• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Trump sliboval, že odejde ze Sýrie… A odchází. Skvělé!
Počet návštěv: 581

Trump sliboval, že odejde ze Sýrie… A odchází. Skvělé!

Jiří Vyvadil Článek od Jiří Vyvadil

Opakovaně připomínám, že bych v USA volil Donalda Trumpa oproti krvelačné zenštině Hillary Clintonové, která podpořila jednu z nejamorálnějších válek, jež stála milióny mrtvých, milióny uprchlíků a vznik Islámského státu. Stejně tak osobně řídila likvidaci Libye Muamara Kadáfího, z níž se stalo rejdiště džihádistů a nástupní plošina pro migranty směr Evropa.

Počínaje válkou v Koreji, přes válku ve Vietnamu až dříve jmenované se američtí prezidenti bez ohledu na mezinárodní právo chovali jako váleční zločinci a chránilo je jen to, že USA byly tak silné a bohaté.

Donalda Trumpa nemusíte milovat a možná to ani nejde, ale je prvním americkým prezidentem, který opakovaně slíbil, že USA už nesmí být světovým policajtem, svrhávat vlády a zahajovat války.

Detailně pak v rámci předvolební kampaně uvedl, že hodlá odejít ze Sýrie a i z Afghánistánu.

Zcela otevřeně by nyní ze Sýrie odejít nemusel, jakkoliv je nepochybné, že tam jsou Američani nelegálně, stejně jako tam jsou Francouzi či Britové.

Je nesporné, že by se dostával do střetů s Tureckem, které hodlá likvidovat kurdské organizace, jejichž nárůstu vlivu se obává z hlediska svých vnitrotureckých zájmů.

Ale hlavně. Každý ví, že v Sýrii se od roku 2015 odvíjí geopolitický střet, kdo a co ve světě znamená, zda Západ a zejména USA mohou vše a nebo, zda Rusko a jeho spojenci převezmou řízení Blízkého východu do svých rukou.

A Trump s plným vědomím toho, že poklesne „politická váha USA“ v oblasti se rozhodl Sýrii opustit.

V tomto týdnu rovněž vydal příkaz ke snížení počtu amerických vojáků v Afganistánu ze 14 000 na 7 000 do několika týdnů… Mimochodem nevím, co budou naši jestřábové, včetně Miloše Zemana dělat, až to nastane. Zůstaneme tam jako kůl v plotě 2. No to by si nás místní brzy opekli na rožni.

Na Trumpa je jistě možné mít různé názory. Faktem je, že asi neexistoval žádný jiný prezident v dějinách, který byl předmětem takových útoků jako on.

Nuže odejde – li skutečně ze Sýrie a následně i Afganistánu, bude jistě mnohými jestřáby nenáviděn, ale zaslouží se o vyváženější svět.

Ať si Trump dělá v Americe co chce, ale ať už Američané nechají svět na pokoji.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Paul Kolman

Paul Kolman

23.12.2018 22:53

Ano pan Matejsky má pravdu v tom ze Americke vojsko se nevrati ze Syrie zpet do USA a má pravdu v tom ze jejich nové stanoviště bude v blízkosti Ruských hranic.
Důvod odchodu nevidím jako splnění Trampova slibu ale další přípravou na zákeřnou akci vedenou Pentagonem.
Jde o takzvaný rychlý úklid před další spoušti . Jak se ukazuje tak ten listopadový incident provedeny Ukrajinou byl jenom úvodní test jednak jak bude reagovat Rusko (i když z výsledkem co se stane jaksi počítali )ale hlavně jaká bude reakce světového názoru .A tam se ujistili ze ten názor ať už na Americkém nebo Evropském continentu je stejný a přiklání se Ukrajině .Z toho důvodu dnes Ukrajina nabádá jak Británii taki USA k dalším společným provokací s úmyslem vyprovokovat vážný vojensky konflikt .Proto Pentagon (i když pod hlavičkou Trampa) se snaží uklidit svoje vojska ze Sýrie protože tuší ze v případě konfliktu , Rusko by získalo a to velice rychle a lehce 2000 rukojmích . Takové množství rukojmích by se stalo velice silným vyjednavacim motorem a oni to dobře ví .


 
Petr Majevský

Petr Majevský

22.12.2018 20:22

Já bych nad tím zase nejásal.Oni odejdou ze Syrie,ale kam?Do USA to v žádném případě nebude.Zase se utáboří někde jinde a já mám podezření,že zamíří do zemí,sousedících s Ukrajinou.Přeci si nenechají padnout režim,který je stál 5 miliard a to jen prvotní akce Majdan.Kde jsou další na Ukrajinu poslané peníze?To všechno jsou výdaje a je třeba se také postarat o jejich správné využití.Jinak je to pro USA v Syrii blamáž,ale jejich zdegenerovaným občanům stačí říci "vyhráli jsme".Dokud nepoznají válku na vlastní kůži,budou pořád agresivní.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy