• Úterý, 29. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Michal

Mediální intifáda ve fotografiích
Počet návštěv: 2207

Mediální intifáda ve fotografiích

Článek od - Hana Lukešová -

Případ fotografie „zbitého Palestince izraelským vojákem na Chrámové hoře v Jeruzalémě“ se do dějin žurnalistiky zapsal jako jeden z největších případů protiizraelských lží, spolu se zmíněnými kauzami „Janinského masakru“, během kterého měl Izrael spáchat kolosální masakr palestinských civilistů, což nebyla pravda. Další z mnoha lživých informací bylo třeba křivé nařčení izraelských vojáků z vraždy Mohameda Dury. Toto obvinění se ukázalo opět nepravdivé.

Co se vlastně roku 2000 stalo? Dne 30. 9. 2000 deníky The New York Times a Associated Press otiskly fotku s titulkem „Zkrvavený a brutálně potlučený palestinský chlapec se krčí u nohou izraelského vojáka“. Tato zaujatá, nepravdivá a hlavně neověřená zpráva vyvolala rozhořčení a vzápětí nato násilné protiizraelské demonstrace po celém světě, a to i ve Spojených státech, tradičním izraelském spojenci.  Světové deníky, které převzaly tuto zprávu a titulek, se snažily vnutit veřejnosti  představu o izraelské brutalitě, která se nezastaví ani před násilím na dětech. Izraelský voják s obuškem měl tuto verzi potvrzovat.

Tato fotografie se stala účinným nástrojem arabské propagandy. Některé arabské skupiny vyzvaly k bojkotu firmy Coca-Cola pro její podnikání s Izraelem, stejně tak  napadly i limonádu Pepsi. Název Pepsi totiž měl znamenat „Pay Every Pence to Save Israel“ („Zaplať každou penci na záchranu Izraele“). Arabové pomlčeli, že firmy Coca Cola a Pepsi čile podnikají i v arabských zemích. Noviny Associated Press otiskly karikaturu „Volá Pepsi, židovský výrobek“, která měla protiizraelskou lež podpořit. Navzdory proklamovanému a prováděnému bojkotu Státu Izrael se ovšem tento výrobek prodává a těší oblibě právě v arabských zemích.

Jaká tedy vlastně byla pravda o zveřejněné fotografii? Na zmíněné fotce byl ve skutečnosti zachycen Tuvie Grossman, Žid narozený v USA. Na den, na nějž připadá židovský svátek Ros Hašana, si zajel na dovolenou do Izraele a  rozhodl se navštívit Západní zeď (Zeď nářků), posvátné místo judaismu. Grossman se svými přáteli projížděl zkratkou přes arabskou část Jeruzaléma, ovšem zanedlouho byla celá skupinka přepadena palestinským davem. Arabští útočníci rozbili okna taxíku, otevřeli násilím dveře a Grossmana spolu s jeho přáteli lynčovali.

Palestinští teroristé mlátili Grossmana pěstí, kopali do něho, házeli po něm kameny, mlátili mu hlavou o zem  a  jeden z arabských útočníků dokonce bodl Grossmana do nohy. Vylekaný Grossman začal řvát, útočníci se na krátkou chvíli polekali, Grossman toho využil a dal se na útěk. Čtyřicetičlenný dav ho začal pronásledovat, pokračoval v kamenování, ale Grossmanovi se však podařilo dostat k benzínové pumpě, kde měli stanoviště izraelští vojáci. Tam se napadený a zraněný Grossman zhroutil na zem. V tu chvíli se objevili novináři z New York Times a Associated Press a podali informaci, ve které účelově vylíčili Tuvieho Grossmana jako palestinského mladíka, jež se stal obětí izraelské brutality. A tak nechtěně a nedobrovolně Tuvie Grossman posloužil  protiizraelské propagandě.

Na tuto fotografii zareagoval Aaron Grossman, otec brutálně potlučeného Tuvieho. Poslal dopis do redakce novin The New York Times tohoto znění:  „Pokud jde o obrázek tzv. „palestinského chlapce“ a izraelského vojáka, tak Vám musím sdělit, že ten mladý „Palestinec“ je můj syn, který spolu se dvěma přáteli byl surově zbit a pobodán palestinským davem. Navíc se incident nemohl odehrát na Chrámové hoře, protože tam nejsou žádné čerpací stanice s hebrejskými nápisy“. V reakci na tuto stížnost New York Times zveřejnil částečnou korekci zprávy, která označila Tuvieho Grossmana jako „amerického studenta v Izraeli“. Nikoliv jako židovského mladíka zmláceného palestinským davem a už vůbec nebylo uvedeno, že byl zmlácen v Jeruzalémském Starém městě, i když se bití ve skutečnosti událo v arabské čtvrti Wadi al Joz.

Ovšem nesprávné znění opravy článků vyvolalo rozhořčení napříč americkou veřejností a New York Times byl nucen připravit nový dotisk se správným zněním titulku: „Židovský chlapec obětí brutálního lynče palestinských výtržníků“. Toto hanebné nepravdivé informování během II. palestinské intifády se stalo dalším mementem protiizraelské zaujatosti. Podle jednoduchého pohledu je vždy Palestinec obětí a Izraelec násilník a bohužel i uvedení celé záležitosti na pravou míru ještě neznamená vítězství pravdy, protože lidem pronikne do hlav prvotní informace, aniž by se pídili po detailech, změnách a opravách.

Proto považuji za užitečné, ba nutné – trpělivě vyvracet nepravdy a „senzace“, kritizovat původce nepodložených a účelových zpráv. Je to nikdy nekončící proces, protože nejenom světová, ale i naše média baží po senzačních zprávách a odhaleních, a to i za cenu překrucování pravdy.

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Minář nastavil zrcadlo. A pěkně drsné

Minář nastavil zrcadlo. A pěkně drsné

Zcela nesporně byl Mikuláš Minář bezesporu možná největším politickým manipulátorem, které Česko zažilo posledních desetiletích. Připomínal středověkého krysaře s píšťalkou, za kterým se vinou desetitisíce fascinovaných souputníků spojovaných vidinou odstranění prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše z politického života, aby nakonec skončili na rozdíl od tragických výsledků starověké báje pádem na zem, kdy obraz jasného vítězství náhle vymizel. A oni zůstali neschopní a zoufalí zase sami.

Máme skutečnou demokracii, tj. vládu lidu, nebo profláknutých starostů, doktorů (všeho druhu), inženýrů, bankéřů, ředitelů?

Máme skutečnou demokracii, tj. vládu lidu, nebo profláknutých starostů, doktorů (všeho druhu), inženýrů, bankéřů, ředitelů?

Je pár dnů před volbami do krajských zastupitelstev a Senátu PČR a do našich poštovních schránek, ale i na bilboardech (a jiných veřejných zařízeních, např. zadní sklech autobusů) se nám představují (často šklebí anebo se nám smějí) kandidáti politických stran a hnutí. Člověk se nestačí divit, jak ubohými slogany a hesly jsou jejich podbízející se tváře doprovázeny.

Poslední domácí zprávy

Rozděl a panuj

Rozděl a panuj

Blíží se volby a s tím spojena agresivita některých politických uskupení, která hrají nikoliv o „své“, ale o „naše“ peníze. Jen pro...