• Středa, 27. květen 2020
  • Svátek má Rukojmí Valdemar

Dlahý milovaná tšéši…
Počet návštěv: 3526

Dlahý milovaná tšéši…

- Karel Stýblo - Článek od - Karel Stýblo -

Přiznávám, že následující text není z mojí hlavy, jen jsem ho málo upravil. Koluje internetem a také přiznám, že podobný sarkasmus si mě vždy získá. Nepochybuji o tisících dalších lidí s nadhledem, kteří si dokážou dělat srandu i sami ze sebe.

… Vy řžíkat, že EU vám ubližovat! To nény plávda! My všechna úředník v Brusel tolik milovat čéská lid, muž, klásná žena i déti a miminko! A starat o nich všetky jako o vlastná déti! Vy mít všechno co chtít a po čem toužila!

EU parlamenta samá geniální nápad. Nekouřžit v hospod, kadežnice né přžstýnek, olůvko do pneumatik né z olovo, česká učitel né napomínat zlobivá student. Vy moudlá volby komunist. I v Brusel mnoho. Vyplávět nám o hodná Marx a Engels a my blzo napodobit. My v Brusel stavěla pomník plo váš milovaná nálodní hldina Švejk a Jála Cimlman. Váš zlobivá přžézident brzo končit a my ladost a volat hulá! Zeman nevolit! Zeman nevolit, Dlahoš hodná. On sedět a mlčet! Chtít pustit do Praha více černoch a muslim, nebo my nedat žádná glant na klavina co vy žádat!

Šumava né stlomy, odvést k nám a my schovat plo vaše děti v budoucnost. Žádná zlobivá Čech nemít zblaně a nesčílet. My zlobit! My v parlament EU velmi vzdělaná lidi, my všechno o vás vědět, že vy sousedit s Polsko a Maďalsko. My vám zvýšit kvóta na lovit lyba ve vašem Kaspické mořže, ale jestli vy zlobit, my vás donutit až k pláči, jak řžíkat polučík Dub ve Švéjkovi kniha.

Ploč nekteřžý z vás chtít blambola pěstovat? My dodat móc doblá blambola. Nekteřžý z vás chtít plase čuník vychovávat. Ploč? U nás lepší plase i oveček a kuže z Irsko. A hodně kvalitní maso z Brusel vůl vy papat za málo peníze vy chytlá lidi. My oplavdu stalat o Havlova republik a postavit móc móc nová obchod řžetězce oni chovat v česku jako oplavdová táta a máma. Vysoká plat plo plodavač, olej natřžít čerstvý uzenina, kuřžata pumpovat vóda. Vod vánoc a velká písmena napsat co Brusel dát do česká buřt. Maso nený zdlavá! My zkusit dát tšéšká chudoba jíst jídlo pro pes a kočka, nebo výtečná ptačí zob. Vy vidět jak vam moc chutnat.“  

Teď vážně.

V EU máme odlišné chutě a od ledna bude možné na celoevropské úrovni prodávat a servírovat hmyzí pochoutky. Budeme péci třeba z mouky, vyrobené ze sarančat. Můžem se těšit, že Evropská Unie „zúřaduje“ a doporučí mnoho dalších pochoutek a potravin z různých brouků. O něčem takovém se mi doteď ani nezdálo a ejhle, od ledna můžeme i v Českých restauracích pojíst pár moučných červů.

Jenomže opět mě napadá otázka. Bude znova dvojí kvalita červů? Obyvatelé střední a východní Evropy nejenže mají výrazně nižší platy než lidé na západě, ale i jiné chutě. Například, jinak chutnají prací prášky známých značek na západě a u nás. Jisté je, že mají lepší prací účinek než ty, které se prodávají ve východní Evropě. Dříve než testy, na to přišli normální spotřebitelé, kteří perou běleji než bíle.

Ještě vážněji.

Snad všichni spotřebitelé ve střední a východní Evropě byli od počátku 90. let minulého století až donedávna skálopevně přesvědčeni, že na prohýbajících se pultech obchodních řetězců je konečně bohatý a rozmanitý výběr kvalitních potravin. Málokdo si však uvědomil, že ve skutečnosti jsou téměř

všechny potraviny a další spotřební zboží vyprodukované jen několika společnostmi, které pohlcují stále více výrobců a značek.

Jenom neradi si tuto okolnost připouštíme, ale fakta hovoří jasnou řečí. Průmyslová výroba potravin, kterou v rukou drží jen několik nadnárodních korporací, zaměstnává chemické laboratoře, kde se experimentuje s tím, jak lidem dát chuť, vůni a možná i různé nemoci, které tyto chemikálie způsobují. Protože korporace a holdingy mohou spoluvlastnit i farmaceutický průmysl, nebo výrobce pseudoléčivých potravinových doplňků.

Příklad ze světa.

Monsanto Company je nadnárodní americká společnost podnikající v agrárním sektoru, agrochemickém průmyslu a oblasti biotechnologií, farmaceutik a geneticky modifikovaných potravin. Je to jeden z největších producentů fosfátových herbicidů, pesticidů, hnojiv a dalších ropných derivátů; též je to zdaleka největší producent geneticky modifikovaného obilí. Na trhu zemědělských komodit vlastní 70 - 100 % podílu některých geneticky modifikovaných plodin. Po akvizicích G. D. Searle & Company, Seminis Inc a dalších se stala jednou z největších zemědělských společností na světě. O vývoj jejích produktů se stará její sesterská společnost Monsanto Technology LLC.     (Zdroj: Wikipedie)

Jedním z výrobků Monsanta je známé umělé sladidlo sacharin, které se začalo synteticky vyrábět z toluenu. A sacharin ještě i dnes můžete potkat v mnoha nápojích a sladkostech, protože se používá místo cukru - toto sladidlo je totiž až 500krát sladší než cukr. A i když studie na zvířatech potvrdily, že po dlouhodobé konzumaci se u nich objevila rakovina močového měchýře, dělohy a kůže, sacharin se ještě i dnes vesele používá nejen v České republice a na Slovensku, ale ve většině ostatních zemí světa. Lobbing Monsanta nezná zábran.

Dalším sladidlem, které v pravém smyslu slova dobylo svět, je aspartam. Ten aspartam, který byl v roce 1980 díky třem nezávislým vědeckým studiím zakázán americkou vládní agenturou Správa potravin a léčiv. Ani to však nezabránilo používání aspartamu v potravinách a již na konci roku 1983 se začal používat jako sladidlo v nealkoholických nápojích. S aspartamem se můžete setkat i u nás - je ve většině "light" nápojů známých značek od Coca-Coly Zero přes Kofolu bez cukru, až po slazené minerálky. Mnozí lidé o tom nemají ani tušení, protože životu nebezpečný aspartam se dnes již skrývá za označením E 951.

Znova domů.

Naše vylepšené východoevropské potraviny se po několika posledních testech kvality, staly výbušným tématem. Ministr zemědělství Jurečka, chce výsledky průzkumu použít jako argument při vyjednávání a o řešení kvality. Ale výbušné téma se to zdá jen nám občanům. Pokud by evropské orgány začaly připravovat novou legislativu, která by vytvořila povinnost mít ve stejném obalu stejné potraviny, její platnost by mohla být podle Jurečky nejdříve za čtyři roky. V případě ochrany spotřebitele, by legislativní změna trvala deset let, připomněl Jurečka. Nato vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se problémem pracích prášků zabývalo okamžitě.

Možná se mýlím, ale výbušnosti ministra Jurečky ubývá. Při tom i on musí vědět, že za rok projde jeho žaludkem až jedna tuna potravin. Pokud budou tyto stovky kilogramů jen masou chemických látek, tak to každému člověku, dříve nebo později, zdraví ovlivní. Mimochodem, z ministerských platů budou pocity nasycení z kvalitních potravin, daleko komplexnější než z konzumace levného jídla.

Epilog.

Těch přídavných látek, které "vylepšují" potravinové výrobky, jsou stovky. Jsou to různá barviva, konzervanty, antioxidanty, kyseliny, zahušťovadla, stabilizátory, emulgátory, regulátory hustoty a různé jiné chemikálie. Lidé by se už konečně měli rychle probudit ve válce, kterou s požehnáním Evropské Unie, jim vyhlásil potravinářský průmysl. Kupodivu, moučné červy na našich talířích nám EU dopřeje ihned, legislativní tanečky nebyly potřeba.

- Karel Stýblo -
Muzikant. Psaní a dopisování do novin a šuplíku. Sběratelství užitkových předmětů, pivní lahve apod. Laicky filosofie, k tomu nadprůměrně zvýšené sociální cítění.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

13.08.2017 21:22

Takový článek je zbytečný.Je příliš obsáhlý,jakoby autor byl placen slovo od slova.Všechno se dá shrnou krátce.Dopracovali jsme se do postavení obyčejné kolonie a mnoho lidí si v této roli libuje.Ani si neuvědomují,co tím dávají najevo.To něco je absence vlastních shopností dělat to,co by mělo přicházet samo.Potřebují nad sebou drába,který jim nařizuje,co vlastně mají dělat.Sami jsou neschopní samostatné existence.Politici vědí,že občané jim nevěří.Vztahuje se na ně právě Marxova slova.Celý text už si nepamatuji,ale to důležité ano.Vláda slyší jen svůj vlastní hlas, ví že slyší jen svůj vlastní hlas,ale dál si namlouvá,že slyší hlas národa a nutí národ,aby tomu věřil.Národ sám pak propadá zčásti politické pověře,z části politické nevíře a nebo se změní ve stádo jedinců,žijících jen svými valstními zájmy.Ať si to každý přebere,jak uzná za vhodné.Ten citát nemám z vlastní hlavy.Vyšel v šedesátých letech ve sbírce citátů, která se jmenovala Člověk a zrcadlo.


 
Provokace nebo test ?

Provokace nebo test ?

Včera se na Pražském mezinárodním letišti v Ruzyni stala podivná, v civilizovaných zemích málo vídaná věc. Okolo deváté večer tam bez povolení, bez jakékoli komunikace a bez jediného slova do vysílačky suverénně přistál malý německý letoun.

Nejen virologům, také všem lidem planety.

Nejen virologům, také všem lidem planety.

V současnosti je v hlavách lidí na celém světě totéž – pandemie COVID 19. Lidé nežijí, ale bojí se. Bojí se, že se nakazí novým virovým přistěhovalcem a zemřou. Jaké velké poznatky 21. století jste, pánové virologové připravili, abyste ochránili lidi před tím neštěstím? Jsou tři: mýt si ruce mýdlem, nosit masku a izolovat se od ostatních. Zajisté, vaše zásluhy pro lidi je těžké příliš vysoko hodnotit. Říká se také, že jste naučili lékaře určovat přítomnost viru v nosohltanu člověka.

Nejchudší země Evropy zaplatí za plány Merkelové a Macrona!

Nejchudší země Evropy zaplatí za plány Merkelové a Macrona!

Francouzsko-německý plán na obnovu evropské ekonomiky zahrnuje vytvoření fondu, který bude financován nejchudšími zeměmi EU, píše The Daily Express s odkazem na novou studii.Francouzsko-německý plán na obnovu evropské ekonomiky zahrnuje vytvoření fondu, který bude financován nejchudšími zeměmi EU, píše The Daily Express s odkazem na novou studii.

Poslední domácí zprávy

Provokace nebo test ?

Provokace nebo test ?

Včera se na Pražském mezinárodním letišti v Ruzyni stala podivná, v civilizovaných zemích málo vídaná věc. Okolo deváté večer tam bez...

Sedm rozsudků nestačí

Sedm rozsudků nestačí

V pondělí 25. května 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 1 v senátu předsedy Luboše Svrčka dospělo k závěru řízení, o němž jsem opakovaně psal...

QUO VADIS, ODS?

QUO VADIS, ODS?

Institut Aleny Vitáskové z. s. (IAV) podal podnět na pozastavení, případně rozpuštění činnosti Občanské demokratické strany...