• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Čínský historik Li-Fang šu tvrdil, že Japonsko vyvraždilo v následném masakru po dobytí Nankingu 13. prosince 1937 přes 430 tisících Číňanů. Hlavní viníci navíc nebyli nikdy potrestáni
Počet návštěv: 1824

Dle čínského historika Li-Fang šu vyvraždilo Japonsko v masakru po dobytí Nankingu 13. prosince 1937 na 430 tisících Číňanů. Hlavní viníci nebyli nikdy potrestáni; prezident Zeman tak uctil loni památku obětí jako první hlava státu ve výkonu funkce

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Při své cestě po Číně a Tibetu jsem měl možnost hovořit s tehdejším velvyslancem Česka v Pekingu ing. Liborem Sečkou také o Nankingském masakru, který se odehrál na jižním konci řeky Jang-c’-ťiang, pramenící v  Tibetské náhorní plošině. Zvěsti to byly tragické… Vyvražďování Číňanů spáchané Japonskou císařskou armádou během druhé čínsko-japonské války, patří mezi nejstrašnější události v novodobé historii.

Došlo k němu 13. prosince 1937 po dobytí Nankingu, tehdejšího hlavního města Čínské republiky. Vysvětlení tradiční japonské krutosti najdeme v připomínce tohoto krvavého zlořádu, který je dodnes považován za jeden z nejstrašnějších válečných zločinů druhé světové války.

Velvyslanec ing. Libor Sečka se svojí dcerkou... Snímek Břetislav Olšer

K události došlo 13. prosince 1937, kdy byl dobyt Nanking, od roku 1928 hlavní město Čínské republiky. Japonská císařská armáda po jeho dobytí mimořádně brutálním způsobem povraždila zajaté čínské vojáky i civilisty ve městě.

Zabíjení dosáhlo neuvěřitelných rozměrů. Podle vojenského tribunálu pro Dálný východ Japonci zabili 260 tisíc civilistů, čínský historik Li-Fang šu hovořil dokonce o 430 tisících obětí. Hlavní viníci Nankingského masakru navíc nebyli nikdy potrestáni. Císař Hirohitó měl od Američanů po válce imunitu a nemohl být souzen za žádné zločiny, kterých se jeho armády dopustily.Hideki Tódžó měl na rukách krev 3,9 milionů lidí. Když ho soudili, tak řekl, že prostě byla jiná doba...

Generál Hideki Tódžó (30. 12. 1884 – 23. 12. 1948), ministerský předseda válečného Japonska a v Číně přezdívaný Asijský Hitler, měl na rukách krev 3,9 milionů lidí. Když ho soudili, tak řekl, že prostě byla jiná doba... (ara)

Stejně tak unikl soudu i princ Asaka Jasuhiko, nejvyšší velitel nankingských vojsk. Byl to právě on, kdo vydal rozkaz k zabíjení zajatců. Před tribunálem tak skončilo pouze několik generálů a plukovníků, kteří byli zastřeleni popravčí četou, ale nebyli to hlavní strůjci masakru. Stejně tak nebyli nikdy obviněni žádní vojáci, kteří popravy, znásilňování a mučení prováděli.

Mnoho měst a vesnic bylo Japonci srovnáno se zemí cestou k Nankingu. Velké množství čínských vojáků na předměstí bylo zajato a popraveno ještě předtím, než císařská armáda do města vůbec vkročila. Teprve poté začalo zabíjení civilistů. Důvodem poprav čínských vojáků byla mimo jiné jejich početní převaha nad Japonci, kteří čínské vojáky nechtěli živit. Z hlediska japonského vojenského kodexu cti navíc neměl život zajatce žádnou hodnotu. 

Jednotka 731 z Japonska zaživa operovala zajatce, amputovala jim končetiny a vystavovala je rentgenovému záření: https://refresher.cz/31844-Jednotka-731-z-Japonska-zaziva-operovala-zajatce-amputovala-jim-koncetiny-a-vystavovala-je-rentgenovemu-zareni?gdpr-accept=1Výsledek obrázku pro foto nanking

Před i po pádu města Japonci zatýkali muže, o kterých se domnívali, že mohou být čínští vojáci. Zajatci byli obvykle rozděleni do menších skupin a zastřeleni, setnuti či pohřbeni zaživa. Velké množství mladých mužů bylo zmasakrováno na březích řeky Jang-c´-ťiang a jejich těla řeka odnesla pryč. To znesnadnilo pozdější odhady počtu obětí. Podle odhadu tehdejšího japonského majora Óty Hisaa bylo do řeky naházeno na 150 000 těl. Popravováni byli též ranění lidé zajatí v nankingských nemocnicích.

Po likvidaci zajatců vnikli Japonci do města a začali zabíjet civilisty, které v ulicích města či při rabování domů potkali. Běžně přitom používali bodáky a meče, zatímco jindy byly oběti upáleny zaživa, použity pro výcvik útoku na bodáky či usmrceny psy. Japonští vojáci též pořádali soutěže ve stínání hlav, o kterých byly psány reportáže do japonských periodik. Vraždy obecně provázelo mučení, mrzačení a znásilňování.Výsledek obrázku pro foto nanking masakr

Počet znásilněných žen činil až 80 000. Cílem útoků se staly ženy všech věkových skupin (včetně malých dětí). Znásilnění mnohdy probíhala brutálním způsobem před zraky rodiny či za vynucené účasti jejích členů, přičemž znásilněné ženy a jejich příbuzní byli poté často zabiti. Ženy byly též odvlékány do zajetí a zavírány do armádních nevěstinců.

Japonci zřídili v Nankingu ihned po začátku okupace »zvláštní relaxační zařízení«. V těchto domech-vězeních byly násilím drženy čínské ženy, které se staly sexuálními otrokyněmi pro Japonce. Všechen děs je obsažen na jedné z fotografií v očích mladinké Číňanky, která musela být Japoncům po vůli. Po dobu 38 dní byla denně 7-10krát znásilňována.

V důsledku toho onemocněla třemi druhy pohlavních nemocí. „Nikdy předtím jsem neviděl a neslyšel o takové brutalitě,“ napsal si do svého deníku 19. prosince 1937 unitářský misionář působící v Nankingu James McCallum. „Znásilnění! Znásilnění! Odhadujeme nejméně 1000 případů v noci a mnoho i přes den. V případě odporu nebo projevu nesouhlasu následuje bodnutí bajonetem nebo kulka…“

A nastal čas pláče a skřípění zubů v zemi vycházejícího slunce, zvláště v lesu sebevrahů Aokigahara na úpatí nejslavnější japonské hory Fudži; bez harakiri se však v 9. článku poválečné ústavy z roku 1947 sice Japonsko navždy zřeklo války a zakázalo si vlastnit armádu a další válečný potenciál. Japonsku, jakožto mírovému státu, nařizovala nová ústava jen síly sebeobrany, určené výhradně pro obranu státu. Kopilot Robert Lewis: „Kolik lidí jsme jen teď zabili? Proboha, co jsme to udělali?“ aneb Světový mír dle USA…?

Během závodů ve zbrojení, které vyvolala studená válka, tak mohlo stát Japonsko pod ochranou amerického raketového deštníku stranou a v klidu investovat do svého hospodářství. I to je jedním z faktorů stojících v pozadí nejen německého, ale i japonského ekonomického zázraku.

Dodnes ostatně udržuje americká armáda svou vojenskou přítomnost na několika základnách zejména na Okinawě. (V Německu mají Spojené státy několik desítek vojenských základen, po celém světě na stovky...) Základny USA 2…

Titulní strana japonských novin informuje o dvou japonských podporučících, kteří soutěžili, kdo z nich rychleji zabije sto Číňanů

Už na začátku 70. let mělo Japonsko bez ohledu na 9. článek ústavy jednu z nejrychleji rostoucích armád světa. V současnosti čítají Síly sebeobrany, složené z námořnictva, letectva a pozemní armády, na čtvrt milionu mužů.

Rozpočet, který sice nepřesahuje jedno procento hrubého domácího produktu, však činí díky ekonomické síle japonských ostrovů zhruba 47 miliard dolarů. Japonsko se tak v nákladech na zbrojení řadilo sedmé místo na světě…

Premiéru Šinzó Abemu se před dvěma roky podařilo v kabinetu prosadit reinterpretaci mírové ústavy, přijaté krátce po kapitulaci, která až dosud bránila nasazení japonských vojáků v zahraničí. Tak vláda nově interpretuje jako právo na „kolektivní sebeobranu“.

Reuters upozorňuje, že tím, že se jedná o reinterpretaci, a ne o revizi základního zákona, vyhne se premiér nutnosti referenda. „Jen proto, že je Japonsko silné, neznamená to, že bude agresivní,“ říká ředitel massachusettského centra pro mezinárodní vztahy Richard Samuels.Tisíceletá novinka z východu: Anatomický atlas pro pokročilé. Předepisuje gynekolog kozí bobky? Zkušenosti chovatelky králíků, aneb čínská medicína na český způsob. Zachránil Mao svůj obrovský národ?

Tato slova by měli slyšet Číňané, kteří vedli nejkrvavější války právě s japonskými vojáky během 2. sv. války v letech 1937 až 1945, kdy zahynulo podle oficiálních čínských údajů asi 35 milionů lidí.

Většina západních historiků počet obětí odhaduje na 20 milionů; a těm se přiletěl poklonit prezident Miloš Zeman, jako jediná hlava států zostudil EU, že jsou jí miliony padlých Číňanů zcela lhostejné, byť v Normandii se všichni světoví státníci při vojenské přehlídce předváděli o sto šest…Výsledek obrázku pro foto nanking zeman

Když prezident Zeman v doprovodu manželky Ivany uctil 16. května 2017 památku obětí Nankingského masakru položením věnce v pamětní síni, připomínající tuto hrůznou událost, v čínském Nankingu, stal se prvním prezidentem ve výkonu funkce, který tak učinil.Výsledek obrázku pro olser čína nanking

Když Německo a Japonsko mělo prý zcela zničit po děsivé 2. sv. válce své zbraně; výsměch celému lidstvu: http://www.rukojmi.cz/clanky/4200-jak-spojene-staty-zakerne-prinutily-nemecko-a-japonsko-prevzit-tragicky-ponizujici-roli-svych-vernych-vazalu-dnes-se-chystaji-na-severni-koreu

Nová interpretace základního zákona Japonsku například umožní použít minimální nutnou sílu v případech, kdy bude napaden jeho spojenec. Zároveň ale musí být splněny další podmínky, například ohrožení existence Japonska či práva lidí na život a svobodu, píše agentura Reuters.

"Žádná změna v obecné zásadě, že nemůžeme vyslat vojáky do zahraničí, neexistuje," doplnil Abe. Japonsko se od poloviny minulého století v omezené míře účastnilo pouze mírových operací OSN. Usnesení zároveň uvolňuje limity i v tomto ohledu.Výsledek obrázku pro foto japonsko poválečné ústavy z roku 1947

Krok zřejmě uvítá dlouhodobý spojenec země - USA, které Japonsko už dlouho tlačí k tomu, aby v jejich alianci převzalo rovnoprávnější a zodpovědnější roli. Rozdílně to naopak vnímá Čína, která japonského premiéra obviňuje z "remilitarizace" země.

Rada organizací poškozených atomovým bombardování Japonska se chystala drze požadovat omluvu od bývalého prezidenta USA Baracka Obamy během jeho návštěvy Hirošimy v roce 2016, sdělil představitel organizace během tiskové konference v Tokiu.

„Poškození bombardováním chtějí, aby skrze omluvu potvrdil, že atomová bombardování byla nehumánními činy narušujícími zákony mezinárodního práva,“ cituje televizní stanice NHK vystoupení jednoho z vedoucích organizace Toshiki Fujimoriho. Ředitel sekretariátu organizace Terumi Tanaka doufá v to, že „pokud se prezident Obama dozví pravdu o následcích atomových zbraní, on sám se změní“.Výsledek obrázku pro trump nanking

Inu, „My chceme, aby bezprostředně vyslechl alespoň jednoho z poškozených. A také, aby se omluvil zemřelým a jejich rodinám,“ řekl Tanaka. Podle údajů nového průzkumu veřejného mínění na otázku položenou Japoncům: „Co si myslíte, mají se USA oficiálně omluvit obětem bombardování Hirošimy a Nagasaki v r. 1945, nebo ne?“, většina Japonců (61%) odpověděla, že se USA mají omluvit za bombardování Hirošimy a Nagasaki. A co omluva Japonců čínskému Nankingu…?

Jak zničit tři Los Angeles naráz aneb Raketa RS-24 Jars je jako 67 atomových bomb z Hirošimy

http://www.youtube.com/watch?v=8b7L5dwGKuc

Čína zase krutě porušuje lidská práva; bude mít svoji první vojenskou základnu v zahraničí

http://www.rukojmi.cz/clanky/767-zeme-americkeho-snu-o-neomezenych-moznostech-chtela-udelat-i-z-prahy-dalsi-hirosimu

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

16.12.2018 11:30

Výborně napsáno. Perfektně zdokumentováno. S fakty se nedá diskutovat. Lze si vzít jen poučení. Nastal čas vánoční. Co si lze přát pod stromeček? Aby všechny krutosti zavál čas. Aby byly vzpomínány především proto, že už nikdy a nikde na světě tyto zvěrstva nevzniknou. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Nedejme sebemenší šanci těm, kdo by nás znovu uvrhli do válečného běsnění. Bojujme slovem, písmem i modlitbou. .....Mějte se hezky.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

15.12.2018 20:43

Zeman uctil památku povražděných,takže se dostalo i na lidská práva,což havloidi neberou v úvahu.Nedoučený hajný či jeho lokaj pan Kalousek by se měli prezidentovi veřejně omluvit za veřejně pronesené lži.Nebo snad není uctění mrtvých z válečného konfliktu hodno úcty?Jak je to v tom případě s lidskými právy,kterými se opozice tak ráda ohání?Spíše se jedná pouze o možnost nepodložené kritiky.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy