• Sobota, 20. červenec 2019
  • Svátek má Rukojmí Ilja

Pan Halík a světová válka.
Počet návštěv: 1749

Pan Halík a světová válka.

Jaroslav Fišer Článek od Jaroslav Fišer

„Nejdůležitějším zdrojem naděje je fakt, že zatím většina muslimů a všechny významné náboženské autority islámu tzv. Islámský stát a jeho řádění odsuzují – ale to se může změnit“.

Toto prohlášení p.Halíka lze zpochybnit. Kdyby tomu tak bylo, tak nejsme svědky současného krvavého divadla, a zatahování většiny světa do příprav na válku. Ve svém článku v jednom katolickém týdeníku se páter Halík pouští na tenký let zásadního problému náboženství. Zároveň si na tento problém nechtěně i odpovídá. Klade si pro něj zásadní otázku „Máme s muslimy stejného Boha?“. A následně deklaruje na příkladech, že ano. Mimo jiné uvádí i odkazy na bibli, která obsahuje i výroky stejné nebo ještě hroznější než Korán – např. „…blahoslavení těch, kdo malým dětem nepřátel roztříští lebky o skálu, či příkaz ke genocidě nepřátelských kmenů včetně nemluvňat, co močí na skálu.“  Zároveň vysvětluje, proč se muslimové chovají ke křesťanství tak, jak se chovají – „Muslimové nám dělají přesně to, co jsme my, křesťané po tisíciletí dělali Židům: také jsme Židům říkali, že my jejich Bibli (kterou jsme nazvali „Starý zákon“) rozumíme jinak – a samozřejmě na rozdíl od nich správně… Také my jsme považovali židovství za pouhý vývojový předstupeň našeho náboženství, za náboženství, které je tím naším nahrazeno – a někdy s pocitem (s tragickými důsledky), že nejen židovská víra, ale i Židé jsou už „nahraditelní“. Přesně to si myslí mnozí muslimové o nás a našem náboženství.“ Pravdu dí pan páter, ale Evropa se z těchto temných schémat vymanila. Následně osvětluje, proč není vlastně muslim – mimo jiné, že oni Korán berou doslovně, kdežto „Křesťané, alespoň ti, kteří mají určité náboženské vzdělání, vědí o různých (např. alegorických) způsobech výkladu Bible už od starověku, a zejména od osvícenství. Vědí, že Bibli je možné chápat buď vážně – anebo doslova.“ A v této větě je zakopán celý přístup k náboženství. Samotný pojem „náboženské vzdělání „ je problematický. Protože, kdo jej „nemá“ podle p. Halíka, tak nechápe dogmatické texty, (je nábožensky “blbý”). A kdo jej „má“, tak si tuto víru dovede „vědecky“ zdůvodnit a věří ji /mimo jiné, některé průzkumy v USA ukazují, že téměř polovina obyvatel plně věří, že zázraky jako chození po vodě a další, jsou skutečné, někteří se v náboženské euforii i utopili/. Co však má společného „náboženské vzdělání“ a svobodné vzdělání člověka? Na příkladu muslimského vyznání můžeme vidět, že je zde zásadní rozdíl mezi „náboženským vzděláním“ a vzděláním evropského typu. V muslimském světě se masové vzdělávání provádí cestou víry (u chudší vrstvy v mešitě), a víra zakazuje skutečná fakta, a určuje, co je potřeba znát a co zavrhnout. Získávají tak „náboženské vzdělání“, které je ve skutečnosti indoktrinací. V evropském kontextu je vzdělávání pojato jinak – především v osvícenectví (na které mnohdy katolíci plivou) došlo k zásadní změně, kdy se člověk vymanil z dogmat a vlády církve. Svobodné vzdělání umožnilo kriticky myslet a pochybovat o dogmatech a vnucených pravdách. Tento akt osvobození v muslimském světě neproběhl, a za stavu současné víry proběhnout nemůže!

Mimo jiné pan Halík uvádí, že „…náboženské vzdělání Čechů je zcela tristní, bohužel i mnoha křesťanů“ , (přeloženo: Češi jsou blbí). Faktem je, že při poctivém studiu a vzdělávání zákonitě narazíte na to, že „náboženské vzdělání“ pracuje s trochu jinými pojmy a není to totéž jako vzdělání. Nelze se domnívat (jak p. Halík implicitně nabízí), že chybějící „náboženské vzdělání“ je to hlavní abychom přivítali muslimy do Evropy s otevřenou náručí. Naopak, jenom skutečné vzdělání (které obsahuje vědění o náboženství, jeho podstatě, účelu a vzniku) nám umožní jako evropská civilizace přežít. V opačném případě si jen zasloužíme, aby se z pátera Halíka stal imám, na nádvoří Pražského hradu vyrostla pro něj měšita, a papež přijel mávat Koránem.

Jaroslav Fišer
Vojenský veterán z Iráku a chemik,dříve pedagog,právník,nyní pracující důchodce,který se snaží pochopit filosofii lidstva, proč si lidé chtějí budovat cestu ke svému zničení.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Čtení na prázdniny: Podivné setkání

Čtení na prázdniny: Podivné setkání

Na louce u lesa si hrály děti. Některé si hrály na honěnou, jiné si prohlížely pestrobarevné květy a další se vzrušeně o čemsi dohadovaly u malého mraveniště.

Pojďte sem,děti, posaďte se a já vám budu vyprávět pohádku,“ svolal je k sobě učitel.

 
SMŮLA NA PATÁCH

SMŮLA NA PATÁCH

Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti jsem 17. července 2019 zkritizoval paní ministryni Marii Benešovou v článku Nesnesitelná lehkost vládnutí II.

 

(Ne)milý Jane Hrušínský,

(Ne)milý Jane Hrušínský,

sice jste nás občany láskyplně oslovil slovy „Milí voliči Miloše a Andreje, milí odpůrci eura. Milí největší odpůrci eura v Evropě!“, ale ve mně se v ten moment vybavil jistý vlastizrádný představitel KDU-ČSL, který na sjezdu bavorského Landsmančaftu oslovil přítomné německé delegáty slovy: „Milí krajané“! Je to náhoda, nebo záměr, pane Hrušínský? Proto také to „(ne)milý“ v oslovení. Ostatně, pro mne (a nejen pro mne mě) nebudete nikdy milý, i kdybyste se o to snažil sebevíc, což je vám jistě zcela lhostejné, protože Vy máte svůj okruh „přátel“, které milujete a oni milují Vás. Tak si to užijte! Ale k věci.

Poslední domácí zprávy

SMŮLA NA PATÁCH

SMŮLA NA PATÁCH

Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti...