Všichni se dostávají na palubu, nakládají se i ranění a mrtví a letoun okamžitě odlétá do Nairobi. Vojáci mezitím zničili stíhací Migy ugandského letectva, aby je nemohly ohrozit na zpáteční cestě.

Při útoku na starý terminál byl vážně raněn velitel úderné skupiny Yonathan "Joni" Netanjahu. Postupně byly naloženy i další Herculesy a odlétly z Entebbe v opačném pořadí, než v jakém přiletěly. Přes veškeré snažení lékařů na palubě Herculesu č. 4 Yonathan Netanjahu umírá. Dva těžce ranění vojáci jsou stabilizováni a lehce ranění jsou ošetřeni. Na palubě jsou také tři těla rukojmích, kteří při akci zahynuli. V Nairobi jsou těžce ranění přesunuti do nemocnice. Všichni ostatní odlétají do Izraele. Lidé oslavují, ale je řada těch, kteří prožívají zármutek, že jejich blízcí záchrannou operaci nepřežili. I tak však akce byla úspěšná a naštěstí počet mrtvých a raněných nedosáhl předpokládaných čísel. Na památku Joniho Netanjahu je operace znovu přejmenována na operaci Yonathan, podle jeho vlastního jména.

Dnes je Izraelci posměšně jeho bratr Benjamin Netanjahu nazývaný Bibi  jen čivava na vodítku Obamy, který si také dovolil o něm říct, že je „jako osina v pr.eli“ a nikdo ho nežádá o demisi. Jen si připomeňme tato slova, která pronesl během své volební kampaň v roce 2012. Píší o tom v knize „Double Down“ (název může být i paralelou na “možnost ve hře blackjack zdvojnásobit během hry sázku”), novináři Mark Halperin a John Heilemann: „Všichni víme, že Bibi Netanjahu je osina v prdeli – We all know Bibi Netanyahu is a pain in the ass…” Toto měl prohlásit při diskusi se svými poradci o izraelsko-arabském konfliktu. A vzpomeňte si, když během Obamova prvního funkčního období informovala francouzská média o konverzaci mezi ním a tehdejším prezidentem Francie, kdy Nicolas Sarkozy prohlásil, že nemůže Netanjahua vystát a že je lhář, na což mu Obama odvětil: „Tebe naštval, ale já s ním musím jednat každý den!“

Bibi však má svých vroubků mnohem víc... Vražda tří stopujících středoškoláků u Hebronu vyvolala značnou nevoli zejména vůči americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, pravnukovi moravského sládka, který v rámci neuskutečnitelnému míru s Palestinci přinutil Netanjahua propustit přes sto palestinských vrahů. Mělo se jednat o „gesto“ k podpoře obnovení „mírových jednání“ Izraele s Palestinskou správou; sto vrahů za jednoho zajatého vojáka Izraele Galida Šalita. V neděli ráno 25. června 2006 byl při útoku palestinských ozbrojenců v Pásmu Gazy zajat z obce Mitzpe Hila v oblasti Galilea; desátník izraelské armády, který má dvojí občanství – izraelské a francouzské. John Kerry–profesionální “kazisvět”…

Byl šestým zajatým izraelským vojákem, z nichž tři již byli vráceni mrtví…Mělo to nějaký smysl? Byli propuštěni vězni, kteří byli odsouzeni k dlouhým trestům za zločiny, zpravidla teroristické činy a pokusy o vraždy. “Původně se uvažovalo o propuštění 82 osob, počet byl následně zvýšen na 104, aby bylo možné zahrnout i Araby, mající izraelské občanství.

Brutální rozhodnutí je v rozporu se spravedlností,” řekl mi podplukovník izraelské armády v záloze Peter Bachrach z Haify. “Marně se za toto své Kerrym implantované gesto premiér Izraele Netanjahu omlouval. Může si být jistý tím, že se mu budou Palestinci smát a my budeme poníženi za svoji slabost a zbabělost…”

Inu, jak píší izraelská média, od roku 2008 stouply platby na Netanjahuův úřad o 80 procent; proč ne - byl přece bratr národního hrdiny. Jen výdaje za tři domy, které premiérova rodina užívá, činí zhruba 18 milionů korun. Jde o nemovitosti v Tel Avivu, Jeruzalémě a Caesarei. Náklady zvyšují také dva synové předsedy vlády, kteří v domech žijí.... Bibi prostě dělá čest paměti svého bratra Yonathana...

Snímky Břetislav Olšer (4), Reuters...

http://www.rukojmi.cz/clanky/116-cim-vic-zabitych-zivych-detskych-stitu-tim-vetsi-protiizraelska-propaganda-svoloce-teroristickeho-hnuti-hamas

http://www.rukojmi.cz/clanky/497-jedine-relativni-pozitivum-vrazdeni-teroristu-islamskeho-statu-sjednotili-uhlavni-nepratele-izraele

Zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik

Izrael před soud do Haagu pro zločiny na palestinských dětech…?

Kdepak máme rozbombardované vesnice…? http://www.youtube.com/watch?v=o37GHxeRqGA&feature=player_embedded

V Pásmu Gaza se nelze chovat jako ministr Zaorálek, ale dívat se i jinde než po Potěmkinských vesnicích “udržovaných” zbořenišť… http://www.youtube.com/watch?v=QxaDmAyt84g&feature=player_embedded

Nelze vidět jen důsledek, ale hlavně příčinu…http://www.youtube.com/watch?v=70Oqo_wmuGo&feature=channe

http://ivocerman.blog.idnes.cz/c/304867/V-Gaze-nastaly-verejne-popravy-kolaborantu.html

http://haslinger.blog.idnes.cz/c/419910/Potvrzeno-Tri-izraelsti-vojaci-zemreli-v-objektu-OSN.html

http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/343662-hamas-se-chlubi-videem-na-kterem-zabiji-izraelce.html

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

01.07.2016 22:22

Jsem naprosto naprostý nepříítel antisemitismu. Vážím si všech, kdo odsuzují holocaust. Za dýku v zádech považuji všechny, kdo bagatelizují zvěrstva, kterých se dopouštějí "miláčci" současného Západu. Není možné, ani přípustné, abychom to ideologicky a politicky táhli s těmi, kdo jsou schopni hromadných vražd páchaných na civilním obyvalelstvu. Je mi bytostně odporné dávat zapravdu těm, kdo masakrují civilní obyvatelstvo po tisících. Co mě naprosto šokuje, je naprostá tolerance neonacistických bestií právě Židy, kteří si prožili své peklo za nacistického Německa. Není to jenom Jefim Fištejn, kdo útočí na Rusy, jako smyslu zbavený. Hledejme příčinu toho zla, toho tlaku na Rusko, když Putin uzavřel kohoutky pro rozkrádání ruského nerostného bohatství Západem. Strašně mě to mrzí, že největší nepřátelé Ruska jsou dnes židovského původu. (I Němcov chtěl smést Putina). Vážím si každého, kdo čelil osudu v dělinách pronásledovaného národa a přežil hrůzné intriky, jež měli na svědomí ti. kdo nenáviděli Židy jenom proto, že jim dlužili peníze. Zabít věřitele znamená osvobodit se od svého dluhu. USA dnes nic jiného nezbývá, než vyvolat válku. Jejich dluh je nesplatitelný. ...Mějte se hezky.


 
Mlčící většina je rukojmím menšin

Mlčící většina je rukojmím menšin

Až se jednou zase proti obyčejným lidem naplánuje nějaká další nová drahota, co se stane? Sejdou se političtí vůdci rozličných menšin a vše odsouhlasí. Že je to utopie? Ba ne, soudy v západní Evropě a v USA už demokracii obcházejí dnes.

 

Není sucho jako sucho – nebo ano?

Není sucho jako sucho – nebo ano?

V médiích čas od času zazní zvláštní pojem – „nejhorší sucho za posledních 500 let“. Nevím, kdo s tím přišel jako první, ale začíná se to v určitých novinářských, politických a zdá se i odborných kruzích ujímat jako výraz pro současný typ počasí (v užším slova smyslu po letošním březnovém a dubnovém suchu) i pro počasí za poslední léta (2014 – 2018) v širším slova smyslu. Považuji tuto rétoriku za velmi nebezpečnou, protože ve spojení s jinými tématy (green new deal, 5G sítě, koronavirus a ekonomická krize v důsledku „pandemie“) se jí stále dokola straší široké vrstvy obyvatelstva nejrůznějšími katastrofálními dopady. A člověk, který se bojí, je lépe manipulovatelný a s menším odporem přijímá nejrůznější opatření „pro jeho vlastní dobro“.

Poslední domácí zprávy

Bratři v triku (ODS).

Bratři v triku (ODS).

Proti pietním vzpomínkám nelze nic namítat zvláště, jedná-li se o tak významnou osobnost, jakou byla Milada Horáková. Nabízí se řada...