• Pátek, 03. červenec 2020
  • Svátek má Rukojmí Radomír

Pan Halík a světová válka.
Počet návštěv: 2013

Pan Halík a světová válka.

Jaroslav Fišer Článek od Jaroslav Fišer

„Nejdůležitějším zdrojem naděje je fakt, že zatím většina muslimů a všechny významné náboženské autority islámu tzv. Islámský stát a jeho řádění odsuzují – ale to se může změnit“.

Toto prohlášení p.Halíka lze zpochybnit. Kdyby tomu tak bylo, tak nejsme svědky současného krvavého divadla, a zatahování většiny světa do příprav na válku. Ve svém článku v jednom katolickém týdeníku se páter Halík pouští na tenký let zásadního problému náboženství. Zároveň si na tento problém nechtěně i odpovídá. Klade si pro něj zásadní otázku „Máme s muslimy stejného Boha?“. A následně deklaruje na příkladech, že ano. Mimo jiné uvádí i odkazy na bibli, která obsahuje i výroky stejné nebo ještě hroznější než Korán – např. „…blahoslavení těch, kdo malým dětem nepřátel roztříští lebky o skálu, či příkaz ke genocidě nepřátelských kmenů včetně nemluvňat, co močí na skálu.“  Zároveň vysvětluje, proč se muslimové chovají ke křesťanství tak, jak se chovají – „Muslimové nám dělají přesně to, co jsme my, křesťané po tisíciletí dělali Židům: také jsme Židům říkali, že my jejich Bibli (kterou jsme nazvali „Starý zákon“) rozumíme jinak – a samozřejmě na rozdíl od nich správně… Také my jsme považovali židovství za pouhý vývojový předstupeň našeho náboženství, za náboženství, které je tím naším nahrazeno – a někdy s pocitem (s tragickými důsledky), že nejen židovská víra, ale i Židé jsou už „nahraditelní“. Přesně to si myslí mnozí muslimové o nás a našem náboženství.“ Pravdu dí pan páter, ale Evropa se z těchto temných schémat vymanila. Následně osvětluje, proč není vlastně muslim – mimo jiné, že oni Korán berou doslovně, kdežto „Křesťané, alespoň ti, kteří mají určité náboženské vzdělání, vědí o různých (např. alegorických) způsobech výkladu Bible už od starověku, a zejména od osvícenství. Vědí, že Bibli je možné chápat buď vážně – anebo doslova.“ A v této větě je zakopán celý přístup k náboženství. Samotný pojem „náboženské vzdělání „ je problematický. Protože, kdo jej „nemá“ podle p. Halíka, tak nechápe dogmatické texty, (je nábožensky “blbý”). A kdo jej „má“, tak si tuto víru dovede „vědecky“ zdůvodnit a věří ji /mimo jiné, některé průzkumy v USA ukazují, že téměř polovina obyvatel plně věří, že zázraky jako chození po vodě a další, jsou skutečné, někteří se v náboženské euforii i utopili/. Co však má společného „náboženské vzdělání“ a svobodné vzdělání člověka? Na příkladu muslimského vyznání můžeme vidět, že je zde zásadní rozdíl mezi „náboženským vzděláním“ a vzděláním evropského typu. V muslimském světě se masové vzdělávání provádí cestou víry (u chudší vrstvy v mešitě), a víra zakazuje skutečná fakta, a určuje, co je potřeba znát a co zavrhnout. Získávají tak „náboženské vzdělání“, které je ve skutečnosti indoktrinací. V evropském kontextu je vzdělávání pojato jinak – především v osvícenectví (na které mnohdy katolíci plivou) došlo k zásadní změně, kdy se člověk vymanil z dogmat a vlády církve. Svobodné vzdělání umožnilo kriticky myslet a pochybovat o dogmatech a vnucených pravdách. Tento akt osvobození v muslimském světě neproběhl, a za stavu současné víry proběhnout nemůže!

Mimo jiné pan Halík uvádí, že „…náboženské vzdělání Čechů je zcela tristní, bohužel i mnoha křesťanů“ , (přeloženo: Češi jsou blbí). Faktem je, že při poctivém studiu a vzdělávání zákonitě narazíte na to, že „náboženské vzdělání“ pracuje s trochu jinými pojmy a není to totéž jako vzdělání. Nelze se domnívat (jak p. Halík implicitně nabízí), že chybějící „náboženské vzdělání“ je to hlavní abychom přivítali muslimy do Evropy s otevřenou náručí. Naopak, jenom skutečné vzdělání (které obsahuje vědění o náboženství, jeho podstatě, účelu a vzniku) nám umožní jako evropská civilizace přežít. V opačném případě si jen zasloužíme, aby se z pátera Halíka stal imám, na nádvoří Pražského hradu vyrostla pro něj měšita, a papež přijel mávat Koránem.

Jaroslav Fišer
Vojenský veterán z Iráku a chemik,dříve pedagog,právník,nyní pracující důchodce,který se snaží pochopit filosofii lidstva, proč si lidé chtějí budovat cestu ke svému zničení.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Mlčící většina je rukojmím menšin

Mlčící většina je rukojmím menšin

Až se jednou zase proti obyčejným lidem naplánuje nějaká další nová drahota, co se stane? Sejdou se političtí vůdci rozličných menšin a vše odsouhlasí. Že je to utopie? Ba ne, soudy v západní Evropě a v USA už demokracii obcházejí dnes.

 

Není sucho jako sucho – nebo ano?

Není sucho jako sucho – nebo ano?

V médiích čas od času zazní zvláštní pojem – „nejhorší sucho za posledních 500 let“. Nevím, kdo s tím přišel jako první, ale začíná se to v určitých novinářských, politických a zdá se i odborných kruzích ujímat jako výraz pro současný typ počasí (v užším slova smyslu po letošním březnovém a dubnovém suchu) i pro počasí za poslední léta (2014 – 2018) v širším slova smyslu. Považuji tuto rétoriku za velmi nebezpečnou, protože ve spojení s jinými tématy (green new deal, 5G sítě, koronavirus a ekonomická krize v důsledku „pandemie“) se jí stále dokola straší široké vrstvy obyvatelstva nejrůznějšími katastrofálními dopady. A člověk, který se bojí, je lépe manipulovatelný a s menším odporem přijímá nejrůznější opatření „pro jeho vlastní dobro“.

Poslední domácí zprávy

Bratři v triku (ODS).

Bratři v triku (ODS).

Proti pietním vzpomínkám nelze nic namítat zvláště, jedná-li se o tak významnou osobnost, jakou byla Milada Horáková. Nabízí se řada...