• Pondělí, 20. květen 2019
  • Svátek má Rukojmí Zbyšek

BUDE NUTNO ZOPAKOVAT NORIMBERSKÝ PROCES?
Počet návštěv: 2952

BUDE NUTNO ZOPAKOVAT NORIMBERSKÝ PROCES?

Po ukončení nejděsivějšího válečného konfliktu, který zasáhl celý svět a je znám coby DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA, se vítězové rozhodli potrestat dle práva ty, kdo způsobili dějinnou apokalypsu. Smrt milionů lidí, devastaci planety, vyvolání nejděsivějších pudů, které dřímají v člověku: brutalita, surovost, pohrdání lidskou bytostí, vraždění i dětí. Masové hroby, města v rozvalinách, popravy civilistů… Toho všeho byl a je schopen ČLOVĚK!

Od konce druhé světové války nedávno uplynulo sedmdesát let. Jen málo pamětníků ještě žije, ale třebaže čas smazal nejostřejší a nejděsivější vzpomínky, zapomenout nemohou.

 

   Dnes Evropa zažívá exodus obyvatel afrického kontinentu. Válka zuří v Sýrii, bojuje se v Iráku, napětí existuje mezi Izraelem a Palestinou, neklidný je Afganistan, Libye… Teroristé vraždí nejen tam, ale i v Evropě. Krutost panuje v Islámském státu. Znovu a znovu tak vyvstává u většiny Evropanů otázka, jak to všechno skončí? A také se ptají: Kdo může za neklid ve světě?

 

   Na bitevní lodi Missouri byla po ukončení bojů v Pacifiku podepsána bezpodmínečná kapitulace Japonska. Byly vysloveny „úžasné“ myšlenky o tom, že se lidstvo poučilo a už něco podobného nedopustí.

 

   Opravdu to bylo míněno vážně?

 

   Dnešní svět je dennodenně zahlcován informacemi. Mnohé z nich jsou umně zkreslovány tak, aby lidstvo se pravdy nedopídilo. Mocní tohoto světa zneužívají médií, aby nebylo možno věřit nikomu a ničemu. Napětí však roste, protože se lidé dostávají k pravdivým informacím díky internetové dálnici. I přes snahu vlád čas od času unikne zpráva o skutečném stavu věcí.

 

   Jenže co s tím? Miliardy lidí na celém světě usínají v nejistotě a obavách o budoucnost. Z Afriky se do Evropy hnuly statisíce migrantů, kteří prchají před válkou, před nejistotou, před smrtí – ale také z jiných důvodů. Mně osobně je líto dětí. Těch především. Ve své nevinnosti ještě nemohou pochopit důvody, které jejich rodiče vyvedly z rodné vlasti. Na evropský kontinent však přicházejí lidé s jinými návyky, s jinou kulturou, s jinou vírou, mnohdy však už také s cílem přinést násilí do evropských měst, zničit naši kulturu, naši historii. Což nelze popřít. Existují záběry imigrantů, kteří naturalisticky ukazují posunek řezání hlav. Islámský stát má svou vizi, kterou zřejmě realizuje velmi cíleně. V této chvíli kladu otázku: Proč média soustřeďují svou pozornost jen na problémy s imigranty, ale ani v tom nejmenším se nezmiňují o strůjcích a vinících, kteří Pandořinu skřínku otevřeli?

 

   Zničené zákony lidské populace, která na africkém kontinentu žila tak jak žila po staletí, mají za následek novodobý exodus z jednoho kontinentu na druhý. V mnoha případech nežádoucí, nebezpečný už z toho důvodu, že nevíme kdo je kdo, s čím přichází, co může nabídnout, jak nás může ohrozit. Mám oprávněný pocit, že se válečné hrůzy mohou rozpoutat kdykoli opět i v Evropě. Což se v nedávné minulosti také stalo – na mysli mám balkánskou krizi. Proč tomu tak je? Odpověď nacházím snadno: V Norimberku byla povolána k odpovědnosti jen nepatrná  část  STRŮJCŮ ZLA. Dodnes žijí ti, kdo touží po moci za každou cenu. Za jakoukoli cenu - tedy cenu mrtvých, znásilněných, vykořeněných, pokořených a zbavených lidské důstojnosti. A zřejmě i za cenu zničení evropské kultury, ba i Evropy samotné.

 

   Tito lidé by měli stát před novodobým norimberským tribunálem, a to dříve, než rozpoutají novou celosvětovou apokalypsu.

 

                                                                       Štěpán Neuwirth

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

19.09.2015 21:28

Vážený pane Neuwrithe, pokusím so opět napsat svůj píspěvek ze včerejšího dne. Psal jsem o přitažlivosti násilí. Nejen (bojové) počítačové hry, fotbalové stadiony plné násilníků, kteří si chtějí vybít svou agresivitu.... Někdo to odskákat musí. Jedinci, kteří musí upustit ventily agresivity, se chovají v případě své agrese vůči nezúčastněným občanům, nepříčetně. Nepříčetnost se dá vojensky zneužít. Majdan vznikl jenom díky podpoře USA. Ukrofašistické elementy by s potěšením zabily vše, co je živé. Vyvražďování, masakr obyvatelstva jihovýchodní Ukrajiny, mělo být předpolím pro rozpoutání další světové války. Stal se zázrak. Rusové, kteří situaci monitorovali, nevstoupili do válečnéo konfliktu, i když museli přihlížet účelovým masakrům civilního obyvatelstva ruského původu. Odolali odvetě za tisíce mrtvých žen i dětí a nechali tak v konfliktu "vykoupat" jeho pachatele. To znamená: "Pravý sektor" a další zákeřné vrahy, kteří by rádi vraždili s potěšením. Tyto bestiální síly byly motorem USA k vyvolání válečného konfliktu. ...Vracím se k přitažlivosti násilí a války pro ty, kteří ji nezažili. Filmy, kde je nepokrytě znázorněno násilí, jsou nejvíce divácky sledované. Násilí znásobilo za posledních několik let svou popularitu. Co s tím uděláme? Býčí a kohoutí zápasy jsou populární, zrovna tak, jako ragby, americký fotbal, box, judo a další disciplíny, v nichž je možno ukázat hrubou sílu. Nebezpečí krutého zachování je zpět. Věříli jsme ve šlechetnost lidské duše. Všechno je, bohužel, jinak. Mějte se hezky.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

19.09.2015 20:50

Vážený pane Lachu, vůbec nepochybuji že z Vaší strany je vše korektní. Potíž vidím v tom, že Břetislav Olšer patří k tzv. "prokletým básníkům". Bůh suď, jak jsme my, dědci, posuzováni. Vůbec bych se nedivil, že B. Olšer má "škraloup" Ti, kteří ho hodnotí, mají jasno, pryč s"válečnými" i jinými štváči. Nedělejme si iluze. Z iDnes mi také mizely příspěky, aniž jsem cokoliv provedl. Rozplynuly se ,jak pára nad hrncem. Musím tedy najít nový způsob konverzace, protože to, co nepřenese "Brettschneider" přes srdce, musí být vydáno z tiskárny. Zkusím to jiným způsobem. Neberte to osobně, kdo myslí. vždycky si hůl na lháře najde.


 
Petr Lach

Petr Lach

19.09.2015 18:22

Vážený pane Přibyle, žádného z Vašich diskuzních příspěvků jsem se nikdy ani nedotknul a ani bych si to nedovolil. Ze strany Rukojmí.cz tudíž k ničemu podobnému nedochází. Doporučuji změnit si hesla na připojení k internetu, případně k wifi. admin


 
Terezín - místo, které se stalo největším koncentračním táborem na území českých zemí.  Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 150 000 mužů, žen i dětí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc...

Terezín - místo, které se stalo největším koncentračním táborem na území českých zemí. Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 150 000 mužů, žen i dětí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc...

Na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku se v neděli 19. května 2019 uskutečnila tradiční vzpomínka na oběti nacistické perzekuce. Tryzny u příležitosti 74. výročí konce 2. sv. války se každý rok účastní stovky lidí, kromě pamětníků událostí také politici i diplomaté. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se koná pravidelně třetí květnovou neděli.

 

#Jsme tu, abychom prosadili ten „žádoucí“ názor. Iniciativa s vazbami na Člověka v tísní likviduje diskuze

#Jsme tu, abychom prosadili ten „žádoucí“ názor. Iniciativa s vazbami na Člověka v tísní likviduje diskuze

S blížícími se eurovolbami sílí hlasy nejrůznějších politických neziskovek, iniciativ, politiků a umělců, kteří jsou žádoucně názorově ukotvení. Jedním takovým hlasem je iniciativa #jsmetu, která se v rámci skupiny na Facebooku svolá do diskuze pod vytipovaný článek, kde jsou dle jejich názoru nevhodné (nenávistné) příspěvky. Tam se angažují a navzájem si podpoří a „olajkují“ své příspěvky, čímž svým „žádoucím“ názorem vytlačí ostatní diskutující. Není asi překvapením, že srdnatě obhajují EU, migraci nebo neziskovky. A administrátoři skupiny mají vazby na politické neziskovky Člověka v tísni a Evropské hodnoty.

Poslední domácí zprávy